Československý socialistický realismus 1948 – 1958
Ač se to nezdá, jsou mezi námi stále tací, jejichž srdce naplňují rovnostářské ideály, z nepřeberného množství nabízeného ovoce jedí jen třešničky, nenechají se zlákat módními trendy a dle pohlaví oblékají buď červené nebo modré trenky, pod stranickým průkazem některé vypečené porevoluční strany stále nosí partajní legitku, snaží se svou uvědomělou volební účastí převálcovat liknavé jinověrce a vrátit tak staré časy, ... Pro tyto skalní i všechny ostatní přichází velká chvíle, další po nedávném volebním úspěchu, výstava Československý socialistický realismus 1948 – 1958. A aby toho nebylo málo, v Praze vzniklo Muzeum komunismu, takže kdo výstavu a její doprovodné akce propásne, přijde si stejně na své.
David Ešner , 3. 11. 2002
Socialistický realismus se obvykle spojuje se sovětskou vizionářskou kulturou počátku "prvního" komunistického státu. Podobu sovětské tvorby určoval politický program, který zároveň sliboval vybudovat humánní společnost pomocí násilí. Pro sovětské, centrálně řízené umění se stala typickou monumentálně zjednodušená forma, prodchnutá budovatelským nadšením a vírou v lepší, socialistickou budoucnost.Československá kultura začala programově následovat umění sovětské stalinské éry po převzetí moci komunisty, od února 1948. Tvorbu v duchu sovětského vzoru zajišťovala a kontrolovala nová, centrálně řízená umělecká organizace. Iracionálně tvrdá, schematická struktura vedení uměleckých svazů omezila přirozený vývoj československé kultury.Výstava „Československý socialistický realismus 1948 – 1958“ představuje v malbě, plastice, objektech a dokumentech celou rozporuplnou dekádu českého výtvarného umění. Nejen díla a mnohé, často až kuriózní předměty (např. ukázky oficiálních státnických darů či soudobého užitého umění), ale i bohatý doprovodný program k výstavě, věnovaný tehdejší architektuře, módě, literatuře nebo kritice a úloze médií, s patřičným dobovým odstupem evokují období, které ovládl socialistický realismus.Typickými znaky středoevropského socialistického realismu se staly různorodý charakter a špatná uchopitelnost. Tento "nový styl", který měl sjednotit kulturu, budil rozpaky již v době svého vzniku. V poválečných Pamětech je vyjádřil i Václav Černý, jeden z mála tehdejších jasnozřivých uměleckých kritiků: "Poklonil bych se po pás, v úctě bych poklekl před tím, kdo by mě, než se dostaví konec mých dnů, přesně vysvětlil, co to je, ten socialistický realismus".Ve spolupráci s Muzeem dělnického hnutí o.p.s. , agenturou Pro Vás a Moravskou galerií v Brně bude nabízena v prodejně Galerie Rudolfinum kolekce tisků politických a filmových plakátů a pohlednic z let 1948-1958, takže se propagandistické materiály vrátí i na naše pracoviště... Československý socialistický realismus 1948 – 1958Malba, plastika, objekty, dokumenty7. 11. 2002 – 9. 2. 2003Pořadatel výstavy: Galerie Rudolfinum Koncepce výstavy: Tereza PetiškováKoncepce doprovodných programů: Josef Vomáčkahttp://www.galerierudolfinum.cz>> zpracováno dle podkladů Galerie Rurolfinum
