Co my na to?: Sousedské vztahy ve veřejném prostoru

Inspirací jsou hlavně podobné akce ze světa. Sama jsem zažila komunitní život v Kodani, kde lidé běžně užívají společné terasy a zahrady v domech, které jsou přístupné všem. Prostě jeden byt uspořádá piknik, na který jsou zváni přátelé, a je samozřejmostí, že se mohou připojit ostatní obyvatelé bloku. Město je moc velké, takže komunity, se kterými je možné se identifikovat, jsou místní čtvrti se svými svérázy a přirozenými podmínkami, dané typem usedlíků či „přistěhovalců“, kulturním a sociálním prostředím. Je úkolem architektů a urbanistů respektovat tyto podmínky a přispívat k tomu, aby byl zachován jejich původní charakter nebo vytvářet nové obytné celky s možností vlastních center pro setkávání, místní život, komunitní akce. Bydlím na Žižkově, ve čtvrti osobitého charakteru, kde jsou mnohé problémy, ale také mnohé příležitosti. Poslední dobou se sem přistěhovalo spoustu mladých lidí za relativně levným bydlením v blízkosti centra Prahy. Čtvrť tak nyní ožívá nejen vyhlášenými hospodami, ale také množstvím pouličních aktivit. Vytváří se tak místo příjemné pro život, poznávání svých sousedů také zvyšuje pocit bezpečí v lokalitě. Nejedná se už o anonymní ulici, protože většinu procházejících prostě znáte.

Pro bydlení ve větších městech není důležitá pouze zástavba a typologie domů. To co tvoří charakter města, jsou ulice, náměstí a další prostory, které umožňují vytváření sousedských vztahů a příjemných míst pro trávení volného času. V současnosti již není trendem uzavírání se ve vlastních bytech a se zataženými závěsy. Lidé a převážně mladí lidé, si čím dál tím víc začínají uvědomovat svoje prostředí, chtějí bydlet v místě, které znají a ve kterém se cítí doma. Chtějí v místě svého domova žít a ne pouze přespávat. Mají snahu poznat své vrstevníky a sousedy a přátelsky posedět na společném prahu. Tomu se v současnosti snaží napomoci množství drobných aktivit a malých festivalů, které právě tito lidé organizují. Jedná se o různé happeningy v prolukách mezi domy a na společných dvorech. Tyto činnosti mají pravděpodobně největší dopad na samotnou sousedskou komunitu.

Tento týden se v metropolích České republiky a v dalších městech koná festival Kontejnery k světu. Jeho cílem je podle organizátorů obohatit opomíjený veřejný prostor o různorodé aktivity. Je to tak další akce, která se snaží zlepšit sousedské vztahy a obohatit veřejný prostor. Kontejnery k světu se snaží mít širší dopad. Na rozdíl od menších akcí, jako jsou například Žižkovské mezidvorky nebo komunitní zahrada Prazelenina v Holešovicích, se snaží intervenovat známá místa celoměstského charakteru. Vnést život tam, kde kdysi býval, nebo by měl být, a v současnosti není. Jejich snahou je také zaktivizovat lidi, aby se zajímali o své okolí, případně drobné akce sami zorganizovali. V čem je ale podle mého názoru hlavní přínos celé akce? Myslím si, že lidé si musí zvyknout na to, že ve veřejném prostoru se konají rozličné akce a že slouží všem. Slouží ve smyslu posezení, setkávání se a trávení volného času, ne pouze jako spojnice z bodu A do bodu B. Hlavní přínos akce tak vidím v otevření diskuze o tom, jak můžeme měnit místo, kde žijeme, a na chvíli zakusit pocit, že i polozapadlé a zapomenuté místo se může stát centrem pro setkávání přátel z okolí.

Kontejnery jsou umístěny na několika místech v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Mariánských lázních a Zlíně. Jednotlivé prostory se proměňují ve výstavní pavilony, kavárny, knihovny, přednáškové místnosti nebo hudební centra. V každém městě je také informační kontejner propojující jednotlivá města. Svým charakterem se jedná o jeden z nejrozsáhlejších projektů intervence do veřejných prostor, které se v republice odehrávají. To však má i své zápory. Je otázkou, nakolik lidé žijící v Plzni projeví zájem o to, co dělají jiní ve Zlíně. Záměr organizátorů byl zřejmě posílit soustředěnými regionálními akcemi mediální dopad a zvýšit zájem veřejnosti. To se však bohužel příliš nedaří. Organizace akcí je téměř zcela na místních nadšencích, různý je také rozsah podpory města a sponzorů. Nevím tak, jestli je toto propojení jednotlivých měst nutné, zvlášť pokud každá akce začíná v jinou dobu a má různou délku trvání.

Na podobných akcích je nejdůležitější, aby o nich věděli místní. Jenom tak se mohou konkrétní místa stát navštěvovaná a využívaná. V tomto ohledu ale akce poněkud zaspala. K informacím o programech se složitě dostává a tak mnozí chodí kolem kontejneru jako okolo zvláštní atrakce, jejíž účel zcela nechápou. V samotných kontejnerech chybí informace o dalších činnostech a o účelu celého festivalu. Například minulý týden se na „Kulaťáku“ konaly páteční mimořádné farmářské trhy ani ne 300 metrů od jednoho z kontejnerů. Na trzích bylo plno, v přilehlé kavárně na zahrádce také, ale kontejner lidé tak trochu míjeli. Myslím si, že je to převážně důsledek nedostatečné prezentace, díky níž celá akce působí trochu amatérským dojmem. Je dobře, že mladí lidé mají snahu podobné akce organizovat, že se zajímají o místa, kde žijí nebo odkud pocházejí a snaží se je zlepšovat a měnit. Je také správně, že mezi organizátory je hodně architektů. Architekti jsou jedním z hlavních tvůrců veřejného prostoru a při plánování veřejných míst, měli by si tak uvědomovat potřebu podobných zásahů.

Přes rozpačitý začátek a prezentaci v médiích se rozhodně jedná o zajímavou akci, kterou stojí zato navštívit, třeba si půjčit koloběžku a užít si město z jiné perspektivy. Držme organizátorům palce, ať se jim podaří drobné nedostatky překonat a ať se Kontejnery k světu stanou podnětem pro další nadšence, jakým směrem se ubírat, chtějí-li oživit své město a zkusit je využívat i trochu jinak.

Více na: www.ksvetu.cz | http://bit.ly/116TCnq