BONMOT – propojení s krajinářskou architekturou
Neměl by se architekt zajímat o práci zahradního architekta trochu dřív, než po kolaudaci domu? Neměli bychom se pokusit zbourat bariéru mezi architekturou a krajinářskou architekturou? Nemělo by jít o víc než jenom o pochopení a vzájemný respekt? Nemělo by jít o rovnocennou tvůrčí spolupráci nad společným projektem od chvíle prvních úvah a skic?
EARCH.CZ , 10. 11. 2011
Podobné úvahy se nám před rokem 2000 čím dál víc honily hlavou.
Studenti zahradní architektury v Lednici na Moravě jsou sice v krásném parku, ale během studia (a tím pádem jen stěží později) se s kolegy budoucími architekty nepotkávají. Nepoznávají se, nespřádají plány, nesoutěží a nepřou se někde u piva. A tím pádem nemůže zkrátka nastat něco z toho, co člověka přiměje k nápadu začít s někým úzce spolupracovat - pracovat v týmu. A dosáhnout tak dál… než sahají naše individuální schopnosti.
Štvalo nás to do té míry, až jsme založili ateliér, ve kterém krajinářští architekti mluví architektům do staveb i urbanismu a naopak. V tomhle ateliéru jsme prostě architektuře, urbanismu, zahradní architektuře a designu zrušili škatulky. Paradoxně tím žádný z těch oborů nezchudl. Naopak.
Daleko náročnější je však komunikace s investorem, kterého musíme přesvědčit o našem pohledu na věc - přesvědčit ho o financích, které by měl na zeleň vydat. Všichni víme, že to není lehké.
Filozofie Ateliéru BONMOT
„Architektura „sama o sobě“ neexistuje. Vždy má urbanistický nebo krajinářský kontext. Může být harmonická i kontrastní a určitě má také mezi těmito póly bezpočet nejroztodivnějších poloh, ale vždy je uživatelem nevyhnutelně hodnocena a vnímána ve vzájemné interakci s okolím. Je-li tomu tak, pak musí být v této interakci také od prvopočátku vytvářena.“
„Zahradně krajinářská úprava okolí stavby je obvykle poslední etapou realizace. To je zákon daný logickým řádem postupu výstavby. Ale v myšlenkové oblasti tomu tak nemůže a podle našeho mínění nesmí být. Musí se rodit, formovat, cizelovat společně už od první myšlenky. Někdy, z logiky věci, vyplývá vůdčí aktivita na straně jedné, jindy na straně druhé. Tak jako v parku je drobná stavba funkční součástí kompozice zeleně, je i malý kousek zeleně důležitou součástí architektury budovy.
Někdy bude stavba determinovat okolí. Jindy tomu bude úplně naopak. Dle našeho mínění ku prospěchu věci.“
Ateliér BONMOT, spol. s r.o. Olomouc je architektonickou kanceláří, která vznikla v roce 2000 na základě dobrých výsledků dřívější spolupráce hlavních protagonistů firmy – architekta a krajinářského architekta. Tvorba ateliéru skutečně osciluje mezi architekturou, krajinářskou architekturou, urbanismem a designem. Považuje za správné ignorovat uměle vytvořené hranice. Filosofie vychází z přesvědčení, že architektonická tvorba musí:
- být symbiózou racionality a imaginace, neživých a živých prvků - vytvářet předpoklad pro kultivovaný životní styl a zdravé mezilidské vztahy, - umět naslouchat lidem, kteří ji budou realizovat, užívat její výsledek, a kteří ji platí, - zanechat alespoň malou stopu invence a umu naší generace pro budoucnost - neustále hledat.
Atelier funguje v projekčním systému softwaru Nemetschek Allplan, s kterým se za deset let jaksi srostl, přestože nevyužívá všech jeho možností. To, co potřebuje, u něj vždycky najde.
Ing. arch. Stašek Žerava (1952 ve znamení štíra a draka) autorizovaný architekt, po absolvování SVVŠ studoval fakultu architektury VUT v Brně. V závěru VŠ studia se specializoval na urbanismus a získal 2 leté stipendium od MěstNV v Olomouci. Po absolutoriu a vojně začal pracovat na odboru územního plánování a architektury, suploval a zasadil se o obnovení činnosti Útvaru hlavního architekta v Olomouci. S ročním odkladem (nepohodlné názory) stráveným v Druposu zastával 5 let funkci hlavního architekta města. Od roku 1992 se věnuje aktivní projekční práci (Bestol Olomouc). V roce 2000 založil se zahradním architektem Petrem Mičolou vlastní firmu Ateliér BONMOT spol. s r.o. Paralelně pracoval jako člen vědecké rady Památkového ústavu v Olomouci, jako člen urbanistické sekce Svazu architektů, externě přednáší urbanismus a územní plánování na PřF Univerzity Palackého v Olomouci. Neexistující volný čas věnuje aktivnímu sportu (hokej, lyže, kanoistika) a hudbě, zajímá se o sociologické aspekty architektury a urbanismu. Ze zoufalství a z pocitu bezmoci píše knihu „Apokalypsa územního plánování v ČR“.
Ing. Petr Mičola (1958 ve znamení štíra a psa) autorizovaný architekt absolvoval svoji odbornou cestu klikatěji než jeho kolega. Po základní škole nastoupil na Zemědělské odborné učiliště ve Bzenci a odtud přešel na Střední zahradnickou školu v Brně Bohunicích, obor sadovnictví – květinářství a posléze na Vysokou školu zemědělskou v Lednici na Moravě, Fakultu zahradnickou, obor zahradní a krajinářské tvorby. Pracoval v realizační skupině školního statku v Brně Bohunicích, v projekčním oddělení Výstavnické organizace Flora Olomouc, projekci JZD Budětsko a na Útvaru hlavního architekta města Olomouce. V devadesátých letech založil vlastní projekční ateliér K+M zahradní architektura. V roce 2000 s architektem Staškem Žeravou společnou firmu Ateliér BONMOT spol. s r.o. Mezi jeho záliby patří architektura, její filozofie a historie, hledání socialismem ztracené minulosti, hudba a poesie s přítelem Ladislavem Vondrákem, jízda nebo běh krajinou a vdechování života opuštěným dýmkám.
Tento článek vznikl za podpory firmy Nemetschek
