David Karásek jezdí do práce ve svých sběratelských autech. Městskému mobiliáři se začal věnovat náhodou
mmcité vytváří už víc než třicet let lavičky, koše a další „nábytek pro všechny“. Zatím stál převážně venku, teď se však přesouvá i pod střechu. Firma koupila společnost Kovostal, která vyrábí sedadla na tribuny. Plánuje také výstavbu nové továrny. Co dalšího společnost čeká?
EARCH.CZ , 13. 11. 2024 / Advertorial
Jste mezinárodně uznávaný designér a podnikatel. Kolik procent vaší práce je dnes business, organizace a jak často se dostanete k navrhování produktů?
Uplynulý rok byl pro mě časově extrémně náročný. Vstoupili jsme úspěšně na burzu a následně jsme přibrali do rodiny mmcité společnost Kovostal, jejíž produkty jsme poprvé prezentovali na Designbloku. Mé síly se tak rozprostřely více do strategického vedení firmy než do samotného navrhování. Teď bych poměr označil za 80:20. Doufám, že se v příštím roce mé časové možnosti nakloní ve prospěch designu.
Jak vypadá váš běžný pracovní den v mmcité?
Každý pracovní den je úplně jiný. Ale popíšu vám dny, které mám opravdu rád. Ráno vyrazím z Brna do Uherského Hradiště na jednom z mých sběratelských aut, například na Mercedesu 190E, nebo na Lancii Beta. Po cestě si pustím hudbu a přemýšlím nad tématy, která potřebujeme s kolegy z designu probrat. Po příjezdu se společně podíváme na rozpracované produkty, jejich posun a všechny detaily, ty ještě společně cizelujeme s technickým oddělením. Podíváme se na atypické projekty a navržená řešení a v případě potřeby je doladíme. Po obědě už většinou začíná maraton schůzek s kolegy z jiných oddělení, se kterými potřebujeme probrat spíše byznysovou stránku mmcité. Někdy se do maratonu ještě zaplete marketing, takže se na chvíli opět kreativně vyžijeme a podvečer zase směr Brno. Dny v Hradišti uběhnou vždy rychle.
Studovali jste na VŠUP v ateliéru produktového designu. Proč jste se tehdy po škole rozhodl věnovat se „nábytku pro všechny“?
Byla to náhoda. V té době Zlín vypsal soutěž o městský mobiliář a my jsme ji vyhráli. Zjistili jsme, že v Česku neexistuje firma, která by zvládla vyrobit produkty v námi požadované kvalitě, proto jsme se rozhodli zhostit role nejen designéra, ale i výrobce. To byl moment, kdy mi veřejný prostor přilnul k srdci. Neexistuje místo nebo město, do kterého bych vešel a nevšímal si detailů produktů, ale i samotného urbanismu. Myslím, že se z tohoto směru už nikdy neodchýlím. Ale kdo ví, co mi přijde ještě do cesty.
Po 26 letech jste se rozešli s tehdejším kolegou Radkem Hegmonem, proč?
Náš rozchod trval několik let. Přece jen jsme společně tvořili mmcité celé čtvrtstoletí. Už během tohoto období jsme se začali věnovat různým směrům, kromě městského mobiliáře to byly také projekty a realizace velkých nádraží. Postupně se přirozeně vymezily naše role, já jsem rozvíjel hlavně městský mobiliář a Radek se staral o projekty nádraží a stanic. Po 26 letech jsme zjistili, že se chceme každý posunout ještě o krok vpřed, ale jinými směry. Nebylo to lehké rozhodnutí, ale teď vidím, že bylo správné. My se nyní zaměřujeme hlavně na stavbu našeho nového firemního areálu, oživení produktů Kovostalu a posílení postavení mmcité na jednotlivých trzích.
Společnost mmcité koupila firmu Kovostal, která se věnuje navrhování a výrobě sedadel a tribun v divadlech, kinech, na univerzitách, sportovních stadionech a multifunkčních halách. Proč jste se rozhodli vkročit z ulic měst „pod střechu“?
Produkty Kovostalu se ocitají v interiéru, ale často také v exteriéru. A stále slouží lidem ve veřejném prostoru, který má být pro každého. Právě proto nám dávalo smysl toto spojení. Zároveň jsme firmu kupovali také kvůli jejich firemnímu závodu.
Mají lavičky a sedadla navržená do institucí, jako jsou divadla, univerzity atd., něco společného s těmi, které jsou ve veřejném prostranství měst?
Mají společné zejména to, že slouží lidem a mají sloužit naprosto všem bez výjimky. Tato sedadla také často řeší inkluzivitu, kterou dnes přetavujeme do téměř každého projektu ve veřejném prostoru. Zároveň musí mít vysokou odolnost, správnou ergonomii a musí být ekonomicky prodejné. Takže se bavíme o všech aspektech, které musí splňovat jak produkty do ulic, tak do stadionů.
Více k tématu
Když navrhujete sedadla do nějaké stavby, spolupracujete s architekty?
Častokrát je spolupráce s architekty velmi úzká. Z veřejného prostoru je dobrým příkladem lavička, která vznikla ve spolupráci s Consequence Forma architekti v Brně na Moravském náměstí. Nebo Horácká aréna, multifunkční hala v Jihlavě. Sedadla tam dodává právě Kovostal a jsou navržená na míru prostoru. Architekti Chybik + Kristof, se kterými dlouhodobě spolupracujeme, chtěli navrhnout produkt, který bude mít kromě estetické funkci i akustický charakter. Právě proto se promítl vzor z fasády na sedadlo. Lomené části vstřikovaného plastu by měly v aréně napomáhat lepší akustice při koncertech a různých vystoupeních. Takové spolupráce máme nejraději, vznikne smysluplný produkt, který hned najde využití v jednom z projektů a zároveň je možné ho pak rozvíjet a uplatnit i jinde.
Vejde se Kovostal a mmcité do jedné „továrny na design“, nebo plánujete továrnu novou? Kam se případně stěhujete?
Nová továrna bude stát pravděpodobně v malé obci Topolná. Má 1 500 obyvatel a nachází se nedaleko Uherského Hradiště. Pozemky vlastníme již čtyři roky, kdy jsme o celém projektu začali uvažovat. Budeme ho tvořit s architekty Chybik + Kristof, momentálně pracují už na prvních návrzích, které věříme, že přetavíme i do reality. Zároveň si uvědomujeme, že může nastat ještě několik změn v celém procesu, takže jsme sami zvědaví, co nás po cestě k novému závodu ještě potká. Záměrem je, aby se v rámci optimalizace celá výroba mmcité a Kovostalu ocitla pod jednou střechou společně se všemi zaměstnanci, kteří jsou v Česku, tedy mimo pár obchodníků, kteří pracují v terénu. Takže bude pod jednou střechou vznikat samotný produkt a obchodní i marketingová strategie.
