Architekti CZ: Výuka - 9. díl - Koreis
Viktor Koreis nevystudoval školu architektury, ale přesto (nebo právě proto) dokáže vytvořit velmi netradiční interiéry.
Jaroslav Sládeček , 20. 11. 2015
Co jste tedy studoval?
Sochařinu na Střední průmyslové škole v Hořicích. Můj táta byl sochař, takže jsem odmalička pořád něco maloval, patlal z hlíny nebo odléval ze sádry. Potom jsem přešel do Prahy na VŠUP k Josefu Malejovskému. Jenže ten nám dával takové úkoly jako vymodelovat draperii na pařezu, takže jsem toho měl brzy plné zuby. Ještě na střední jsem měl kamaráda, se kterým jsme před revolucí šili z celtoviny napodobeniny amerických bund Parker a vojenských „kapsáčů“. To bylo tehdy nedostatkové zboží a my si tím přivydělávali. Třeba ten černý Parker, co nosil Václav Havel za revoluce, byl ode mě. Když jsem se potom rozhlížel, kam bych jinam v rámci té umprumky přestoupil, napadlo mě, že zkusím oděvní design, protože jak jsem správně tušil, nebyl tam žádný chlap a měl jsem šanci se tam dostat. Navíc tam byla spousta hezkých holek. Ty oděvy mě tedy opravdu bavily.
Potom přišla revoluce, takže jsem si dal ve čtvrtém ročníku od školy pauzu. Měl jsem tenkrát už nějaké vlastní projekty. Když jsem se měl vrátit do pátého ročníku, změnili systém a státnice se dělaly na začátku roku. Sehnal jsem si k tomu štos literatury, který jsem se v průběhu celých studií třikrát naučil a třikrát úspěšně zapomněl. Už se mi do toho znovu nechtělo, tak jsem sednul a napsal si, jak to celé vidím. Na ty státnice jsem šel a řekl svůj pohled na věc, že ten papír vlastně nechci, jelikož celý tenhle systém je mi vzdálený. Řekl jsem jim to a odešel.
A chybělo vám to v životě?
Postupem času jsem naopak dozrál k tomu, že to byl pro mě hodně důležitý krok. Že jsem se tehdy rozhodl jít si vlastní cestou.
Text byl převzat z knihy Architekti CZ / 20 rozhovorů, jejíž vznik byl podpořen grantem Studentské grantové soutěže ČVUT v Praze (č. SGS14/085/OHK1/1T/15 - Principy tvůrčí práce současných českých architektů).
