"Architektura je primárně službou humanitě," tvrdí první černošský laureát Pritzkerovy ceny.
Foto: Erik Jan Ouwerkerk
1/20
Diébédo Francis Kéré, rodák z Burkiny Faso, vystudoval architekturu na Technische Universität v Berlíně. Dnes v tomto městě sídlí i jeho ateliér Kéré Architecture. Svou tvorbu však zasvětil převážně prostředí, z nějž pochází. Vůbec první stavbu realizoval roku 2001 ve své rodné vesnici Gando. Jedná se o základní školu, za níž si odnesl cenu Aga Khan Award for Architecture 2004 – ta dlouhodobě sleduje převážně inovativní počiny v oblasti sociální architektury.
Foto: Siméon Duchoud
2/20
Do procesu realizace základní školy v Gando byli záměrně intenzivně zapojení místní obyvatelé. Cílem architekta totiž nebylo pouze vytvořit na místě kvalitní a potřebnou stavbu, ale zároveň místním zprostředkovat pracovní příležitosti a naučit je odborným dovednostem.
Foto: Erik Jan Ouwerkerk
3/20
Ve druhé stavební etapě, roku 2004, v Gando vznikly i nové domky pro učitele. Byly realizovány jako série adaptibilních modulů, jejichž velikost i tvar odpovídá tradičním chýším v regionu.
Foto: Erik Jan Ouwerkerk
4/20
Jedním z nejambicióznějších počinů Francise Kérého je nepochybně výstavba takzvané "Opera Village" opět v Burkině Faso. Na konceptu realizace nové vesnice s ubytováním pro obyvatele, školou, zdravotním zázemím a kulturním centrem pracoval společně s německým režisérem Christophem Schlingensiefem.
Foto: Kéré Architecture
5/20
Projekt vesnice uspořádané okolo spirálové budovy opery vznikl roku 2010. Stavby se realizovaly postupně v několika dalších letech. Budova opery na místě ale chybí dodnes.
Foto: Kéré Architecture
6/20
Součástí "Opera Village" se stalo i středisko sociální a zdravotní péče (2012−2014). Budova se skládá ze tří na sebe navazujících jednotek určených samostatným zdravotním oddělením. Každá jednotka je uspořádaná kolem svého zastíněného dvora, který plní roli čekárny.
Foto: Kéré Architecture
7/20
Stavba sociálního a zdravotního střediska upoutává pozornost nepravidelně rozmístěnými okenními otvory s výrazným betonovým ostěním. Kéré jejich rozmístění vysvětluje tak, že každý z otvorů nabízí výhled do okolí jinému uživateli centra – stojícímu lékaři, čekajícímu návštěvníkovi nebo pacientovi na lůžku. „Zdá se, že každé okno visí na zdi jako rám obrazu a zachycuje jiný aspekt krajiny,“ charakterizuje Kéré svůj koncept.
Foto: Kéré Architecture
8/20
Kéré se skrze své odvážné realizace zaměřené na podporu života v afrických komunitách brzy zapsal do celosvětového povědomí. Již roku 2016 mu byla uspořádána samostatná výstava ve Spojených státech amerických – konkrétně v Muzeu moderního umění ve Filadelfii. Kéré zde prezentoval modely svých budov zapojené do efektní instalace z oceli a pestrobarevných vláken.
Foto: Tim Tieboutb
9/20
Instalace byla inspirována odlišnými urbanistickými plány – pravoúhlou mřížkou Filadelfie a organickou strukturou architektovy rodné vesnice Gando. Propojením těchto dvou světů – geometrických ocelových konstrukcí a organických vláken – chtěl Kéré demonstrovat jak velkou rozdílnost těchto míst, tak i jejich společné znaky. Mezi ty patří například způsoby, jakými lidé architekturu využívají, co v ní hledají a k čemu ji potřebují.
Foto: Tim Tieboutb
10/20
O rok později se Francis Kéré zapojil do projektu i ve Velké Británii. Pro Kensingtonský park v Londýně navrhl dočasný Serpentine Pavilion, který zde stál v letních měsících roku 2017. Tématem se znovu stalo propojení kulturních odkazů Kérého rodné Burkiny Faso s experimentálními stavebními technologiemi.
Foto: Iwan Baan
11/20
Pavilon ve tvaru stromu svou dřevěnou střechou chránil návštěvníky před ostrým letním sluncem a zároveň byl schopen shromažďovat dešťovou vodu a odváděti ji do drenážního systému, aby později mohla zavlažovat okolní park.
Foto: Iwan Baan
12/20
V souladu s přírodou se pohybuje i Kérého Xylem Pavilon (2019) ve Spojených státech amerických. Přístřešek realizovaný pro Tippet Rise Art Center v Montaně doplnil kopcovitou krajinu, v níž centrum každoročně pořádá letní umělecká sympozia.
Foto: Iwan Baan
13/20
Francis Kéré realizování sociálně odpovědné architektury v regionech, které se potýkají s humanitárními problémy však nikdy neopustil. Dokazují to jeho poslední realizace, mezi něž patří i Technologický institut Burkina z roku 2020.
Foto: Kéré Architecture
14/20
Technologický institut Burkina je založen na systému opakujících se modulů uspořádaných kolem centrálního dvora. Moduly jsou od sebe odsazeny tak, aby mezi nimi mohl proudit vzduch a tak prostor dvora ochlazovat.
Foto: Kéré Architecture
15/20
Horkým africkým podmínkám byla uzpůsobena i poslední realizace Francise Kérého Startup Lion Campus v Keni (2021). Kampus informačních a komunikačních technologií zde vznikl proto, aby mladým lidem v regionu zprostředkoval vzdělání na vysoké úrovni a otevřel přístup k mezinárodním pracovním příležitostem.
Foto: Kéré Architecture
16/20
Komplex uspořádaný kolem otevřeného dvora kopíruje místní svah a nabízí možnost shromáždit se buď uvnitř budovy nebo na rozlehlých střešních terasách. Ty odstiňují pergoly porostlé popínavou vegetací.
Foto: Kéré Architecture
17/20
Tvar budovy s vysokými komíny je inspirován mohylami, které v regionu budují termiti. Jejich funkce je především ventilační. Vytváří komínový efekt a přirozeně tak ochlazují pracovní prostory. Teplý vzduch se odvádí směrem nahoru, zatímco ten čerstvý dovnitř přichází speciálními nízkoúrovňovými otvory.
Foto: Kéré Architecture
18/20
V současnosti Kéré pracuje hned na několika vládních budovách v Africe - se svým studiem navrhl nový parlament, který má vyrůst v hlavním městě Beninské republiky Porto Novo...
Foto: Kéré Architecture, vizualizace
19/20
... a novou budovu parlamentu vypracoval také pro Burkinu Faso.
Foto: Kéré Architecture, vizualizace
20/20
