Architekti CZ: Paneláky - 7. díl - Pleskot

Když už jsme u toho stavitelství, jaký máte vztah k panelákovým sídlištím?

Řekl bych, že hodně empatický. Mnohá ta sídliště jsou udělána dobře, dokonce i líp než to, co jsme byli schopni vyprodukovat v naší nesídlištní éře v 90. letech, kdy jsme se zřekli tohoto tzv. komunistického fenoménu sídliště a začali jsme produkovat jakoby něco jiného, jenže ono to tak úplně jiné není. Udělali jsme si tak veliký odstup, že těžko nacházíme způsob, jak ta sídliště posílit. Takže architekti s tím většinou velmi bojují a stavějí se do opozice proti sídlištím. Ale často je vidět, že i bez zásahu architektů nacházejí sídliště způsob, jak metamorfovat do lepší podoby. Už jen tím, že se tam vysází lepší zeleň nebo se upraví chodníky a povrchy. Často to architekti ani nechtějí dělat, protože se jim to zdá jako malý a nepříliš inspirativní úkol. Takže sídliště se vyvíjejí i bez vlivu architektů a často dobře.

Já ten problém vidím v tom, že se postavily hlavně ty bytové domy a už se moc neřešilo jejich okolí.

V mnoha případech se řešilo i okolí a řešilo se dobře. Já jsem se například zabýval sídlištěm v Litomyšli, které se mi zdá tak dobře založené, že kdyby se zviditelnila osnova, která tam někde v tom základu je, tak by to sídliště fungovalo úplně nádherně. Část toho se již podařila udělat a vznikly veřejné prostory, které mají vysokou kvalitu.

Osnova je princip, se kterým jste pracoval i v případě Dolních Vítkovic. V čem vám to pomáhá?

Osnova je pro mě zásadní věc. Je pro mě klíčem k převedení chaosu v řád. Každá osnova je jiná pro každé místo i pro každou stavbu. Mohou mít různé grafické podoby – někdy jsou to čtverce, někdy trojúhelníky nebo něco úplně jiného. Shodné jsou jen v tom, že jsou odvoditelné z topografie a krajinného členění, jehož původcem je člověk, a tudíž mají jeho měřítko.

I v rámci jednoho domu?

I v rámci jednoho domu. Tuším, že o Adolfovi Loosovi se říkalo, že dokázal diktovat kóty třeba i z vlaku. Podle mě to nebylo tím, že by měl fenomenální paměť, ale proto, že věděl, v jakém kódu má ten který dům. Znal nějaký klíč, na jehož základě uměl určit konkrétní rozměr.

Stalo se vám někdy, že jste měl systém a náhle jste přišel na to, že do toho něco nezapadá a že to uděláte jinak?

Jistě. Ale to je normální a možné, porušit systém. To se často očekává, jen musíte vědět kdy, kde a jak. Kdybyste všechno dělal přesně v systému, to byste byl pěkný suchar.

Text byl převzat z knihy Architekti CZ / 20 rozhovorů, jejíž vznik byl podpořen grantem Studentské grantové soutěže ČVUT v Praze (č. SGS14/085/OHK1/1T/15 - Principy tvůrčí práce současných českých architektů).