ČKA upozorňuje na problematiku studentské soutěže o plaveckou halu na Petynce

Česká komora architektů přitom již v květnu 2016 informovala vedení Prahy 6 o skutečnosti, že návrh plavecké haly považuje za natolik náročný úkol, který studenti nemohou plnohodnotně zpracovat. Dalším úskalím je i následné rozpracování návrhu vzešlého ze studentské soutěže. K této informaci dostala Komora odpověď, že Praha 6 již na základě řady předchozích studií pořídila výslednou technickou studii stavby a od studentů se očekává „estetické“ zpracování vzhledu budovy. Tento postup je pro Komoru neakceptovatelný, protože každá budova představuje unikátní celek, v němž vše se vším souvisí. Tvarosloví budovy i ztvárnění fasády musí reagovat na vnitřní uspořádání budovy a technologie a je tedy nanejvýš potřebné, aby obě otázky řešil jeden autor.

Plavecké a sportovní areály jsou přitom poměrně častým tématem architektonických soutěží. Na základě vyzvané architektonické soutěže např. vznikl bazén v Litomyšli od studia DRNH, který je jedním z 63 nominovaných děl 1. ročníku České ceny za architekturu 2016. Úspěšnou realizací je také Sportovní areál Blanice v jihočeských Vodňanech. Zde se navíc jedná o nejrychleji zrealizovanou stavbu z architektonické soutěže: od vyhlášení výsledků po kolaudaci objektu zde uběhl jediný rok. Své výsledky má i soutěž o bazén v Písku, kde vítězný ateliér aktuálně pro město připravuje projektovou dokumentaci.

Ve vztahu ke studentské soutěži Komora Prahu 6 v srpnu 2016 opětovně upozornila na problematický způsob, s jakým MČ k soutěži přistoupila. Ten spočívá ve skutečnosti, že soutěž, u níž Praha 6 deklarovala soulad s požadavky a podmínkami ČKA, má řadu atributů neregulérní soutěže a je v zásadním rozporu se soutěžním řádem ČKA, který je výchozím podkladem pro pořádání architektonických soutěží. V porotě např. chybí nadpoloviční většina nezávislých odborníků, dále jsou zde nepřiměřeně nízké odměny pro vítěze soutěže. Za diskriminační a nedostatečně transparentní považuje Komora omezení soutěžících pouze na studenty Fakulty stavební ČVUT v Praze. Nedostatečně řešena jsou rovněž autorská práva účastníků soutěže.

Soutěžní podmínky obsahují řadu chyb, jsou v nich chybně použita ustanovení, která jsou pro studentskou soutěž bezpředmětná. Tvrzení, že soutěž je připravena v souladu s požadavky ČKA, je tedy zavádějící. Vůči nekvalifikovanému využití vzorových soutěžních podmínek a nepravdivému tvrzení je ČKA nucena se ohradit. Komora současně upozorňuje na závažný společenský rozměr, kdy by se studenti jakožto budoucí architekti měli setkávat s podmínkami a vzory odpovídajícími výhradně stávající legislativě, profesním řádům i zásadám.

Česká komora architektů architektonické soutěže dlouhodobě prosazuje jako kvalitní a transparentní způsob výběru projektanta. Jejich ekonomickou výhodnost nedávno potvrdila analýza společnosti EEIP Dopady architektonické praxe na ekonomiku ČR. Specializovaná Pracovní skupina ČKA pro soutěže veřejným zadavatelům současně nabízí bezplatnou pomoc při vyhlášení architektonické soutěže.

Přestože počet architektonických soutěží roste (za rok 2016 bylo vyhlášeno již 38 soutěží, dalších 18 jich ČKA s vyhlašovateli konzultuje), není jejich institut využit naplno. Z celkového počtu veřejných investic se stále jedná o velmi zanedbatelné procento. Při prosazování architektonických soutěží přitom Komora naráží na řadu mýtů. Podpora soutěží u vyhlašovatelů chybí i např. proto, že se domnívají, že architektonickou soutěží získají pouze esteticky hodnotnou stavbu. Principem architektonické soutěže je však získat nejlepší řešení i po stránce technické a provozní. Dalším mýtem je i časová náročnost architektonické soutěže. Je sice pravdou, že příprava soutěže vyžaduje větší úsilí než příprava výběrového řízení. Výsledkem je však jednoznačně definované zadání, díky kterému vyhlašovatel získá již poměrně detailní studii, čímž se následně zkrátí doba realizace celé zakázky.

Korespondence ČKA týkající se soutěže o plaveckou halu na Petynce je k dispozici zde.

Více o architektonických soutěžích obecně zde.