České stopy v bulharské průmyslové architektuře - 2. díl

Pivovarnické impérium sládků Mildeových

Psal se říjen roku 1882, kdy v Šumenu skupina bulharských obchodníků založila Bulharskou pivovarskou společnost Šumen, jejímž cílem bylo vaření piva a jeho velkoobchodní i maloobchodní prodej. Založení společností byl přitomen také český sládek František (Franz) Milde (1852-1924, obr. 1), který byl obchodníky speciálně pozván. Ačkoliv samotný Milde nebyl do společnosti přijat, protože nedisponoval kapitálem, o rok později byl uznán rovnoprávným společníkem. Ještě před koncem roku 1882 byl položen základní kámen budoucího pivovaru - na svažité parcele v lokalitě Kjoškovete na okraji Šumenu. Stavba začala bez jakéhokoliv inženýrského projektu, jen pouze podle vlastnoruční skici Františka Mildeho! Stavby se účastnili se také samotní zakladatelé. V lednu 1883 stavba byla dokončena a pod vedením vrchního sládka Mildeho byla zahájena výroba - se stejným zařízením, které zde dřív zanechali maďarští revolucionáři (obr. 2). První várka byla vyrobena 1. března 1883, pivo putovalo do prodeje o měsíc později.

Poptávka se postupně zvyšovala, což přinutilo společnost přikoupit další nádoby i parní stroj pro navýšení kapacity. V roce 1893 společnost vykoupila zkrachovalý mladší konkurenční pivovar ve městě a tak získala další zařízení, které přenesla do svého pivovaru. Tak kapacita výroby byla opět navýšena. Souběžně s výrobou společnost rozvíjela i vlastní sít skladů a distribučních poboček a disponovala vlastním stáčecím zařízením. První pobočka byla otevřena v roce 1894 v dunajském městě Ruse, později ve Varně a dalších městech.

V roce 1899 se partneři pokusili Františka Mildeho podvést. Milde odjel do Rusi a rychle uzavřel smlouvu o koupě pivovaru Jana Habermanna, který měl po dobu několika let splácet. Zde jako sládek pracoval další Milde, Františkův nejmladší bratr Sebastián. Polekaní společníci rychle spěchali své vztahy s Mildem napravit. František Milde se vrátil do Šumenu, přičemž v pivovaru v Rusi vrchním sládkem zůstal bratr Sebastián. Habermannův pivovar pak přešel definitivně do vlastnictví společnosti v roce 1903. Tímto se společnost ještě rozrostla a změnila své jméno na Bulharskou pivovarskou společnost Šumen-Ruse (obr. 3).

V dalších letech se pivovar ještě rozrostl. V roce 1911 byla vybudována sedmikilometrová železnice spojující pivovar s nádražím v Šumenu. V roce 1918 se společnost stala veřejnou akciovou společností. Tak se pivovar v Šumenu vyvinul ve velký pivovarský komplex, jeden z největších v zemi (obr. 4).

Pivo ze šumenského pivovaru získalo řadu ocenění - na Zemědělské výstavě v Plovdivu v roce 1892 dostalo čestný diplom a zlatou medaili. Další zlaté medaile získalo na výstavách v Paříži, Saint Louisu, Lutychu, Milánu a Londýně. Od roku 1901 byl pivovar jmenován knížetem (od roku 1908 carem) Ferdinandem I. dvorním dodavatelem.

Po smrti Františka Mildeho v roce 1924 vedení pivovaru převzal jeho syn Karel-Gabriel, po jeho náhlé smrti v roce 1935 pak Mildeův bratr Sebastián. Přestože krize z 20. a 30. let zasáhla i šumenský pivovar, na počátku 40. let 20. století se dokázal vzpamatovat. Po 2. světové válce byly jednotlivé objekty společnosti v Šumenu a Rusi rozděleny a v roce 1947 znárodněny. V 50. a 60. letech 20. století byl pivovar přestavěn a rozšířen na pivovarský závod, na konci 90. Let 20. století byl privatizován a od roku 2002 je ve vlastnictví dánského koncernu Carlsberg.

Zmiňme se krátce i o pivovaru Jana Habermanna, dalšího podnikatele českého původu (obr. 5). Ten své podníkání v Rusi začal v roce 1876 a vedle pivovaru Svaté Petky zahájíl svou vlastní výroba piva. Podle některých zdrojů byla započata stavba pivovaru, která ale kvůli rusko-turecké válce v letech 1877-1878 byla zastavena. V roce 1882 činnost obnovil a v následujícím roce byl jeho pivovar otevřen. Návrh pivovaru byl dílem jistého českého rodáka Gustava Nováka, na zařízení a vybavení pivovaru se podílela též známá česká firma Novák & Jahn. Tento pivovar byl v té době jeden z nejmodernějších pivovarů na balkánském poloostrově (obr. 6). Někdy bývá chybně uváděn jako První bulharský parní pivovar, přestože se známo, že konkurenční pivovar Svaté Petky také měl parní pohon. Jak již bylo uvedeno, v roce 1903 se pivovar stal součástí Bulharské pivovarské společnosti v Šumenu a fungoval do roku 1924, kdy byl kvůli krizi uzavřen. Ve 30. letech 20. století se specializoval na výrobu sladu. Jeho činnost po znárodnění v roce 1947 není známa, začátkem 60. let 20. století však byl zbořen.

Na závěr ještě pár slov o rodině Mildeových. František Milde přicestoval do Buharska v roce 1881 a pracoval v pivovaru Svaté Petky, kde ale nevychýzel s vlastníkem a po roce odjel do Šumenu. Jeho bratr Sebastián pracoval jako sládek jak v pivovaru Svaté Petky, tak i v pivovaru Jana Habermanna. V šumenském pivovaru pracoval v letech 1935-1945. V Bulharsku pracovali dalši dva bratři Františka Mildeho. Karel Milde byl vystudovaný stavební inženýr, do Bulharska přijel jako první a postupně přivítal do „zaslíbené“ země všechny svoje bratry. Pracoval jako inženýr a pedagog ve městech Ruse, Svištov a dalších. Julius Milde (1861-1942) byl vystudovaný agromon a lesník, podílel se na budování mnoho parků mimo jiné Borisova gradina v Sofii nebo Čamkorija (dnešní Borovec). Každý ze čtyř bratrů Mildeovych se tak zapsal jako stavitel nového Bulharska.

(pokračování příště)

Text článku vznikl jako doplněná adaptace příspěvku: Brankov, N. - České kořeny průmyslové architektury v Bulharsku. In: AUR - Architektura a udržitelný rozvoj. Vědecká konference FSv ČVUT v Praze, říjen 2014.