20 let po povodních. Praha chystá velké projekty podél Vltavy s protipovodňovou funkcí

„Můj profesor urbanismu vždycky říkal: identita Prahy je založená na řece. Řeka je obrovská příležitost pro nová místa k rekreaci, cyklostezky, byty s výhledem na vodu, ale také nám poskytuje příležitost k řešení energetické krize. Můžeme využívat tepla vody a vytápět pomocí tepelných čerpadel domácnosti Pražanů. Ve Skandinávii tyto alternativní zdroje využívají s úspěchem už desetiletí a není důvod, proč by to nemělo fungovat u nás. Metropole se tak postupně může stát energeticky soběstačnou a nezávislou na pražském plynu. Dnes jsme si ukázali řadu projektů včetně nových lávek a mostů, které v okolí Vltavy vzniknou a já se na ně těším,” říká Petr Hlaváček, I. náměstek primátora.

„Po obrovských povodních, které zasáhly Prahu před 20 lety, jsme se poučili a snažíme se u projektů myslet na přírodní živly. Řeka město utváří a projekty na jejích březích tak budou plnit ochrannou funkci. Po většinu roku mají však ambici stát se oblíbenými místy Pražanů, kam si mohou zajít na procházku, piknik či se vykoupat,” dodává Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Více k tématu

N Novinky a názory

Hezčí a bezpečnější náměstí. Proměna pražského náměstí Jiřího z Poděbrad začne do roku 2023

4. 8. 2022

N Novinky a názory

Která městská část Prahy je nejzelenější a která nejhlučnější? Odpovědi nabízí nová aplikace

1. 8. 2022

Projekty

Štvanická lávka

Nová lávka pro pěší a cyklisty zajistí přímé a bezbariérové propojení mezi Karlínem a Holešovicemi. Nabídne také komfortní a jednoduchý přístup na ostrov Štvanice. Vítězem mezinárodní soutěže na podobu lávky, která proběhla v roce 2018, se stali architekti Petr Tej, Marek Blank a Jan Mourek. 

Stavba Štvanické lávky, někdy také nazývaná HolKa, odstartovala oficiálně v úterý 11. ledna 2022. Stavbu pro hlavní město vede společnost Skanska, která zvítězila ve výběrovém řízení. Rozpočet je stanoven na 298 milionů korun bez DPH.

Do konce letošního roku bude propojena štvanice s Karlínem a v průběhu příštího roku pak bude lávka otevřena celá. 

Vizualizace: IPR Praha

Ostrov Štvanice

Magistrát hlavního města Prahy zadal kanceláři RKAW zpracování dokumentu s názvem Manuál vize ostrova, jehož cílem je nastínit možné budoucí využití ostrova Štvanice. Štvanice by měla sloužit především k rekreaci v nejširším pojetí - tedy např. k odpočinku, i sportu či jinému trávení volného času.

Nyní kancelář RKAW pracuje na návrhu manuálu, do kterého promítne výsledky participace, která proběhla v letošním i loňském roce, a komunitního monitoringu. V červnu tohoto roku proběhlo projednání s veřejností a následně v červenci proběhly tzv. kulaté stoly s místními aktéry. Studio RKAW zapracuje připomínky do finální podoby Manuálu. Ten bude hotový již v listopadu tohoto roku.

Vizualizace: RKAW

Rohanský ostrov – Park Maniny

Na pravém břehu Vltavy v sousedství Karlína a Libně probíhá kromě soukromých investic i několik městských projektů. Nejvýznamnějším z nich je projekt Park Maniny. Povodňový park by si měl zachovat charakter městské divočiny a zároveň dá vzniknout i novému kanálu řeky. Park tak bude plnit funkci protipovodňové ochrany města. Na základě zapojení stakeholderů a veřejnosti IPR připravil vstupní zadání pro zelené 56ha území, pro které vznikne Koncepce Rohanského a Libeňského ostrova, jež nastaví dlouhodobý rozvoj území. 

V červenci 2022 proběhlo dvoudenní zasedání komise, která z přihlášených týmů vybrala čtyři, jež budou vytvářet návrh území v tzv. v soutěžním dialogu. Jejich jména budou oznámena do konce tohoto léta. Ve čtvrtek 29. září pak v CAMPu proběhne veřejná úvodní konference s představením týmů za jejich osobní účasti. 

Libeňský most

Rekonstrukce Libeňského mostu i jeho okolí se promění k nepoznání. Celá konstrukce mostu prošla diagnózou, schválil se projekt rekonstrukce, vysoutěžil se zhotovitel se kterým se podepsala smlouva. Cílem je zachovat kubistický ráz konstrukce mostu od architekta Pavla Janáka. Samozřejmě stále platí, že zachováno bude to nejcennější – obloukové konstrukce – most přes Vltavu a oblouk přes bývalé východní rameno řeky. Obloukové konstrukce propojí nové konstrukce tvarově vycházející z Janákových skic, aktuálně detailně dispozičně a tvarově navržené autory Petrem Tejem, Tomášem Cachem, Oto Melterem. Díky těmto mostům se za povodní sníží hladina Vltavy v Karlíně o několik desítek centimetrů. Nové mosty budou doplněny o bezbariérové rampy na Rohanský ostrov, ze kterého se v budoucnu stane park.  Z Libeňského mostu se na něj pohodlně dostaneme pěšky, s kočárkem i na kole. 

Nejde ale jen o samotný most, ale také o nová místa pro odpočinek a trávení volného času. Prostory pod trámovými konstrukcemi i historickými oblouky nabídnou kavárny, obchůdky a další služby. Počítá se i s novými přístupy k vodě a skateparkem.  

Aktuálně probíhají projekční a přípravné práce v terénu, aby se v roce 2024 spustila dvouletá rekonstrukce. Soutěž na rekonstrukci byla unikátní také v tom, že jsme ji nesoutěžili pouze na cenu, ale také poprvé v historii města i na délku tramvajové výluky. Ta podle původního projektu měla trvat dva až tři roky. Takto bude trvat pouze jeden rok s tím, že pěší a cyklisté se přes řeku vždy dostanou přes provizorní lávku a z obou stran bude k mostu přivedená MHD. 

Vizualizace: Jan Dousek, Radovan Záborský

„Během rekonstrukce Libeňského mostu opravíme nejcennější oblouky Pavla Janáka. Postavíme celé soumostí od Manin po Palmovku v délce 1 200 metrů včetně retenční nádrže a protipovodňových opatření a proměníme i nejbližší okolí. Hledáme každou příležitost, jak oprášit zašlou krásu kubistické konstrukce a jejího okolí. Most bude k sobě Pražany lákat nejen svou krásou, ale také novými místy pro odpočinek a trávení volného času. Prostory pod trámovými konstrukcemi z Janákových dochovaných skic i historickými oblouky nabídnou kavárny, obchůdky a další služby. Počítáme i s novými přístupy k vodě a skateparkem,“ vyjmenovává náměstek primátora pro oblast dopravy Adam Scheinherr.

Palmovka

Pozemky ve vlastnictví Hl. m. Prahy, Městské části Praha 8 a Dopravního podniku Hl. m. Prahy se nachází přímo u dopravního uzlu Palmovka a mají potenciál k vybudování pulsující městské čtvrti. Cílem je – stejně jako v případě Nových Dvorů – nabídnout nové široké využití v podobě bydlení (městských nájemních bytů), moderních administrativních prostor, plné občanské vybavenosti a také veřejné zeleně (parkové úpravy a dětská hřiště/sportoviště).

Pražská developerská společnost se nyní věnuje scelení pozemků a koordinuje přípravu projektu Palmovka, který by měl být – po získání všech potřebných povolení – realizován opět v etapách, v horizontu do roku 2030.  Na Palmovce se počítá s výstavbou více než dvou tisíc městských nájemních bytů a cca 10.000 m² ploch, které bude možné využít pro administrativní, maloobchodní a další nekomerční účely.

Poměrně novou záležitostí je však také umístění sídla evropské vesmírné agentury EUSPA do torza zkrachovalého projektu plánované radnice Prahy 8. EUSPA je velkým potenciálem pro prahu, ale to také pro celé Česko. Kromě toho, že dostane do Prahy mozky z celého světa a dostane nás opět na mapu Evropy, bude také velkou příležitostí pro nové technologické firmy z Prahy. Ve vesmíru je budoucnost. „Smouvu o smlouvě budoucí na pronájem Palmovky pro EUSPA bude město podepisovat 23. srpna a z Palmovky se tak bude během tří let tak trochu řídit “vesmír”,” dodal Petr Hlaváček. 

Vizualizace: PDS

Povltavská promenáda

Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy připravuje strategickou studii pro rozvoj přírodního okolí dnešní Povltavské ulice. Frekventovaná rekreační promenáda vedoucí podél řeky Vltavy a říčky Rokytky spolu se severními svahy Pražské kotliny tvoří významnou zelenou páteř města. V souvislosti s plánovanou stavbou Městského okruhu, který odvede automobilovou dopravu z Povltavské ulice do tunelu, se otevírá příležitost pro proměnu této lokality v oblíbené místo. To bude sloužit k trávení volného času, ale zároveň pro rozvoj přírody. Strategická studie JE od začátku připravována společně s širokou veřejností i místními subjekty. 

Studie Povltavské promenády navrhuje 20 strategických městských projektů, které jsou rozděleny do 6 částí:

1. Promenáda 

• Podél Vltavy a Rokytky a na úpatí pražských svahů vznikne hlavní celoměstská promenáda, která se dělí na tři městské projekty: Povltavská promenáda, park Kampusu Karlovy univerzity na Pelc-Tyrolce, nábřeží Rokytky v Libni a Povodňový́ park

2. Příčné cyklostezky

• Kromě Povltavské promenády a navrhované cyklostezky podél městského okruhu vzniknou další dvě důležité trasy, které propojí Libeň s Holešovicemi a Žižkovem.

3. Zelená propojení

• Jde o chybějící propojení, která zpřístupňují zelenou část svahů a řeku z okolních čtvrtí a oddělenou zeleň propojí do jednoho systému.

4. Urbanistické projekty

• Dva klíčové městské projekty, kdy jeden představuje komplexní úpravu ulice Bulovka včetně umístění parkovacího domu a druhý přináší novou podobu důležitého veřejného prostoru Libně na spojnici Povltavské promenády a Zenklovy třídy.

4. Přírodní svahy

• Městské projekty přírodních zelených svahů mají zajistit jejich dlouhodobou cílenou péči.

4. Řeka a potoky

• Vodohospodářské úpravy řeky a potoků ve městě mohou být impulzem pro proměnu jejich okolí. Navrhujeme pět městských projektů, které mají vodu jako svoje hlavní téma: úpravy a opatření na hlavním toku Vltavy, v Libeňském přístavu, na potoce Rokytka a vtoků z odlehčovacích komor páteřní stoky, zlepšení odtokových poměrů v povodí bývalého Střížkovského a Kobyliského potoka a odvodnění Městského okruhu

Vizualizace: PDS

Městský okruh

Díky působení Petra Hlaváčka a Adama Scheinherra se zcela změnil přístup k projektu Městského okruhu. V povrchové variantě tak, jak byl v předcházejících letech předkládán, by se stal okruh další jizvou na tváři Prahy, která by dále rozdělovala okolní čtvrti. Byl sestaven tým, do jehož vedení se postavil bývalý primátor architekt Jan Kasl, který projekt přepracovává tak, aby v okolí této důležité komunikace mohlo vznikat kvalitní město a propojení. Plochy dříve plánované pro silnice a rampy křižovatek získají potenciál vzniku plnohodnotné městské zástavby.

Trojská kotlina (citace z TZ)

IPR již od roku 2015 vytváří vizi celého území Trojské kotliny. Hlavní směr určil společně sdílený dokument: Koncepce Císařského ostrova a akční plán s konkrétními kroky k jejímu naplňování. Na tento základ město navázalo řadou dalších kroků, například výsadbou nových stromů, zlepšením údržby či odstraněním provizorních skládek. Nyní Rada hl. města bude schvalovat dokončené studie třech nejvýznamnějších projektů. Nyní na dokončené studie navážou další kroky, které projekty posunou blíže k realizaci. Ta by mohla začít za tři roky.

3 zásadní projekty Trojské kotliny:

a) Protipovodňová ochrana Zoo a Trojského nábřeží

Cílem je zachovat a podpořit přírodu tak, aby byla ochráněna místní vzácná populace užovek a zároveň zpříjemnit nábřeží i pro návštěvníky. Díky odstranění dnešního valu se rozšíří cyklostezka a vzniknou nové pěšiny. Protipovodňová zeď neslouží jen k ochraně, ale nabídne také nové pohledy na výběhy šelem do zoo.

„Projekt přinese úpravy břehů, které budou v části od Trojské lávky k zámku přístupnější. Vzniknou zde nová schodiště, terasy i pěšiny. Zdejší přírodní peřeje, v Praze jedinečné, tak budou k vidění i zblízka. Parkoviště před zámkem se promění v příjemný prostor pro lidi a vstup do zámecké galerie,“ představuje Petr Hlaváček, I. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu. Právě předpolí Trojského zámku prošlo v minulých dnech již první provizorní úpravou.

b) Nové lávky        

Nové lávky vzniknout z Bubenečského břehu přes plavební kanál na Císařský ostrov a přes hlavní koryto až do Troji. Přes trojské svahy tato cesta pokračuje dále směrem do Čimického a Ďáblického háje.

c) Divoká Vltava

„Projekt vytváří na Císařském ostrově povodňový park – nové rekreační centrum Trojské kotliny se dvěma potoky, brody a tůněmi. Vzniknou zde i nové pláže a místa pro odpočinek i sport na ostrově. Dalším cílem je zlepšení protipovodňové ochrany vytvořením tzv. řízeného přelivu přes povodňový park, který chrání ostrov před dalším protržením. Projekt podpoří také přírodu například malým rybím přechodem a novými biotopy, kterými budou rozmanité břehy, ostrovy, ale i samotný park,“ říká Jana Plamínková, náměstkyně primátora pro životní prostředí. Rozšíření koryta s novými ostrůvky bude mít pozitivní vliv na snížení hladiny řeky při povodni. Zvýší se tak stávající protipovodňová ochrana Troje, Holešovic i Karlína.

Od 1. 8. do 31. 10. 2022 je veřejnosti přístupná venkovní výstava přímo v prostředí Trojské kotliny s názvem Dotkni se řeky! prezentující nejen tři velké dokončené studie.

Finální podobu studií bude schvalovat Rada města v létě 2022.

Vizualizace: IPR Praha

Energocentrum Bubeneč

Každý máme doma lednici. Když sáhnete za ní, zjistíte, že sice uvnitř chladí, venku ale hřeje. Dalo by se tímto způsobem vytápět? Ve Švédsku to umí. Berou v zimě teplo z

moře. My máme v zimě dva skvělé zdroje tepla: Vltavu, která je díky přehradám o 3 stupně teplejší, než běžná řeka a pak vlastní výkaly, které se sbíhají do jednoho místa – do Bubenče.

Tam můžeme postavit velké energocentrum, kterým můžeme nahradit plynové teplárny na celém západním břehu od Julisky po Butovice. Navíc skrze kolektory půjde zapojit historické centrum města. Energocentrum bude schopné pokrýt až třetinu pražské spotřeby. Jen si to představte, místo drahého plynu z Ruska si můžete vyrábět teplo ráno na záchodě.

„Při představení významných budoucích staveb a městských čtvrtí podél vltavských břehů nelze opomenout také další rozvoj pražské Ústřední čistírny odpadních vod. Tato běžná součást infrastruktury města v sobě skrývá výjimečné bohatství, které bylo doposud skryto veřejnosti – odpadní teplo obsažené v odpadních vodách. Každou vteřinu čistírnu opouští tři metry kubické vyčištěných odpadních vod majících i v nejchladnějších měsících 15 °C. Za hodinu to je 11 tis. m3, za den 260 tis. kubíků a za rok téměř 100 mil. m3 vody. V této chvíli energetické krize nastal čas se o tuto energii, na jejímž vzniku se podílel fakticky každý obyvatel města, zajímat a začít ji zpětně využívat,” říká energetický expert Tomáš Voříšek.

Nejedná se přitom o malé hodnoty – každý m3 odpadní vody v sobě obsahuje více využitelné energie, než má například jeden kubík zemního plynu (necelých 10 kWh). Ze 100 mil. metrů krychlových odpadních vod ročně je dnes možné získávat takové množství tepla, jaké spotřebuje ročně okolo 200 tis. domácností, tedy více než třetina bytového fondu celého města.

 Lanovka Podbaba–Bohnice

Soutěž na návrh nové lanovky z Podbaby přes Troju až do Bohnic vyhrálo studio William Matthews Associates , které má zkušenosti i s londýnskou lanovkou a dle poroty nejlépe zapadá do svého okolí mezi Podbabou, Trojou a Bohnicemi. Lanovka bude mít celkem 3 stanice. U dvou konečných umožní pohodlný přestup na navazující dopravní spojení a v případě mezistanice Troja půjde o stavbu umístěnou do prostoru v blízkosti Vltavy a budoucího nového vstupu do Zoo. Lanovka je nejrychlejší řešení, jak dostatečně kapacitně spojit Prahu 6 s Prahou 8 přes Troju. Lanovkou se zkrátí cesta na 15 minut na místo současných 40 minut.

Vizualizace: William Matthews Associates