Architecture Week a Plečnik na Hradě
V pondělí 15. září začal v areálu Jiřského kláštera na Pražském hradě osmý ročník akce nazvané Architecture Week (AW). Navzdory názvu potrvá téměř měsíc (do 12. října) a umožní zájemcům navštívit řadu výstav, přednášek a dalších aktivit, a to nejen v areálu Pražského hradu. Vedle dospělých si opět přijdou na své i děti z mnoha našich i zahraničních škol v rámci Hravého architekta, kde se zábavnou formou seznamují s moderní i historickou architekturou, kreslí své představy, staví modely a absolvují různé vycházky do skrytých zákoutí naší nejvýznamnější památky.
Zdeněk Lukeš , 24. 9. 2014
Zkušený hlavní kurátor architekt Miroslav Řepa připravil s týmem AW, vedeným Petrem Ivanovem, řadu zajímavých expozic domácích i zahraničních, které zaplavily přízemí Jiřského kláštera. Ten je sice už nějakou dobu pro veřejnost nepřístupný a čeká na generální opravu, ale toto je právě příležitost podívat se dovnitř a povšimnout si nejen nádherných prostor původně středověké stavby, přestavěné do dnešní podoby v renesanci, ale i cenných novodobých úprav architekta Františka Cubra ze sedmdesátých let. Dlužno říci, že současné výstavní instalace jsou střízlivé a jednotlivé sály nepřetěžují (to byl trochu problém loňského ročníku AW). Hlavní prostor je věnován perfektně zpracovaným architektonickým modelům, což je dobře, neboť žádný plán ani videoprojekce (těch je samozřejmě k vidění také dost) nemůže nahradit trojrozměrný exponát. Ten je nezbytným pomocníkem nejen pro práci architekta, ale i pro laika, který si tak může mnohem lépe představit, jak stavba funguje. Řadu těchto modelů – historických i současných - zapůjčilo ze svých sbírek Národní technické muzeum v Praze, jedna z mnoha spolupracujících institucí.
V prostorách kláštera je k vidění asi patnáct různých expozic, menších i větších. Některé jsou cestovní, jiné byly vytvořeny právě pro tuto příležitost. Nejvíce místa v ambitu je věnováno příkladům architektonických stylů od románského až po současné trendy na různých příkladech z našeho území. Další výstavy představují současné polské rodinné domy (velmi zajímavé), šestici slavných i méně známých moderních vil na území Prahy 6 nebo architekturu slavného Brazilce Oscara Niemeyera a její vliv na tvorbu dalších projektantů. Dále je k vidění série unikátních modelů vítězného Kaplického návrhu na budovu Národní knihovny na Letné, na nichž je vidět postupný vývoj budovy od první skici až po definitivní vizi. Další expozice představuje významné vily různých evropských metropolí. Za zlatý hřeb celé výstavy však považuji komorní výstavu skic a předmětů z Prelovšekovy vily v Lublani, jejichž autorem je Jože Plečnik (1872-1957), rovněž autor nadčasových úprav Pražského hradu z éry TGM. Právem se jí dostalo nejčestnějšího místa v klášterní kapli sousedící s románskou basilikou. Expozici jsem nedávno shlédl v opavském Domě umění, ale v Jiřském klášteře jí to sluší víc – už jen pro možnost přímé konfrontace se Slovincovými hradními úpravami nádvoří nebo zahrad. Jednotlivé exponáty zapůjčil známý historik umění a nejvýznamnější znalec Plečnikova díla dr. Damjan Prelovšek (mj. spoluautor velkých plečnikovských výstav v pařížském Centre Pompidou nebo Praze).
K tématu má samozřejmě velmi blízko – předměty, které vystavuje, ho obklopovaly od nejútlejšího mládí. Jeho dědeček Matko Prelovšek, ředitel městského stavebního úřadu, totiž s Plečnikem spolupracoval na úpravách slovinské metropole Lublaně ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Architekt se mu odvděčil projektem kuriózního domu Peglezen, tedy Žehlička (mimochodem, kopie vlajkového stožáru Peglezenu stojí od roku 1996 na Opyši u východní brány Pražského hradu), ale zejména návrhem interiérů jeho staršího rodinného domu v Zarnikově ulici. Práce probíhaly paralelně s Plečnikovými hradními intervencemi, a tak si architekt mohl vyzkoušet různé prvky, které pak použil i v interiérech pražského Masarykova bytu na Hradě nebo naopak – většinou na přání paní Prelovšekové – vytvořit variaci na hradní téma. To byl třeba případ Výšivkového salonku, navrženého původně pro Alici Masarykovou, ale vyvedeného v téměř totožných formách i v Prelovšekově apartmá. A protože pražský originál zlikvidovali komunisti, měli jsme při přípravě Plečnikovy výstavy, konané na Hradě v roce 1996, možnost nastudovat detaily a provedení ve slovinské verzi, když jsme sestavovali fragment salonku (originální lidové výšivky z Aliciny sbírky se naštěstí zachovaly v Národopisném muzeu). Výšivkový salonek na současné výstavě v kapli Jiřského kláštera sice neuvidíte, ale zato budete moci obdivovat neméně slavné křeslo Prelovšek, jeden z nejkrásnějších prvků nábytku, který znám. Dále je tu k vidění měděný svícen, další kusy mobiliáře i kuriózní sbírka ozdobných zátek na lahve od vína, jež jsou inspirovány miniaturními gotickými relikviáři ze svatovítského pokladu. A samozřejmě sérii originálních Plečnikových výkresů provedených tužkou nebo tuší na pauzovací papír.
Do prostor Jiřského kláštera se ještě vrátíme, abychom se podrobněji seznámili s některými dalšími expozicemi letošního Architecture Weeku (aktuální program najdete na adrese www.architectureweek.cz).
Foto Architecture Week a autor