Beton TKS 1 | 2014 : Pozemní stavby
První číslo tohoto roku představí aktuální dění na poli pozemních staveb a také zamyšlení Michala Števuly nad udržitelným rozvojem v souvislosti s betonovými stavbami.
Michal Števula , 17. 2. 2014
Znovu přišel čas, abych sepsal některé postřehy z našeho okolí, a tak Vám je nabízím k zamyšlení nebo kritice.
O udržitelném rozvoji. Současná doba je i dobou trvale udržitelného rozvoje. Hlásím, že je mi myšlenka rozumného nakládání s přírodními zdroji velmi blízká. Ve veřejných sdělovacích prostředcích má však často podobu zaklínání a honu na čarodějnice.
Jednou z největších čarodějnic je i, z jejich pohledu, stavebnictví a beton. Přitom beton sám přirozeně plní nároky na něj z tohoto titulu kladené. Průměrná pevnostní třída, a tudíž i trvanlivost, betonu s novými technologiemi roste (viz níže), některé konstrukce jsou zhotoveny z vysokohodnotných a vysokopevnostních betonů pevností okolo 200 MPa. Rozšiřuje se množství aplikací z pohledového betonu, tudíž není zapotřebí dalších vrstev materiálů, např. omítek. Avšak aby byla jakákoliv myšlenka a záměr realizovatelný, musí se jí zúčastnit celá společnost. Stavebnictví, tzn. investoři, architekti, projektanti, výrobci stavebních materiálů a stavební firmy, se musí chovat v souladu s tímto trendem, aby přežili.
To ale nestačí, nepřežijí, nebude-li se trvale udržitelně chovat i státní správa. Nejkřiklavější příklad trvalé NEudržitelnosti z naší oblasti je personální vlnobití na jistém Ředitelství spadajícím pod Ministerstvo dopravy ČR. V následujících větách nehodnotím kvalitu a výkon jednotlivých osob, ale způsob jejich nominací, jmenování, odvolávání a zejména dobu jejich působení ve funkci. Každý, kdo stavěl rodinný dům, ví, že doba od prvních návrhů, přes zpracování projektu, obdržení všech povolení, výstavby a kolaudace se počítá i v těch nejpříznivějších případech na dva až tři roky. Po dobu přípravy a výstavby potřebují všichni zainteresovaní stabilní prostředí, pravidla, která platí kontinuálně několik let. To je ale velmi obtížné v situaci, kdy jsou jednotliví úředníci jmenováni na několik měsíců a po jejich odchodu přichází další, rovněž na několik měsíců. Ptám se tedy: „Je povinnost chovat se dle zásad trvale udržitelného rozvoje daná pouze pro beton?“
O některých bádáních. Již dvakrát jsem si v minulosti „vzal do úst“ některé výzkumné či vědecké práce, projekty a přístupy. A protože ještě stále nevymizely, uvádím další dva, které řadím do kategorie „Bádání“, nikoliv „Věda“ či „Výzkum“. Příklad první: vyslechl jsem přednášku na téma „Nestejnorodost betonu v závislosti na poloze v konstrukci nebo zkušebním tělese“. V prezentaci bylo předvedeno, jak se pevnost betonu na jednom zkušebním tělese liší až o desítky procent. V první chvíli jsem jen zalapal po dechu. Můj betonářský život, mé betonářské přesvědčení, má betonářská hrdost se otřásaly a hrozily zhroucením. Pak mě ale zachránil pohotovější a všímavější kolega otázkou: „Co je to za beton, který zkoušejí?“ (Díky Francesco!). V přednášce bylo uvedeno, ale nikterak zdůrazněno, množství použitého cementu i vody. Zkrátka, vodní součinitel onoho betonu byl 0,79 (sic!). Jen pro pořádek dodávám, že v současnosti je vodní součinitel alfou a omegou (pro příznivce Dana Browna „úhelným kamenem“) všech hlavních mechanicko-fyzikálních a trvanlivostních parametrů ztvrdlého betonu. Lapidárně řečeno, čím je vodní součinitel nižší, tím je beton kvalitnější. Běžně je jeho hodnota někde mezi 0,4 a 0,5, přičemž jeho změna o 0,05 je veliká. A tady mi byla naservírována hodnota 0,79!
Příklad druhý: prezentace na téma „Použití alternativních příměsí do betonu.“ Závěr prezentace byl vyšperkován grafy, které působivě dokládaly o desítky procent vyšší pevnosti při použití oné zázračné příměsi ve srovnání s referenčním betonem. Zakopaný pes byl právě v referenčním betonu. Onen ubožák vykázal po 28 dnech pevnost okolo 15 MPa na krychli o hraně 100 mm (opět sic!). A opět pro pořádek dodávám, že standardní zkušební krychle má hranu délky 150 mm a na větších tělesech se obvykle naměří nižší pevnosti než na těch menších (size effect). Takže tu máme beton, který pravděpodobně nelze označit ani jako C12/15. A ten tudíž není podle české legislativy „betonem“, protože ten musí být třídy (rozuměj pevnosti) alespoň oné zmíněné C12/15. Pro úplnost uvádím graf sestavený z údajů ERMCO (Evropský svaz výrobců transportbetonu) ukazující výrobu transportbetonu v České republice v roce 2012 podle pevnostních tříd. Průměrná pevnostní třída transportbetonů v ČR v uvedeném období je někde mezi třídami C20/25 a C30/37. To je poněkud více než může dosáhnout beton s vodním součinitelem 0,79 a poněkud více než C12/15 nebo dokonce C8/10.
Nezbývá, než se ptát, proč si autoři těchto bádání vybrali betony, které, mírně řečeno, nejsou betony běžnými, jsou-li to vůbec ještě betony. Odpověď je nasnadě: aby to hezky vyšlo. Zajímalo by někoho navýšení pevnosti například o 4 místo o 40 %, nebo rozdíly v pevnostech jednoho tělesa v jednotlivých procentech místo v desítkách? Mohli bychom nad tím vším mávnout rukou, pokud by tato bádání byla hrazena z prostředků badatelů. Má to však své „jenže“. Obvykle je pod každou z těchto prací uvedena věta: „Vzniklo za podpory GAČR …..“ apod.
Smutné je nejen to, že uvedené studie byly předem připraveny, aby vyhověly nějakému záměru, ale i to, že byly prezentovány jako obecná zjištění na základě vědeckých výzkumů. Prezentace tohoto typu dělají všem betonářům a všem betonům (i těm s pevností 200 MPa) pouze medvědí službu.
O optimismu. Jedna definice praví: „Optimismus je nedostatek informací.“ To je jistě velmi pragmatický popis úhlu pohledu, kterým někteří lidé nahlížejí na svět okolo sebe. Optimisté evidentně zaplňují tuto informační mezeru nadějí v lepší závěr. Přes všechny své bolístky a nespokojenosti se cítím být optimistou. Naději ve mně například vyvolávají někteří mladí lidé, kteří se, navzdory obecným stížnostem na chování současné mladé generace, vynořují z davu a s elánem a zdravým sebevědomím se hrnou do práce.
Užijte si pěkných slunečných i těch ostatních dnů.
Michal Števula, Svaz výrobců betonu ČR
OBSAH ČÍSLA :
Úvodník
Michal Števula / 2
Téma
Nejlepší architektonická realizace roku 2013Iveta Sikorová /3
Nejlepší v betonu – hill top house v oxfordu /8
Nizozemská ocenění Betonprijs 2013Jitka Prokopičová /11
Stavební konstrukce
Techmania science centrum Plzeň – planetáriumJan Soukup, Roman Pánek, Milada Mazurová, Radek Syka, Jiří Voska /14
Divadlo ve francouzském Saint-Nazaire /20
Vila nedaleko turína /26
Lean centerMichal Ježek, Ivo Balcar, Hana Gattermayerová /32
Kaple Jana Pavla II. v BukovanechJaroslav Vlach, Lenka Vlachová /36
Fitness pavilon u rodinného domu v podkrkonošíIvo Balcar, Michal Ježek, Aleš Krtička /40
Materiály a technologie
Berlínské muzeum architektonické kresby /43
Muzeum historie polských židů /49
Sanace a rekonstrukce
Sanatorium Zonnestraal – rekonstrukce kulturní památkyJitka Prokopičová /56
Věda a výzkum
Možnosti a limity recyklování betonuAnette Müller /64
Ošetrovanie čerstvého betónu – 11. Laboratórna aplikácia parafínového nástrekuPeter Briatka, Peter Makýš /70
Predpovedanie odolnosti štíhlych betónových stĺpov pri stabilitnom zlyhaníVladimír Benko, Marián Kišac, Peter Kendický, Alfred Strauss, Tomáš Šalát, L'ubomír Lašán /75
Aktuality
Ing. Alain Štěrba oslaví své devadesátiny /25Očekávané změny v přípravě a realizaci investičních akcí /42Vzpomínka na doc. Ing. Vojtěcha Mencla, CsC. /79Semináře, konference a sympozia /80
Firemní prezentace
12th IS CR /25Construsoft /31Betosan /35Dlubal software /45Červenka consulting /71Betonconsult /80Reckli /3. Strana obálkyŠtěrbův betonářský slovník /4. Strana obálky
