BETON 5 | 2013: Prefabrikace, příloha 20 let ČBS
Přinášíme vám nové číslo časopisu Beton, tentokrát zaměřené na prefabrikace.
Jiří Kolísko , 17. 10. 2013
ÚVODNÍK / EDITORIAL
Vážení čtenáři, při psaní tohoto úvodníku jsem přemítal, jak v dnešní nelehké době vnést mezi nás stavaře trochu optimismu. Překřičet záplavu katastrofických informací a zpráv není snadné, zvláště když se v naší informační době těmto „zásadním zprávám“ nelze vyhnout. Nezbývá, než je trpělivě snášet bez ohledu na jejich smysluplnost pro náš všední život. Kde tedy čerpat víru v lepší příští?
Coby předseda České betonářské společnosti (ČBS) ČSSI, si dovolím zmínit, dle mého, jedno jasné pozitivum současnosti, a to výročí 20 let od založení této odborné společnosti. Podrobněji se o aktivitách ČBS v uplynulých letech dočtete v příloze uvnitř čísla. Nejsem si moc jist, zda tato skutečnost přehluší a zažene chmury. Odhaduji, že nikoli. Kde tedy nalézat optimismus? A tu mne napadlo nahlédnout do historie a pokusit se srovnat, jak to bylo dříve složité s tím, jak je stavění dnes snadné a bez problémů. Hmotných důkazů, že stavitelství je jednou z nejstarších lidských aktivit, je po celé planetě nepřeberné množství.
Avšak nejen hmotné památky o stavebnictví a jeho vlivu na lidská společenství máme k dispozici. Se zájmem jsem si přečetl, jak na činnost stavitelů reaguje jeden z nejstarších dochovaných právních textů, tzv. Chamurappiho zákoník. Chamurappi vládl v Babylónu v období 1792 až 1750 př. n. l. a jeho slavný zákoník je zapsán do kamenné dioritové stély klínovým písmem (obr. 1). Dnes je tedy cca 4 tisíce let stár. Obsahuje 282 článků (paragrafů) a kromě mnoha oblastí života starého Babylonu se v paragrafech 228 až 233 zabývá také stavěním a řešením některých, zejména neblahých, následků. Aby bylo jasné, o čem hovořím, dovolím si uvést volný překlad těchto paragrafů:
§228 Jestli stavitel pro někoho postaví dům a je dokončen, měl by dostat poplatek dvou peněz na každý sar povrchu. §229 Postaví-li stavitel dům a neudělá jeho stavbu pevnou a dům se zřítí a způsobí smrt majitele domu, bude stavitel usmrcen. §230 Způsobí-li se tím smrt syna majitele domu, bude usmrcen syn toho stavitele. §231 Způsobí-li se tím smrt otroka, dá majiteli domu otroka stejné hodnoty. §232 Zničí-li se tím majetek, nahradí, co bylo zničeno, a protože neučinil dům, který postavil pevným a dům se zřítil, postaví dům nový na svůj náklad. §233 Postaví-li stavitel dům a neudělá jeho stavbu tak, aby vyhovovala požadavkům, a některá zeď se zřítí, postaví a zesílí stavitel zeď vlastním nákladem.
Kamenná stéla s textem bývala v Babylóně vystavena na veřejném místě. Zaručovala tak přístup k právnímu řádu komukoliv. Toto je velmi podobné dnešku, pouze kamenné stély nahradily tištěné knihy a internet.
Přiznávám, že nejsem obeznámen s tím, jaké byly ve starém Babyloně právní zvyklosti při hodnocení událostí, ale dikce jednotlivých ustanovení zákoníku je dostatečně přímočará a tvrdá, aby z nich bylo patrné upozornění, staviteli dej si pozor. Osobně se mi i zdá, že ustanovení signalizují určitou protistavitelskou nevraživost. Když se něco stalo, patrně nebylo moc pochyb o tom, kdo za to může. Viník stavitel byl hned po ruce. Zda měl šanci se obhájit, nebo dokonce poukázat na pochybení a omyly ostatních, těžko říct. Nebylo asi snadné se bránit a tehdy, ve starém Babylonu, mohlo jít o život.
A tím bych se rád vrátil k porovnání s dneškem. Určitě je tu jeden zásadní, pro stavitele pozitivní, rozdíl v tom, co bylo kdysi před čtyřmi tisíci lety, a co je dnes. Ze strany investorů současným stavitelů skutečně nehrozí, že bude soudním rozhodnutím bezprostředně ohrožen jejich život. Obávám se ale, že určitá společenská nevraživost, souzení a obviňování stavitelů ze všech možných neřestí přežilo navzdory tisíciletím.
Je pro mne velmi smutné, že stavebnictví má v současnosti reputaci na úrovni kapsářů, ničitelů životního prostředí a škůdců rozpočtů všech úrovní. A to i přesto, jak nepřehlédnutelným a dle mého pozitivním způsobem se podařilo a stále daří v posledních dvou desetiletích zvelebovat naše okolí stavbami všeho druhu. Rád bych se proti takovému negativnímu nazírání na stavební firmy, stavební inženýry, techniky a dělníky ohradil a připomněl nám samotným, i našemu okolí, za jak nesmírně složitých technických i finančně-společenských podmínek trpělivě pracujeme a stavíme to, co je nám investory zadáno a nutno dodat i dovoleno.
Slovo dovoleno bych docela rád zdůraznil. Soudní pře, které dnes zdržují a zastavují stavby dálnic D8 a nově i D3, nemají se stavebními firmami mnoho společného. Přesto finanční ztráty budou nepochybně připsány stavebním firmám. Není přeci ostudou něco dělat jako své živobytí a chtít dostat zaplaceno, notabene když to dělám 2krát či 3krát, aniž bych tuto situaci způsobil. Dokonce i Chamurappi to chápal (viz článek 228), tak proč je to tak složité pochopit dnes. Možná se blýská na lepší časy. V médiích tu i onde probleskne, že snad si konečně někdo kompetentní všiml, že nechat si postavit zakázku za 40 až 50 % projektem předpokládaných nákladů by nemuselo být jen terno, a sledovat u veřejných zakázek jen kritérium nejnižší ceny je málo a v konečném důsledku riskantní. Určitě ještě chvíli potrvá, než tento hlas rozumu najde cestu do praxe, nicméně zaznívá, a to vnímám jako určitou naději pro budoucnost.
Vážení čtenáři, na pozadí historie jsem chtěl dospět k tomu, jak je dnes stavění hračka proti minulosti, a povzbudit nás. Mám však pocit, že se to až tak nepovedlo. Naštěstí jsem hluboce přesvědčen, že jako stavaři máme dobrý a nám všem užitečný obor konání a vždy budeme mít příležitost to dokazovat sobě a ostatním. A že to nedojde ocenění? Myslím, že dojde, ale samovolně a po mnoha letech. Vezměte např. operu v Sydney v Austrálii. Stavba, která byla velkým předmětem sváru (cca 7krát překročený rozpočet) a příčinou pádu jedné australské vlády, se najednou stala symbolem celé země. Kdo ví, jaký symbol dovednosti, invence a odvahy stavařů vzniká pod palbou kritiky právě dnes u nás?
OBSAH/ CONTENT
ÚVODNÍK Jiří Kolísko / 2
TÉMARADOSTI A STRASTI PREFABRIKOVANÝCH KONSTRUKCÍ, Pavel Čížek /3
STAVEBNÍ KONSTRUKCEVÝSTAVBA MUZEA EVROPSKÝCH A STŘEDOMOŘSKÝCH CIVILIZACÍ /12 PREFABRIKOVANÉ NOSNÉ KONSTRUKCE DÁLNIČNÍCH MOSTŮ, Milan Kalný, Jan Komanec, Václav Kvasnička /20 BETONOVÉ PRVKY SÍDLIŠTNÍHO PARTERU, Martin Kraus /25 BETON VE VEŘEJNÉM PROSTORU – UKÁZKY Z NIZOZEMSKA, Jitka Prokopičová /26 SCHODY DO NEBE /30
MATERIÁLY A TECHNOLOGIE NOVÉ MOŽNOSTI BETONU, Ladislav Eberl, Jiří Peters /32 MODELAŘENÍ V PREFĚ, Michal Števula, Milan Senko /36 ELASTICKÉ STRUKTURNÍ MATRICE, Iveta Heczková /39 PREFABRIKOVANÉ STROPNÍ DÍLCE Z LEHKÉHO BETONU, Michala Hubertová, Pavel Hladík /42
SOFTWARE PRAKTICKÁ POUŽITELNOST METOD NAVRHOVÁNÍ ŽELEZOBETONOVÝCH KONSTRUKCÍ NA ÚČINKY POŽÁRU V KONTEXTU KONSTRUKCE BUDOVY A DŮSLEDKY VLIVU TEORIE II. ŘÁDU U SLOUPŮ, Libor Švejda /46
VĚDA A VÝZKUM PREFABRIKOVANÝ DESKOSTĚNOVÝ KONSTRUKČNÍ SYSTÉM VÍCEPODLAŽNÍCH BUDOV SE SPOJITOU STROPNÍ KONSTRUKCÍ, Jiří Witzany /52 PREFABRIKOVANÝ SLOUPOVÝ SYSTÉM VÍCEPODLAŽNÍCH BUDOV S DEMONTOVATELNÝMI STYKY, Jiří Witzany /58 NUMERICKÁ ANALÝZA VLIVU OBJEMOVÝCH ZMĚN MONOLITICKÝCH BETONOVÝCH DESEK VOZOVKOVÉHO SOUVRSTVÍ NA VLOŽENÉ PREFABRIKOVANÉ ŠTĚRBINOVÉ TROUBY, Petr Tej, Jiří Kolísko, Jan Rašovský /64
AKTUALITY ARCHITEKTONICKÁ SOUTĚŽ BETON A ARCHITEKTURA 2013 /69SEMINÁŘE, KONFERENCE A SYMPOZIA /72
PŘÍLOHA 20 LET ČESKÉ BETONÁŘSKÉ SPOLEČNOSTI /i až xvi
FIREMNÍ PREZENTACE RIB /47 ISCR 2014 /47 TAZUS /51 Červenka Consulting /55 Construsoft /57 Betosan /63 Krampe Harex /65 FINE /72 Beton TKS /3. strana obálky Dlubal Software /3. strana obálky ČBS ČSSI /4. strana obálky
