ČKA podporuje zachování Libeňského mostu
Česká komora architektů s velkým znepokojením sleduje aktuální vývoj událostí kolem Libeňského mostu a vyjadřuje podporu Městské části Praha 7 v její snaze o zachování této důležité dopravní stavby.
Česká komora architektů , 30. 7. 2015
ČKA se tak připojuje k celé řadě osobností a organizací, které se pro zachování stávající podoby mostu formou citlivé rekonstrukce vyslovily. Plánované rozšíření mostu přinese nezvratný zásah do jeho podoby navržené významným českým architektem Pavlem Janákem.
Most od roku 1928 spojuje Holešovice a Libeň a vychází z architektonického návrhu Pavla Janáka (1882–1956 ), autora tak významných realizací jako je např. Palác Adria v Praze (1925), Škodův palác v Praze (1926), hotelu Juliš na Václavském náměstí v Praze (1933), Krematoria v Pardubicích (1923) či Hlávkova mostu v Praze (1912). Jedná se o velkou osobnost české architektury, která ve své době udávala tón soudobého města. Libeňský most je přitom v detailech, jako jsou schodiště, osvětlovací stožáry či patní klouby, hrdým reprezentantem kubistického slohu, tedy ryze českého specifika, jež nemá ve světě obdoby a jež České republice získalo v zahraničí patřičný věhlas. Z tohoto důvodu byl např. v roce 2004 Národním památkovým ústavem podán podnět na Ministerstvo kultury ve věci prohlášení mostu (společně s libeňským židovským hřbitovem) kulturní památkou. Podnět nebyl navzdory analýzám předních odborníků (mj. např. Rostislava Šváchy) shledán jako důvodný a byl zamítnut.
V souvislosti se stavbou tunelu Blanka a jeho napojením na stávající dopravní infrastrukturu má Technická správa komunikací hlavního města Prahy (TSK) v plánu Libeňský most rozšířit. Tento záměr TSK vnímáme jako závažné ohrožení významné dopravní památky a z hlediska dopravy v dané lokalitě také jako strategicky velmi špatný krok. Rozšíření mostu svede dopravu do přetížených zón Holešovic a Libně. Otázkou je také „ekonomičnost“ tohoto kroku. Citlivou rekonstrukcí namísto plánovaného rozšíření, jehož následkem by byla demolice celého mostu, by bylo docíleno úspory ve výši zhruba 130 mil. Kč. Současný stav mostu přitom rozhodně nevyžaduje jeho zbourání.
Aktuálně je hotový projekt na rozšíření mostu a bylo vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele. Nacházíme se však v bodě, kdy je možné tuto cílenou likvidaci důležité technické památky ještě zvrátit. Tvrzení TSK, že odklon od původního investičního záměru (především rozšíření mostu) není v tuto chvíli možný, se tak nezakládá na skutečnosti. Ve světle výše zmíněných úspor, které by přinesla rekonstrukce mostu místo jeho rozšíření, neobstojí ani argument, že by došlo k zmaření veřejné investice. Snahu TSK za každou cenu prosadit původní projekt navzdory názorům většiny radních Prahy 7, jejích obyvatel a v neposlední řadě také odborné veřejnosti, vnímáme jako zcela kontraproduktivní.
Kauza kolem Libeňského mostu přitom ukazuje neefektivitu v zadávání veřejných zakázek, kdy není investiční záměr dostatečně komunikovaný s veřejností a odborníky, kteří se o jeho podobě často dozvídají až ve chvíli, kdy není možné na projektu cokoliv změnit. V případě Libeňského mostu však prostor pro odstoupení od původního rozhodnutí jistě je. Česká komora architektů proto plně podporuje snahu Městské části Praha 7 o zachování Libeňského mostu ve stávající podobě formou rekonstrukce. Komora se rovněž ztotožňuje s názory předních odborníků a specializovaných institucí a vyzývá k respektování hodnoty a kvalit Libeňského mostu.
