20 let prázdnoty. Jak se proměnil dolní Manhattan po pádu Dvojčat
Trosky mrakodrapů, které se snesly na dolní Manhattan po teroristickém útoku 11. září 2001, za sebou kromě stovek obětí zanechaly také rozbitou městskou strukturu a nenávratně změnily newyorské panorama. Od tragické události uběhlo již 20 let a spolu se smutným výročím si připomínáme i 10 let od otevření Národního památníku 11. září, jehož realizace symbolicky odstartovala obnovu celé zničené čtvrti.
Adéla Vaculíková , 11. 9. 2021
Základy paměti
Jedním obvykle uspěchaným newyorským ránem tehdy doslova otřásla tragédie nevídaných rozměrů. Do budov Světového obchodního centra, přezdívaných Dvojčata, narazila letadla amerických komerčních linek unesených islamistickou organizací al-Káida. Ikonické mrakodrapy, navržené americkým architektem japonského původu Minoru Yamasakim, se zhroutily jako domečky z karet. Vzaly s sebou dalších pět budov z nejbližšího okolí a ukončily životy téměř 2000 lidí. Odklízení obrovské masy trosek trvalo více než rok.
Šest a půl hektarová plocha na dolním Manhattanu při břehu řeky Hudson, kde ještě v září 2001 stálo celkem 7 budov, zůstala po útocích naprosto zdevastovaná. Všechny stavby vybudované Přístavním úřadem New Yorku a New Jersey jako centrální zařízení pro podniky a vládní agentury zapojené do mezinárodního obchodu byly pryč. Zůstalo stát pouze torzo rozestavěné budovy s názvem 4 WTC.
Šanci na obnovu získala zničená manhattanská čtvrť dva roky po tragické události. Z urbanistické soutěže na rehabilitaci místa vzešel jako vítěz americký architekt s polskými kořeny Daniel Libeskind. Ve svém projektu s názvem Základy paměti vyčlenil polovinu plochy pietnímu místu, dnešnímu Národnímu památníku 11. září, a definoval, jakou cestou se newyorské panorama po ztrátě svých ikonických Dvojčat vydá.
V roce 2003 pak vyhlásilo vedení města podle Libeskindových specifikací na podobu památníku otevřenou soutěž. Zúčastnit se mohl každý bez ohledu na profesi nebo vzdělání a soutěž tak vyvolala obří celosvětový zájem. Výsledky byly naprosto šokující. Porota složená z respektovaných mezinárodních architektů a umělců obdržela více než 5 200 návrhů z 63 zemí světa. Velkým překvapením bylo i jméno oznámeného vítěze – do té doby neznámého třiatřicetiletého izraelsko-amerického architekta Michaela Arada, který do soutěže přihlásil svůj projekt pod názvem Reflecting Absence.
Odraz nepřítomnosti
Soutěž na Národní památník 11. září měla jedno základní pravidlo. Všechny návrhy musely zachovat půdorys dvou zničených mrakodrapů. Michael Arad uchopil obrovské čtvercové plochy jako žulové vodní nádrže, přes jejichž hranu přepadají masivní vodopády a noří se do zdánlivě nekonečné propasti v jejich středu. Tok vody jako by připomínal tříštící se skleněné tabule hroutících se mrakodrapů. Okraje více jak půlhektarových nádrží lemují bronzové desky se jmény obětí teroristických útoků z 11. září i bombových útoků na Světové obchodní centrum v únoru 1993.
Michael Arad spolupracoval na finálním návrhu památníku s krajinářským architektem Peterem Walkerem z respektovaného studia PWP Landscape Architecture. Okolí žulových nádrží osázeli čtyřmi stovkami dubů, které je izolují od rušných ulic a místo mění ve veřejný park. Vytvořili skutečný les uprostřed města. Rostoucí stromy naplnily svými košatými korunami prostor zelení, která na místo láká nový život, jde o opravdový symbol znovuzrození.
Projekt Michaela Arada byl ve své době důležitým pionýrem v oblasti udržitelného městského plánování. V půdě totiž nechal vybudovat odvodňovací infrastrukturu, která sbírala veškerou srážkovou vodu a odváděla ji do žulových nádrží, kde cirkulovala a vytvářela vodopád. Potřebná vláha odtud putovala prostřednictvím kapkového zavlažovacího systému zpět ke stromům.
Nové Světové obchodní centrum
Národní památník 11. září se dočkal slavnostního otevření v den, kdy od ničivého teroristického útoku uplynulo přesně deset let. A jako srdce Libeskindova urbanistického projektu odstartoval práce na obnově celé zničené čtvrti, které trvají dodnes.
Roku 2014 došlo hned vedle nádrží k otevření Muzea 11. září od newyorského architektonického studia Davis Brody Bond, které se rozprostírá pod úrovní památníku a uchovává základy bývalých Dvojčat. Vstupní bránu do podzemního muzea představuje krystalicky tvarovaný pavilon od norského studia Snøhetta. Na infrastrukturu městské hromadné dopravy napojil čtvrť Santiago Calatrava svou excentrickou halou metra. Postupně dochází i k realizaci čtyř výškových budov Světového obchodního centra, z nichž nejvyšší nese symbolický název Freedom Tower a se svými 417 metry odkazuje k výšce původní severní věže Dvojčat. V současnosti se pracuje na stavbě budovy 2 WTC podle návrhu Normana Fostera a Perelmanově centru performativních umění od newyorského studia REX.
Aradův památník přinesl dolnímu Manhattanu důležitý pietní prostor s výraznou symbolikou a zároveň místo pro každodenní život. Zatímco se však newyorské panorama zotavuje, odkaz tragické události zůstává stále přítomný – a to i díky působivému řešení památníku, jehož atmosféra otřese každým návštěvníkem.
