Čekání na filharmonii
Už příští týden bude představen vítězný návrh Vltavské filharmonie. Podobně velkou kulturní stavbu Praha nepostavila více než 120 let – soutěž proto vzbuzuje velká očekávání. Zaměřili jsme se na zadání soutěže, které jsme probrali s organizátorem soutěže i nezávislými architekty a architektkami.
Matěj Čunát , 11. 5. 2022
HLEDÁNÍ MÍSTA PRO NOVÝ SYMBOL
„Město by mělo mít své sny a své symboly. V Praze se 120 let nepostavil významný objekt určený kultuře, a nová filharmonie by to měla změnit,“ popisuje výchozí bod architekt Martin Krupauer z ateliéru A8000, který je manažerem zodpovědným za přípravu a realizaci projektu. „Když jsme minulý rok předkládali návrh, který posouval projekt filharmonie do další fáze, tak všech 55 zastupitelů na magistrátu bylo pro, nikdo nezvedl ruku proti. Ta podpora je napříč celým politickým spektrem.“
Konkrétní pozemek pro filharmonii byl předmětem dlouhých debat, uvažovalo se o umístění na ostrově Štvanice nebo v ústí Revoluční ulice. Nakonec ale vyhrálo místo u řeky na dnešní stanici metra Vltavská. „Těch důvodů pro Vltavskou je víc. Místo už nyní funguje jako přestupní uzel hromadné dopravy, po výstavbě rychlodráhy na letiště se význam uzlu ještě zvýší a vznikne zde dopravní hub. Dále zde vznikne nová čtvrť Bubny – Zátory, takže filharmonie bude symbolem nové čtvrti, podobně jako je Labská filharmonie symbolem pro HafenCity v Hamburku. A také se zde protínají dvě osy, jedna je tzv. kulturní míle podél Vltavy, kde je Národní divadlo nebo Rudolfinum, a druhá je osa podél magistrály, kde stojí Národní muzeum nebo Opera,“ vysvětluje Krupauer.
Vybranou lokalitu kvituje i architektka Yvette Vašourková z kanceláře CCEA MOBA, která se věnuje organizaci velkých architektonických soutěží: „Místo na Vltavské je zvolené skvěle. Dnes je zanedbané, problematické, zatížené dopravní infrastrukturou zděděnou ze 70.let doby, která v automobilu viděla budoucnost. Kam jinam by měly být investovány veřejné zdroje, než do projektů, které umí zkvalitnit i své okolí.“
V prostoru Vltavské, kde má filharmonie stát, je dnes přestup mezi metrem, vlakem a tramvajemi, jsou zde zbytkové kusy zeleně, rampa z Hlávkova mostu a těžko uchopitelný veřejný prostor. Architektonická soutěž na filharmonii má za úkol vyřešit prostor nábřeží od Pražské tržnice až za Hlávkův most, z jihu je území vymezeno Vltavou. „Představovala jsem si, jak se v rámci tohoto komplexního projektu transformuje celé předpolí Hlávkova mostu s dominantou funkcionalistického paláce Elektrických podniků. Nakonec se ale zadání omezuje pouze na východní stranu mostu, přestože i ta západní část bezpochyby potřebuje úpravu. Dnes je tam navržen v prostoru sjezdu kulatý dům, který kopíruje špatný urbanismus 70. let. Pražská magistrála se ale musí v budoucnu stát městkou třídou a ne dálnicí se sjezdy jako na periferii. Doufám, že někteří soutěžící budou řešit nástup na Hlávkův most komplexně a vymyslí lepší řešení v prostoru sjezdu než ten kulatý dům, i když ho soutěž postavila mimo řešené území,“ kritizuje vymezení řešeného území Vašourková.
BUDOVA PRO VŠECHNY
Samotnou náplň filharmonie popisuje stavební program, který stojí na třech pilířích – hudební sály, kreativní hub a foyer. Budova bude mít hlavní sál pro 1800 diváků, malý sál pro 700 diváků a víceúčelový sál, tzv. Black box, kde bude 500 sedadel. Kreativní hub zahrnuje hudební knihovnu a kreativní a vzdělávací prostory, které mohou volně využívat studenti či hudebníci. Tyto dva hlavní pilíře propojí třetí pilíř – foyer, které bude volně přístupným prostorem uvnitř budovy. Z programu tak vyplývá, že od začátku má dům sloužit hlavně běžným obyvatelům a nemá být jen lákadlem pro turisty.
Více k tématu
„Velký sál, kam budou lidé chodit na vážnou hudbu, to je jen 10 % toho objemu. Ale zbytek budovy nabídne různorodé aktivity které budou sloužit všem obyvatelům města, i těm, co třeba na vážnou hudbu nechodí. V případě Labské filharmonie v Hamburku jsou návštěvníci převážně místní, tím jsme se chtěli inspirovat,“ popisuje Martin Krupauer. „A nakonec, nejde jen o budovu filharmonie, ale i o její okolí, které se zkultivuje a vznikne nový veřejný prostor otevřený směrem k Vltavě.“
ROZPOČET S OTAZNÍKEM
Předpokládaný rozpočet stavby je 5 miliard korun, což je ale podle některých architektů nereálná částka. „Soutěže jsme se chtěli účastnit společně se studiem Herzog & de Meuron, které navrhovalo Labskou filharmonii v Hamburku,” říká architekt Ján Antal ze studia Perspektiv. „Herzog & de Meuron si zakládají na důsledné přípravě a analýze proveditelnosti plánovaného záměru, jak s ohledem na ekonomickou stránku, tak i politickou podporu. Na základě vyhodnocení analýzy a společného jednání jsme usoudili, že se jedná spíše o politický tah než reálný záměr města, i s ohledem na značně podceněný odhad investičních nákladů. Dle našeho názoru by měla Praha dát přednost relevantnějším prioritám, než je stavba Vltavské Filharmonie.“
Antal naráží na častý problém rozpočtů na výstavbu, které jsou v první fázi optimistické, později se ale ukazují jako i násobně podhodnocené. Zmíněná Labská filharmonie se prodražila desetkrát, plánovaná Mnichovská filharmonie se ještěnezačala stavět a předpokládaný rozpočet se od soutěžního zadání zdvojnásobil.
Rozpočet Vltavské filharmonie ale architekt Krupauer obhajuje. „Předpokládaná cena 5 miliard korun vychází ze studie proveditelnosti, kterou vypracovaly studia Henning Larsen společně s Buro Happold a AEA Constulting, tedy jde o renomované kanceláře, které s takovou stavbou mají zkušenosti. Vedle toho jsme si dělali i vlastní průzkum, porovnali jsme všechny filharmonie, které se postavily za posledních 10 let. Těch 5 miliard korun nám vyšlo jako vyšší průměr. Samozřejmě že to nemůžeme počítat na korunu, vidíme jakou máme inflaci a jak se zdražují materiály, ty horizonty jsou dlouhé a nějaké zdražení bude. Ale rámcově ten rozpočet je pevně podepřen o naše analýzy a studie.“
Krupauer zároveň vysvětluje, že u stavby takto významného domu nejde jen o investiční náklady, ale i o náklady provozní. Proto vytvořili v rámci stavebního programu mix funkcí, který by měl zajistit, že si budova vydělá na co největší část svého provozu. Vítěznému týmu zároveň plánují zadat vypracování podrobné architektonické studie, aby byly dořešené všechny nejasnosti, které by mohly v pozdější fázi projekt prodražit. Kvalitní příprava projektu je totiž podle Krupauera nejlepší nástroj, jak stavbu filharmonie zdárně dotáhnou do konce.
Vedle kvalitní přípravy půjde samozřejmě i o to, jak dokáže budovu vyprojektovat vítězný tým. Když projedeme výčet vybraných soutěžních týmů, je patrné, že porota neriskovala a vybrala známá architektonická studia z celého světa. Najdeme zde například japonské studio SANAA, norské SNØHETTA, DILLER SCOFIDIO + RENFRO z USA nebo nizozemské MVRDV. Hvězdné obsazení tak vzbuzuje vysoká očekávání. Zda se naplní, zjistíme po vyhlášení vítězného návrhu, které proběhne 17. května v pražském CAMPu.
