Developerský rozmar? Pražské ikoně funkcionalismu hrozí fatální přestavba
Praha může přijít o jednu ze svých nejvýznamnějších modernistických staveb. Všeobecnému penzijnímu ústavu na Žižkově nehrozí sice přímo demolice, zamýšlená přestavba by však mohla podle některých odborníků fatálně narušit její historické a architektonické hodnoty.
Adéla Vaculíková , 4. 2. 2022
Osobnosti proti
V polovině loňského prosince zaslal Klub Za starou Prahu ministru kultury Martinu Baxovi otevřený dopis, aby zrušil stanovisko Odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy na radikální přestavbu budovy bývalého Všeobecného penzijního ústavu na Žižkově.
Stavba, která se dnes oficiálně nazývá Dům Radost, patří totiž mezi nejvýznamnější funkcionalistické poklady celé republiky a je chráněna jako kulturní památka. Její současnou podobu, která je do velké míry autentickým stavem z doby jejího vzniku v letech 1932−1934, ale ohrožuje developerský záměr. Hmota stavby by měla být místy navýšena o 1−2 patra, což je v souladu se zásadami památkové péče nepřípustné.
Více k tématu
Iniciátory otevřeného dopisu byli historikové architektury doc. Richard Biegel a prof. Rostislav Švácha, vedle dalších členů Klubu Za starou Prahu se pod text podepsalo několik předních českých architektů jako Mirko Baum, Zdeněk Fránek, Miroslav Masák, Jan Šépka a mnoho dalších.
Hvězda zahraničního tisku
Budova Všeobecného penzijního ústavu na Žižkově (1932−1934) je společným dílem architektů a členů avantgardního sdružení Devětsil Josefa Havlíčka a Karla Honzíka. Stavba, která si vysloužila přezdívku první pražský mrakodrap, stojí na otevřeném křížovém půdoryse a sebevědomě narušuje okolní blokovou zástavbu Žižkova. K nejvyšší jedenáctipatrové hmotě se kolmo připojují nižší sedmipatrová ramena, jež vytváří několik otevřených dvorů, které lemují postranní nízké objekty.
Odvážnou funkcionalistickou stavbu inspirovanou soudobými experimenty Le Corbusiera dobově reflektovalo velké množství domácích i zahraničních architektonických periodik v čele s prestižní francouzskou revui L´architecture d´aujourd´hui. Její věhlas však neutichl nikdy a dodnes si drží své místo v publikacích o světové moderní architektuře. Případná přestavba by ale její pozici mohla zásadně podkopat.
Obrana architektury
„Architekti, přední osobnosti české architektury 20. století, uplatnili na budově všechny finesy vyspělého funkcionalistického stylu, a to od neobyčejně vyvážené kompozice této budovy na volném křížovém půdorysu, přes vynikající zpracování fasád s bílým keramickým obkladem a kvalitními dubovými rámy pásových horizontálních oken, až po neobyčejně noblesní propracování interiérů, dodnes dochovaných ve vysokém stupni autentičnosti,“ napsal Klub Za starou Prahu na svých stránkách již na jaře 2021. Přitom poprvé zveřejnil, jak moc by se po přestavbě mohl Všeobecný penzijní ústav změnit.
Právě dobová fotografie s červeně zakreslenými nástavbami podle vizualizace ateliéru QARTA, který za návrhem přestavby stojí, vzbudila velký ohlas. Na příspěvek reagoval i Martin Louda, tehdejší spolumajitel Domu Radost, který Klub Za starou Prahu nařkl z porušení autorských práv a z mystifikace odborné i laické veřejnosti. Stav, který Klub prezentoval, podle něj nebyl v žádném stádiu žádosti o povolení. Publikovaný záměr na přestavbu byl předmětem úředního posuzování v aktualizované a upravené verzi, ve které se upustilo od zvýšení příčného křídla. Tento návrh magistrát také schválil, Národní památkový ústav se ale k němu postavil zamítavě.
„V okamžiku, kdy vstupujete do veřejného prostoru a hodláte jej tak výrazně měnit, nemohou být vaše záměry utajovány. Každá památkově chráněná stavba má svého fyzického majitele, ale o její kulturní hodnotu se dělíte s celou společností, proto je zcela přirozené, že se o vaše záměry zajímáme a vyjadřujeme se k nim,“ nechala se slyšet Kateřina Bečková, tehdejší předsedkyně Klubu Za starou Prahu.
Někdo zamítl, někdo povolil
Jak to tedy vlastně je? Proč nakonec záměr současných majitelů podle návrhu studia QARTA pozitivní stanovisko získal? Vše vězí v českém systému dvousložkové památkové péče. Národní památkový ústav, který se k návrhu postavil zamítavě, má pouze poradní roli. Ze zákona je sice pověřen odborným posuzováním, ve výsledku ale o ničem nerozhoduje. „Výkonnou moc“ má tzv. státní složka památkové péče – v Praze Odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy. Ten všemu navzdory záměr přestavby 19. listopadu 2021 odsouhlasil a podle mnohých se tak ocitl v rozporu se zásadami památkové péče.
Ztráta autenticity
Status památkové ochrany nesou takové nemovitosti, které jsou kulturně významné a do značné míry si zachovaly svou autentickou podobu. Navrhovanou přestavbou, která zamýšlí téměř všechny hmoty Všeobecného penzijního ústavu navýšit a zastavět otevřené dvory, by stavba mohla status kulturní památky nenávratně ztratit. Právě změna hmoty je podle odborníků z hlediska památkové péče zcela nepřípustná. U staveb je totiž základem chránit jejich určitý stav a podobu. Pokud by se tyto vlastnosti změnily, ochrana logicky odpadne.
Poznámky majitele, společnosti Dům Radost, a.s. staví do popředí to, že chtějí provést konverzi budovy na polyfunkční objekt a vytvořit zde byty. To však podle historiků ani architektů není argumentem na změnu celkového hmotového členění. Důkazem, že náplň funkcionalistických staveb měnit lze, aniž by byly definitivně znehodnoceny, je například nedávná rekonstrukce budovy bývalých Elektrických podniků v Holešovicích.
Článek byl 7.2. 2021 aktualizován a informačně upřesněn na základě podnětu Domu Radost, a.s, za nepřesnosti se omlouváme. Projekt přestavby blíže představíme v následujících dnech.
