Beton TKS 1 | 2015 : Pozemní stavby

České stavebnictví v roce 2015?

Většinu kolegů při neformálních rozhovorech trápí současná špatná situace v našem stavebnictví. Neradostný stav potvrzují i tiskové zprávy SPS ze závěru loňského roku. Přestože byly výsledky roku 2014 příznivější než z roku 2013, rozhodně by se poslední rok nedal označit rokem rozjezdu českého stavebnictví. A přes některé optimistické hlasy neskýtá ekonomická prognóza ani pro rok 2015 příliš naděje.

Před začátkem krize pracovalo ve stavebnictví přes 450 tisíc občanů České republiky. Z cca 5 mil. ekonomicky činných osob, tedy téměř každý desátý pracoval ve stavebnictví. Není to tedy malý segment národního hospodářství. Od roku 2008 nuceně z oboru odešlo 59 000 kvalifikovaných pracovníků. Počet zaniklých firem za stejné období je 230 (zdroj SPS). Nejistota, zda bude připraveno k realizaci dostatek zakázek, zůstává velká.

Zanedbaná příprava staveb ochromuje výstavbu i pro rok 2015. Za poslední tři roky jsme např. nevyužili možnosti vyčerpat 35 mld. Kč z rozpočtu SFDI (zdroj SPS) a k tomu i odpovídající částky z fondů EU (za dva roky 20 mld. Kč, zdroj MD). A to je dobře známá skutečnost, že přípravné fáze, zejména liniových staveb infrastruktury, u nás probíhají významně déle než v jiných zemích EU.

Stávající právní normy a předpisy jsou nevyhovující. Je třeba novelizovat především smlouvy v procesu výstavby, zadávání veřejných zakázek, ceny projektových a stavebních prací, stavební zákon a čerpání dotací z fondů EU (dle požadavků EU a s využitím zkušeností z evropských zemí). Bez těchto zásahů se situace zlepšit nemůže. Některé avizované změny však hrozí situaci zase komplikovat, např. opakovaní procesu EIA v případě změn v projektu. Stav neusnadňuje ani skutečnost, že různé typy staveb, k nimž se legislativa vztahuje, se nacházejí v gesci různých ministerstev, např. zákon o liniových stavbách připravuje MD, ale stavby další technické infrastruktury (také liniové stavby) spadají pod MPO, nový zákon o veřejných zakázkách zpracovává MMR a procesy EIA spravuje MŽP. Zřejmě to má své rozumné důvody a mohlo by to i fungovat, nebýt však vysoké personální nestability v rozhodujících orgánech. Rozjetou spolupráci změna obvykle zastaví a pohled nového člena vyjednávacího týmu ji často vrací o několik kol zpět.

Legislativní nedostatečnost a častá neodbornost zadavatelů veřejných zakázek jen podporuje stav, kdy se rozhodujícím a opakovaně jediným kritériem při výběru zhotovitele díla stala nejnižší nabídková cena. Možný výklad aktuálního znění Zákona o veřejných zakázkách tak ohrožuje kvalitu stavebních prací a jejich životnost.

Pro přežití firem v době krize se navíc odložily stranou základní lidské hodnoty, jako jsou etika a morálka. Bez uznání těchto hodnot nám nepomůžou ani ty nejlepší zákony, jak už v roce 1932 řekl Tomáš Baťa (viz úvodník Ing. Števuly ve 2. čísle časopisu v roce 2010). Jeho přes osmdesát let staré vyjádření zní překvapivě současně. Jde o opakovaný nebo setrvalý stav? Výhled je chmurný a šťastní mohou být snad pouze chudí duchem. Situaci by mohlo pomoci k nápravě prohloubení koordinace spolupráce jednotlivých profesních stavebních organizací. Hlavním cílem společného úsilí pak musí být navrácení dobrého jména českému stavebnictví spolu s obhajobou zájmů členů profesních organizací. Dokážou se však jejich představitelé mezi sebou dohodnout, aby vůči státní správě, např. při projednávání jednotlivých zákonných norem, vystupovali jednotně a jejich hlas byl přesvědčivý?

Mediální obraz stavebnictví? Nemůže být horší. Díky touze médií po senzacích jsou problémy stavebnictví opakovaně skandalizovány a neodbornými komentáři zavádějícím způsobem zkreslovány. Veřejnost je tak utvrzována v přesvědčení, že čerpané peníze mizí jen v maržích stavebních firem a platbách za nekvalitní práce. O úspěšných stavbách se nepíše. Přiznejme si, že jsme v letech hojnosti podcenili sílu marketingu, tj. propagace, prezentace odvětví směrem k laické veřejnosti spolu s přiměřenou osvětou. Čtenáři novin a časopisů, diváci televize, posluchači rádia jsou neustále masírování nabídkami výrobců automobilů a jiných průmyslových produktů a služeb zabalených do „splněných představ a slibů“. Budovy ani mosty však takto nabízet nelze, neboť každý je originálem. Vyrobit prototyp a potom stavět kopie s minimálními úpravami je možné jen u nejjednodušších objektů. Každý větší, dům nebo inženýrská stavba, stojí v jedinečných podmínkách daných podložím a okolním a vnitřním prostředím, každý potřebuje svůj vlastní návrh, projekt.

Zařazení stavebnictví mezi průmyslová odvětví nutně vyvolává konotaci opakování, jak je pro průmyslovou výrobu běžné. Proto je pro veřejnost často nepochopitelné, že projekt i výstavba objektu musí během realizace reagovat na aktuální situaci, vyžadují úpravy návrhu, technologií, změny materiálu, termínů a cen. Představa zamezení změnám může být kontraproduktivní, zvláště když od návrhu k realizaci vede tak dlouhá cesta.

Největší vášně vyvolávají právě velké a náročné inženýrské a občanské stavby hrazené z veřejných prostředků. Dokončené silnice, železnice, dálnice s mosty a tunely, metro, vedení inženýrských sítí ad. užívají však přímo či nepřímo (doprava zboží a energií) všichni, jsme s nimi dennodenně v kontaktu, jejich jedinečnost si neuvědomujeme, pokud slouží dobře. Pozornost vyvolají v okamžiku přerušení provozu – opět negativní zprávou.

Vášně, nepochopení a kritiku lze zmírnit osvětou, dostatkem informací a trpělivým vysvětlováním. Je to bezpochyby náročné, stojí to peníze, ale je to účinné. Ve skandinávských zemích stojí u staveb hrazených z veřejných prostředků nejen informační centra nebo podrobné vysvětlující tabule, aktualizované dle postupu stavby a s kontakty na osoby určené k podání vysvětlení nebo webové stránky. Veřejnost je průběžně informována o vývoji stavby. V případě jejího vlivu na okolí, např. při ražbě tunelů podzemní dráhy odstřely pod centrem Stockholmu, byli všichni obyvatelé dotčené oblasti včas opakovaně informováni prostřednictvím SMS zpráv, kdy se bude střílet a v jakém rozsahu. I česká veřejnost se o stavby zajímá, což dokazují pořádané dny otevřených dveří. Návštěvnost obvykle přesahuje očekávání pořadatelů. Na tomto poli lze určitě udělat více a různými způsoby, i při vědomí všech příkazů a zákazů z hlediska bezpečnosti návštěvníků. Žijeme v době informačních technologií, je tedy třeba se je naučit využívat i v této oblasti.

Jaké bude stavebnictví v roce 2015? Takové, jaké si ho uděláme.

Jana Margoldovášéfredaktorka časopisu

OBSAH

ÚVODNÍK

Jana Margoldová /2

TÉMA

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY – NOVÉ SMĚRNICE EU – ÚLOHA INŽENÝRAZdeněk Jeřábek, Břetislav Teplý /3

STAVEBNÍ KONSTRUKCE

STŘEDOEVROPSKÝ TECHNOLOGICKÝ INSTITUT MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚJiří Babánek, Lukáš Loudil, Petr Brosch /8

SVĚT TECHNIKY – OSTRAVA VÍTKOVICERostislav Mazáč, Hana Šeligová, Radek Syka /14

NOVÉ TVARY PŘEDPJATÝCH BETONOVÝCH SKOŘEPIN: BETONOVÁ SKOŘEPINA CENTRO OVALE VE ŠVÝCARSKUAurelio Muttoni, Franco Lurati, Miguel Fernández Ruiz /20

OCENĚNÍ VÝJIMEČNÝCH BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ 2014 /28

LASEROVÉ CENTRUM ELI V DOLNÍCH BŘEŽANECHJiří Koukal, Jan Jiroutek, Ludmila Kostková, Milada Mazurová, Jan L. Vítek /32

RODINNÝ DŮM „LF“Stanislav Fiala, Martin Jirout, Jiřina Koudelková /40

MARKTHAL – NOVÁ IKONA NA MAPĚ ROTTERDAMUJitka Prokopičová /44

POCTA PEDRU ALMODÓVAROVISergio García-Gasco Lominchar /48

HISTORIE

ŽELEZOBETONOVÉ KOMÍNOVÉ VODOJEMY – UNIKÁTNÍ KONSTRUKCE PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍMartin Vonka, Robert Kořínek /50

MATERIÁLY A TECHNOLOGIE

PŘEDPJATÉ STROPNÍ KONSTRUKCE OBCHODNÍHO CENTRA BORY MALL V BRATISLAVĚMartin Kovář, Petr Karásek, Vojtěch Petřík, Milan Mužík, Milan Nikš /54

TECHNOLOGIE BAREVNÝCH BETONŮ NA VILE ARCHITEKTAOldřich Žalud, Jan Veselý /58

NANOČÁSTICE V MATERIÁLECH NA BÁZI CEMENTUMartin Labaj, Rudolf Hela, Tomáš Jarolím /62

NORMY • JAKOST • CERTIFIKACE

POROVNÁNÍ SMYKOVÉ ODOLNOSTI ŽELEZOBETONOVÝCH NOSNÍKŮ S TŘMÍNKY PODLE EN 1992-1-1 A fib MC 2010Jan Krejsa, Miroslav Sýkora /68

VÝPOČET ŠÍŘKY TRHLIN – 2. ČÁSTJiří Šmejkal, Jaroslav Procházka /72

AKTUALITY

NOMINACE ČESKÝCH STAVEB NA CENU MIES VAN DER ROHE 2015 /5

ING. VLADIMÍR BREJCHA, FENG. – 70 LET /27

ARCHITEKTURA KONVERZÍ 2005–2015 JAKO JEDEN Z VÝSTUPŮ INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE (recenze) /39

NTM – NUSELSKÝ MOST (pozvánka na doprovodné přednášky k výstavě) /67

KONVERZE PRŮMYSLOVÉ ARCHITEKTURY – DĚDICTVÍ PRŮMYSLOVÉ ÉRY / ÚSKALÍ NOVÉHO VYUŽITÍ (recenze) /71

REŠERŠE ZE ZAHRANIČNÍCH ČASOPISŮ /13, 43, 78

VZPOMÍNKA NA ING. JOSEFA KUBÍČKA, CSC. (1937 AŽ 2015) /79

SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA /80

FIREMNÍ PREZENTACE

Construsoft /7Dlubal Software /13Betosan /19Fibre Concrete 2015 /27FlyFoto.sk /39Červenka Consulting /47Cemex /67Beton university /3. strana obálkyCCC 2015 /3. strana obálkySVC ČR /4. strana obálky