Designová svítidla - 2. díl: Daniel Černý
Ještě než se dostaneme k samotným designérům, vypravíme se ve druhém díle seriálu přímo za předsedou představenstva společnosti HALLA, Danielem Černým, který ji doslova zachránil před finanční krizí. Dozvíte se například, jakým způsobem si HALLA vybírá své designéry či to, jaká je podle něj převládající úroveň vkusu českých klientů.
Jaroslav Sládeček , 2. 2. 2015
Motto: “Na práci (nejen) mě baví vzájemné sdílení zkušeností s lidmi kolem sebe a hledání nových cest.”
Jaká byla vaše cesta ke světelné technice? Čím vás tento obor zaujal, fascinoval, získal?
Světelnou techniku jsem si vybral jako obor při studiu Elektroenergetiky na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Zaujal mě přesah technického oboru do umění a architektury a vliv působení světla na lidský organismus. Oproti čistě technickým přednáškám z elektrotechnických oborů na mě přednášky o osvětlování architektury, světelné pohodě v interiéru a podobné působily jakoby z jiného světa.
Nezatoužil jste tedy změnit profesi a stát se návrhářem?
Ne, na to bych si netroufl ani tenkrát ani dnes. Ale je pravdou, že mě vývoj našich nových svítidel zajímá dodnes, přestože se na něm již přímo nepodílím – je to práce našeho vývojového oddělení a designérů.
V roce 2009 jste byl jmenován na pozici ředitele s úkolem tvorby protikrizových opatření. Mohl byste prozradit, jaké opatření mělo úspěch?
Myslím, že šlo o kombinaci mnoha dílčích opatření, od úsporných po prorůstová. Ale zásadní roli hrálo rozhodnutí zaměřit se na nové zahraniční trhy a produktové portfolio zaměřit na designovější produkty s větší přidanou hodnotou.
Halla, a.s.
Designéři a jejich kolekce
Předpokládám, že jste tedy spíše obchodník, než umělec, v čem vidíte ze svého pohledu slabou stránku designérů, v čem by se měli „polepšit“?
Jak jsem již zmiňoval dříve, původem jsem spíše technik, ale pravdou je, že během své profesní kariéry jsem se posunul do obchodní a manažerské oblasti. Myslím, že pro dobrou spolupráci mezi výrobcem a designérem je zásadní vzájemné pochopení a respekt. Musím-li tedy zmínit slabou stránku designérů, mohl by to být právě nedostatek pochopení požadavků výrobce, které vycházejí z potřeb trhu na vyvíjený výrobek.
Mohl byste uvést konrétně jeden příklad takového nepochopení ‘potřeby trhu’?
Napadá mě například neochota změnit rozměry svítidla tak, aby se do něj vešla elektronika potřebná pro specifický druh stmívání, který je používán téměř výhradně ve Velké Británii, a bez kterého by byl výrobek na tamním trhu neprodejný.
Jakým způsobem si vybíráte designéry?
Při výběru designéra jsou pro nás důležité společné hodnoty a vzájemné porozumění. Pokud je soulad mezi námi jako výrobcem na jedné straně a designérem na straně druhé, pak nezáleží na tom, zda spolupracujeme s mladým studentem jako byl například Matúš Opálka, autor konceptu svítidla INDI oceněného cenou Red Dot Award, zkušeným holandským architektem Rob Van Beek, který se svítidly zabývá více než 30 let nebo architektem Lukou Križkem, který má za sebou úspěšné návrhy interiérů či nábytku. Snažíme se spolupracovat s více designéry současně, abychom do našich výrobků přinesli více pohledů, názorů a nových podnětů.
Poměrně neobvyklou formou spolupráce je Design team HALLA, kde každý designér pracuje na svém vlastním designu, který je však konfrontován s pohledy ostatních a výsledkem jsou nejen velice zajímavé návrhy ale též vzájemné obohacení jednotlivých členů týmu.
Součástí tohoto týmu jsou i všichni výše jmenovaní?
Součástí týmu jsou kromě našeho vedoucího oddělení vývoje designéři Rob Van Beek, Matúš Opálka, Simona Hrušková, se kterou jsme spolupracovali během jejího studia na UMPRUM, Jakub Stedina a jako supervizor Ivan Dlabač.
Jak často vychází nové kolekce a kolik kolekcí v současnosti nabízíte?
V současnosti máme v našem portfoliu 35 různě obsáhlých rodin svítidel, pracujeme na dalších přibližně 10 nových designech, které uvedeme na trh v následujícím 1,5 roce.
Na koho cílíte? Pro koho jsou vaše svítidla primárně určena?
Naše svítidla jsou primárně určena do komerčních prostor, jako administrativní a obchodní centra, kulturní prostory, restaurace ale též moderní residenční prostory.
Nadějné vyhlídky
Jak byste zhodnotil vývoj vkusu českého klienta? Dokážete jej porovnat s okolními zeměmi?
Vzhledem k tomu, že cca 70 % naší produkce směřuje na exportní trhy, můžeme vkus českého a zahraničních klientů dobře srovnávat a lze říci, že se již nijak zásadně neliší a v této oblasti je u nás zřejmý jasný pozitivní posun.
Často se hovoří o nedostižné éře zlatých šedesátých let, Bruselském snu apod. – dostáváme se již na podobnou úroveň nebo ještě zdaleka ne?
Povědomí o designu je mezi širokou veřejností rok od roku větší. A přestože je a vždy bude velké množství klientů, pro které je cena jediným hodnotícím kritériem, jsem přesvědčený, že prostoru pro kvalitní a neotřelý design je v České republice opravdu dostatek.
Jakým směrem se bude ubírat design svítidel v budoucnu? Ke zjednodušování nebo naopak dekorativnosti?
Příchod LED technologie do oblasti osvětlování přinesl netušené možnosti, které zdaleka ještě nebyly využity. Kromě výborných technických parametrů lze oproti klasickým světelným zdrojům vyvíjet svítidla v podstatě libovolných tvarů, takže můžeme očekávat spíše svítidla složitějších tvarů i když v segmentu technického osvětlení bude stále přetrvávat jednodušší design.
Daniel Černý (*1974) - vystudoval na Fakulě elektrotechnícké ČVUT v Praze obor Elektroenergetika – Světelná technika. Do společnosti HALLA nastoupil v roce 1999 jako světelný technik. Později se stal postupně vedoucím světelných techniků a vývoje, následně technickým ředitelem a s příchodem krize byl v roce 2009 jmenován generálním ředitelem. V této funkci měl za úkol vytvořit návrh a realizaci protikrizových opatření. Od roku 2014 je zde předsedou představenstva. Má dvě dcery a zajímá se o moderní technologie, architekturu, hudbu, cestování a sport.
Seriál o zákulisí české ‚světelné‘ školy vzniká ve spolupráci se společností HALLA, a.s., která je významným českým výrobcem a vývozcem designových svítidel.
