Architekt roku 2014 - představujeme finalisty: Josef Pleskot

Josef Pleskot nominován za Svět techniky - Science and Technology Centrum v Ostravě

Zdůvodnění poroty:

Za pokračující sérii architektonických realizací snad všech měřítek i zadání, které patří bezesporu k oborové špičce toho, co vzniká v České republice. V tomto roce především za unikátní revitalizaci postindustriální čtvrti Dolní oblasti Vítkovic s vizí propojení kreativního vzdělávání a průmyslu, směřující k redefinici identity dlouho zanedbávané části města. Současná architektura v tomto případě posiluje typicky průmyslový charakter místa s novým ambiciózním konferenčním, kulturním, výtvarným, hudebně-festivalovým programem nadregionálního významu. Rovněž za dlouhodobou intenzivní obhajobu architektury ve společenském diskursu, v poslední době podpořenou nezvykle jasným a otevřeným veřejným vystoupením při zachování principů demokracie ve vysokém školství.

Představení díla:

Svět techniky – science and technology centrum v Ostravě

Širší vztahy

Stavba se nachází v těsné blízkosti Národní kulturní památky industriálního dědictví, v sousedství VI. energetické ústředny. Pro stavební činnost v Dolní oblasti Vítkovic byla zkonstruována zastavovací čtvercová modulová síť o rozměrech stran 125 / 125 m. Svět techniky na této šachovnici stojí na modulovém čtverci s označením E1.

Pozemek E1 byl vybrán z důvodu logického až didaktického spolupůsobení sousedních staveb, kterými jsou VI. energetická ústředna a nové energocentrum Dolních Vítkovic. Dalším důležitým důvodem pro výběr pozemku E1 je příznivé postavení vůči plánovanému příjezdu do Dolních Vítkovic od kruhového objezdu na křížení ulic Vítkovická, Železárenská a Místecká. V neposlední řadě byl pozemek vybrán i proto, že harmonicky uzavírá komplex technologických staveb Dolní oblasti Vítkovic. Rozložitá stavba posazená na půdorysu rovnoramenného trojúhelníku se zaobleným pravoúhlým rohem dokonale reflektuje urbanistickou situaci místa. Hraje roli koncového hráče i pivota zároveň v dokonalé sestavě rozložené na hracím poli. Ukázněně zaujímá pozici E1 na urbanistickém hřišti.

125 m dlouhá a 12,5 m vysoká zrcadlová hlavní fasáda postavená vůči okolní zástavbě pod úhlem 45° odráží dvojí scenérii místa. Při pohybu od západu po nové vozovce přístupové ulice začínající na kruhovém objezdu na Místecké ulici, bude touto fasádou zrcadlena scenérie se VI. energetickou ústřednou, energocentrem, plynojemem a vysokými pecemi. Při pohledu od vysokých pecí bude fasádou ozrcadlen budoucí park situovaný západním směrem od budovy Science and Technology Centra. Takto pojatá fasáda se stane jednoduchou interaktivní stěnou, která bude působit smyslově velmi silně a umožní prolínání dvou světů.

Vnitřní prostor domu se naopak stane pro pozorovatele jakousi pevnou schránkou – ulitou, ze které bude možné z několika úrovní zažít uchvacující jedinečnou scénu průmyslového komplexu. Důležitou roli hraje nástupní prostor, který se svažuje k patě budovy, ke vstupu. Při pohybu po šikmé ploše si návštěvník uvědomuje zrcadlový obraz v reflexivní fasádě, který při sestupu mizí. S mizejícím vjemem iluzivního obrazu nahoře se návštěvník dostává do kontaktu s realitou interiéru vstupního podlaží. Lze říci, že člověk vstoupí do opojného iluzivního obrazu a stane se jeho součástí, ale již v konkrétní hmatatelné realistické podobě.

Science and Technology Centrum je domem, který mnoho těží ze svého poslání i z urbanistických souvislostí svého okolí. Spíše než seriózním vážným domem je rafinovaným smyslovým objektem, učební rekvizitou, optickou pomůckou, zapamatovatelným obřím ingotem, který leží jako memento u nohou majestátních vysokých pecí. Je objektem, který patří do prostředí Dolních Vítkovic, stává se jejich charakteristickým moderním symbolem.

Science and Technology Centre – Svět techniky v Dolních Vítkovicích je jedinečnou záležitostí mezi všemi podobnými zařízeními pro vzdělávání tohoto druhu v rámci celé Evropy a možná i celého světa.

Je tomu tak proto, že se nachází v autentickém prostředí, ve kterém se po dobu téměř dvou staletí těžilo uhlí, vyráběl koks a surové železo. A nejenom to – je i v prostředí, kde se surové železo zušlechťovalo v ocel a kde se z vyrobené oceli v rámci těžkého strojírenství vyráběly špičkové strojírenské výrobky. A dokonce je v takovém prostředí, kde se špičkovou strojírenskou výrobu podařilo udržet a sofistikovaně rozvinout do progresivní a udržitelné podoby až doposud. To vše v regionu, který má v rámci celé Evropy stále zvuk jedinečné industriální oblasti a který navíc oplývá velkým množstvím přírodních krás. A ještě navíc, nachází se v regionu s deseti miliony obyvatel, v regionu, který sdružuje tři národnosti – polskou, slovenskou a českou.

Lze si jen těžko představit autentičtější prostředí, ve kterém by se vzdělávací projekt Science and Technology Centra mohl rozvinout lépe.

Struktura budovy je založená na vědomí vzájemnosti přírody, vědy a technického myšlení. Jak přírodou, tak i technikou je přímo obklopena. Obři zrcadlo fasády, které zprostředkovává tuto vzájemnost, je symbolem, který lze naplnit tímto plným obsahem jen málokde. V Dolních Vítkovicích ano.

Člověk napodobuje přírodu ve všem, v technických procesech obzvláště. Oddělovat čisté železo od železné rudy se lidé učili tisíce let. Dosáhli v této činnosti velké virtuozity a dosáhli toho cestou dokonalého pozorováni a zkoumáni přírody. Proto také hned při vstupu do budovy Světa techniky návštěvník dostává velmi impulzivní signál o vzájemnosti přírodního bohatství a lidského umu. Přichází-li ze strany huťařských apanatur, vidí v zrcadlové fasádě obraz přírody a přichází-li ze strany přírody (parku), vidí obraz hutí. To vše na principu geometrie – řadu, který umožňuje uplatnění jednoduchého optického zákona o zrcadlení, přičemž metoda sdělení je poetická.

Náplň budovy

Jedná se vlastně o budovu pro vzdělávání, která obsahuje volné halové prostory pro umístění naučných tematických expozic. Trvalé expozice budou řazeny podle scénáře, jehož cílem bude zprostředkovat co nejdokonalejší a co nejkomplexnější naučný program pro žáky základních a středních škol i široké veřejnosti. V objektu vzniknou čtyři trvalé expozice Svět přírody, Svět vědy a objevů, Svět civilizace, Svět dětí a jedna expozice dočasná. Svět dětí bude primárně určený pro děti předškolního věku od 2 do 6 let. Ostatní expozice pro školáky a starší.

Kromě konkrétních výstav je nutnou součástí budovy Science and Technology Centra i kinosál s třídimenzionální projekcí. Specializované filmy v něm budou obměňovány v určitých intervalech. Pro zajištění výuky budou sloužit učebny, seminární místnosti a laboratoře, dále také přednáškový a divadelní sálek.

Geometrie

Při navrhování půdorysné osnovy budovy jsme se inspirovali siločárami magnetického pole, které mezi sebou vytvářejí jeho opačné póly. Dá se říci, že kdybychom měli obří magnet s jedním pólem kdesi v kině a druhým ve vstupním amfiteátru, tak by nám jeho siločáry vykreslily základní kompozici budovy.

Expozice

V expozici Světa přírody byste už od září měly nalézt obří spirálovité oázy ukrývající zajímavá tajemství, která mají být při vaší prohlídce odhalena.

Mezi oázami se budete moci libovolně pohybovat a luštit obsah expozice pouhým čtením zjednodušených poutavých výtvarně zpracovaných informací umístěných na vnějších stranách spirálových oáz. Budete-li však chtít pochopit více, budete muset za poznáním proniknout hlouběji, nechat se vtáhnout až do samého jádra spirál.

Kapacitní údaje

Podlahová plocha celého objektu celkem 12 000 m2Výstavní plochy 6 400 m2 vnitřní + 2 000 m2 vnější (zahrada)Monolitický ŽB použitý na stavbě celkem 11 100 m3Konstrukce

Nosná konstrukce objektu je betonová monolitická, v kombinaci železobetonových a dodatečně předpínaných prvků. Svislé konstrukce tvoří sloupy kruhového nebo čtvercového průřezu a stěny. Všechny tyto betonové konstrukce zůstávají pohledové.

Autor: Ing. arch. Josef Pleskot, AP Atelier - Ing. arch. Miloš Linhart, Ing. arch. Petr Sýkora, Ing. arch. Michaela Košařová, Zdeněk Rudolf

Spolupráce koordinační část: Ing. Milan Šraml

Zpracovatel projektové dokumentace: AP Atelier

Představení autora:

Ing. arch. Josef Pleskot (*3. 12. 1952, Písek)

V roce 1979 absolvoval Fakultu architektury Českého vysokého učení technického v Praze, kde ještě tři roky působil jako asistent. Poté pracoval až do roku 1990 v Krajském projektovém ústavu v Praze. Roku 1991 založil AP – ATELIER.

K jeho nejznámějším dílům patří radnice v Benešově, vila ve Vraném nad Vltavou, přírodní stezka v Jelením příkopě a průchod valem Prašného mostu v areálu Pražského hradu (v roce 2003 získal ocenění Brick Award, udělované nejlepší cihlové stavbě v Evropě), kancelářská budova Palmovka-Park v Praze-Libni, úprava nábřeží řeky Loučné, obytné domy a rekonstrukce zámeckého pivovaru v Litomyšli. Historik a kritik architektury Rostislav Švácha zařadil do knihy Česká architektura a její přísnost pět Pleskotových z celkových padesáti. K posledním uskutečněným stavbám patří areál ČSOB v Praze-Radlicích, budova vinařství Sonberk nebo obytný dům Vápencová 1 v Praze Podolí. Nyní mimo jiné pracuje na projektu konverze Vítkovických železáren. První dokončenou stavbou tohoto rozsáhlého projektu je proměna obřího plynojemu v multifunkční aulu Gong. Josef Pleskot je držitelem řady Grand Prix a dalších prestižních cen.

Více o ceně Architekt roku 2014 zde