Architekti CZ: Výuka - 6. díl - Hrůša
Petr Hrůša, který vyučuje teorii architektury na technické univerzitě v Ostravě, se snaží architekturu vyučovat přirozeným způsobem.
Jaroslav Sládeček , 13. 11. 2015
Jak se má vyučovat architektura?
Obecný návod bych si netroufal postavit, tedy se spokojím s vlastní zkušeností. Na Ostravské univerzitě vděčím díky její velkorysosti k volbě předmětu, který nemá zcela běžný obsah, za možnost učit jakožto praktikující architekt jednak urbanismus a také předmět teorie a psychologie. Tím, že se musím připravovat na přednášky, jsem nucen udržovat si svůj vztah například k té teorii a skrze fenomenologii k věcem samým, ne neuchopitelným duchům či jejich chimérickým zdáním.
Učím studenty architektury pátého a šestého ročníku, takže nezkouším žádné didaktické poučky, spíše u zkoušek vedeme přirozeně dialog. Snažím se ukázat právě tu svou zmiňovanou cestu odlišného logického myšlení ovlivněného teorií. Cestu, která je nesnadnější než být od začátku stržen vlastním míněním až umíněností, jak architekturu provozovat. V ateliéru studentům říkám: „Nesnažte se tolik ty věci vynalézat a zkuste jen objevovat to, co je.“ To je třeba pro mě východisko i k tomu, jak studentům vyložit přístup k architektuře, který by mohl být oporou k obecnějšímu uvažování, tedy i pro obec – v urbanismu.
Text byl převzat z knihy Architekti CZ / 20 rozhovorů, jejíž vznik byl podpořen grantem Studentské grantové soutěže ČVUT v Praze (č. SGS14/085/OHK1/1T/15 - Principy tvůrčí práce současných českých architektů).
