Architekti CZ: Ekologie a udržitelnost - 10. díl - Štěpán

Patříte k zastáncům ekologie a udržitelného rozvoje?Pokaždé, když tato slova slyším, nedá mi to a zeptám se: „Co to podle vás znamená?“

Tedy jsou to podle vás spíš marketingová hesla?Ano, jsou to politická a marketingová hesla. Mám jednu kamarádku architektku, která pracovala ve Vídni u Georga Reinberga na pasivních domech už v 90. letech. A oni se dnes od toho ultrapasivního domu odvracejí. V povinné výbavě zbylo jen to, že se dům dobře zateplí a udělá se jednoduché nucené větrání – mají totiž na to nějaké normy, kvůli množství CO2 ve vzduchu. Důvodem toho odklonu je skutečnost, že pasivní dům vlastně snižuje komfort. Člověk se k takovému domu musí umět chovat, protože například změny teploty nahoru nebo dolů jsou náročnější. Vrátili se tedy ke komfortu, na který jsou zvyklí, ale některé prvky tam ponechali. Tím pádem už to není taková show jako dřív a dnes si dávají pozor spíš na to, kolik energie se spotřebuje na výrobu toho domu.

Díky koncepční i detailní práci na Freedomcích, jsem zjistil, že marketingová masáž dodavatelů technologií je neuvěřitelně obrovská. Zkoumal jsem, zda je vhodný fotovoltaický panel, tepelné čerpadlo, nebo zateplení ovčí vlnou. Na základě této praxe jsem se postupně odklonil od toho „zeleného“ a začal jsem se řídit selským rozumem a říkat tomu selská ekologie. Většina těch „zelených“ technologií je totiž úplná blbost. Jednou jsme třeba zkoumali ekologičnost přírodní vlny pro zateplení. A z podrobných technických listů vyšlo najevo, že je v ní takové množství chemikálií a herbicidů proti hmyzu a škůdcům, kolik se dává na několik hektarů pole. Takže jsem nakonec zjistil, že ta vlna vůbec není ekologická.

Docela jsem se divil, když jsem kdysi zjistil, že jste navrhoval i modulové prefabrikované domy.Člověk si rád odběhne od těch vážných duchovních věcí někam jinam. Začít podnikat pro mě bylo velké dobrodružství a ještě pokračuje.

Měl jsem pocit, že už to utichlo. Co se teď s Freedomky děje?To je pouze klid před další etapou. Z roviny vizí a prototypů se stávají naprosto profesionální firmou.

Možná to je opravdu blízká budoucnost. Bydlení v kontejnerech, v trvalém provizoriu. Martin Heidegger1 psal o tom, že člověk ztrácí schopnost skutečně bydlet, když nemá svůj trvalý domov a nemusí být někde zakořeněný. A bydlení v takovém mobilním domku jen potvrzuje to vykořenění a jakýsi kočovný styl života, který v současné společnosti není ničím neobvyklým, způsobuje, že člověk už neví, kam patří.Myslím, že to tak opravdu je.

Například sociální sítě – četl jsem vtip v hospodě na tabuli, kde psali: „Nemáme wi-fi, povídejte si spolu.“ Protože lidi tráví čas někde na „sociální síti“ a nejsou tam, kde jsou.To pozoruji na dcerách, že tráví na těch mobilních zařízeních hodně času. Ale asi je to normální. Jako když jsme my měli své hry, tak oni mají tyhle.

Pozn. 1) - HEIDEGGER, Martin. Básnicky bydlí člověk. Praha : Oikomenh, 1993. ISBN 80-85241-40-4

Text byl převzat z knihy Architekti CZ / 20 rozhovorů, jejíž vznik byl podpořen grantem Studentské grantové soutěže ČVUT v Praze (č. SGS14/085/OHK1/1T/15 - Principy tvůrčí práce současných českých architektů).