BIM? Rozhovor s Odilem Schochem
Odilo Schoch, pedagog, vědec, světově uznávaný expert na informační technologie v architektuře a stavebnictví bude tuto středu přednášet o problematice BIM (informační model budovy) v Ateliéru D na FSv ČVUT v Praze.
Michal Čermák , 16. 5. 2011
1) Můžete definovat stručně fenomén BIM, pokud to tedy vůbec jde? Pro mě osobně neznamená BIM nic nového, proto se mi líbí terminologie „fenomén“... V ervopském kontextu najdeme tendence interdisciplinárního přístupu k architektuře, stavitelství a provozování budov již od renesance. Tyto základy jsou vlastně podstatou pro aspekty spolupráce v BIMu. Takže BIM není software, ale naopak software zjednodušuje BIM a přidává k tomu další „vychytávky“ a nové možnosti. Mám dojem, že někteří myslitelé, jenž nepřichází pravidelně do styku se stavebním průmyslem, jsou přesvědčeni, že BIM vznikl teprve před pár lety.
2) Kdy a za jakých okolností jste se začal zajímat o BIM? Když jsem jako teenager pracoval pro svého otce v jeho architektonické kanceláři. Nenazývali jsme ten proces tenkrát BIM, ale „recyklace informací“.
3) Zkratka BIM je ve skutečnosti velice široké téma, z jakého úhlu pohledu Vás BIM nejvíce přitahuje. Z pohledu přizpůsobení pracovního procesu.
4) O BIM se hovoří možná i deset let zpátky, v různých regionech světa je využití této technologie na jiné úrovni. Jako světoběžník, který působil například v Bangkoku, či jinde ve světě, můžete hodnotit… Rozdíly jsou často v předpokládaném výstupu. Dánský parlament vytvořil zákon o BIMu. Touto legislativní změnou postavila vláda architekty před obrovskou výzvu, pokud se chtěli nadále účastnit integrovaného procesu, jelikož BIM vyžaduje minimálně porozumění požadavkům přidružených profesí. Proč je tomu tak? Jelikož chceme stavět kvalitní budovy s efektivními procesy v kancelářích. V rychle rozvíjejích se zemích, jakými jsou Tajsko nebo Čína, jsem pozoroval pozitivní a velmi pragmatický zájem architektů o parametrické modely, které jsou lehce adaptibilní na rychle se měnící požadavky klienta. Tento zájem byl umocněn i faktem, že profese mohou pracovat ve stejném virtuálním modelu. I zde ovšem postrádám aspekty „digitálního řetězce“.
5) Znamenalo zavedení zákona o BIMu jisté změny ve výuce dánských univerzit vyučujicích architekturu? Ano, mimojiné pět hlavních hráčů ve stavebním průmyslu pozměnilo, respektive násilím změnilo metodiku svého vzdělání a výzkumu. Zajímavé na tom je, že právě tito lidé, kteří provádějí výzkum, zároveň učí. Díky jejich novým a neobvyklým kompetencím může být BIM integrován do vzdělání. Dvě nejvýznamější dánské školy vyučující architekturu byly také částečně nedobrovolně donuceny svými architekty vyučovat BIM. Jelikož dánská výuka architektury je zaměřena spíše uměleckým směrem, tak toto rozhodnutí vyučovat BIM zapříčinilo integraci interdsiciplinárních aspektů architektury do výuky. Zároveň to ukázalo nedostatečné možnosti současných prostředků BIMu v raných fázích navrhování nebo při výrazných změnách v projektu, který vyžaduje znovu vymodelovat 4D model kvůli jiné typologii budovy.
Dalším hráčem ve vzdělání jsou TZB inženýři. Většinou své koncepční modely zparametrizovali a integrovali do společných platforem. Nejzajímavější skupinou jsou ale projektanti. Jejich vzdělání naplňuje spoustu aspektů BIMu jako například interdisciplinárnost, podvědomé procesy, parametrické modelování, management BIMu, atd. Tradičně projektant spojuje architekta, inženýry a lidi ze stavební firmy pracující na stavbě (například stavební dozor). To lze také transformovat do digitalizovaného kontextu. Někteří projektanti poté studovali architekturu a byli mezi těmi nejlepšími studenty, které jsem učil architektonické navrhování. K tomu všemu CBS Copenhagen Business School zavedla rozsáhlý výzkumný program, který zkoumal změny, jenž vznikly v souvislosti s násilnou digitalizací dánského stavebního průmyslu. To znamenalo, že se lidé s ekonomickým a manažerským vzděláním začali o problematiku zajímat. Mimo univerzity začaly za pomoci Dánské komory architektů a Dánského stavebního průmyslu vznikat kurzy typu „Den BIMu“ nebo „BIMkemp“, jenž si kladly za cíl vyučovat a šířit nové poznatky.
6) V rámci Evropské unie již existují normy, které se snaží legislativně reagovat na implementaci BIM do praxe. Sledujete i tento aspekt implementace BIM? Zatím ne. Pouze z povzdálí, jelikož Švýcarsko je na EU napojeno pouze částečně.
7) U nás se s těmito normami teprve seznamujeme, ale například v Dánsku je situace jiná, když už parlament uzákonil Informační model budovy a jeho principy jako oficiální metodu pro zpracovávání veřejných zakázek. Můžete přiblížit, jak to byla složitá cesta a co tomu předcházelo? V Dánsku parlament odůvodnil nový zákon o BIMu tím, že se sníží náklady na stavby a zároveň zvýší fyzická kvalita budov. Bohužel Dánové opoměli fakt, že BIM procesy vyžadují interdisciplinární vstupy, což funguje pouze v případě, že lidé z různých profesí přispívají do projektu synchronizovaně. To znamená, že umělecky vzdělaní architekti mají problémy konkrétně v raných fázích návrhu. Když už zmiňuji rané fáze… tito stejní umělečtí architekti poukazují na základní problém současných nástrojů pro BIM: požadují výrazné zlepšení vstupů v těch nejranějších fázích návrhu. Tyto vstupy jsou ale zřídka kdy k dispozici nebo vyžadují příliš mnoho času.
8) Jak dlouho celý proces v Dánsku vlastně trval? V Dánsku se jedná stále o probíhající proces. Dánové se nyní zaměřili na to, aby pochopili BIM jako proces a ne jako software.
9) Jaké byly první reakce jednotlivých účastníků stavebního procesu na tento zákon? Jednou z prvních reakcí mnoha lidí bylo, že si koupili software a myslili si, že tímto krokem splnili nový zákon. Další reakcí byla ignorace zákonu, dokud vláda tyto lidi nedonutila BIMovat. Mimochodem díky tomu se vytvořily nové pracovní pozice – interdisciplinární konzultanti BIMu.
Dokončení rozhovoru s Odilo Schochem naleznete v příštím čísle ArchiNEWS 2/11.
