Využití metodiky BIM při projektu rekonstrukce železničního mostu

Potřeba přestavby původního mostu

Vzhledem k nevyhovujícímu stavebnímu stavu původního železničního mostu v Bartoškově ulici v Praze a z důvodu potřeby rozšíření mostní konstrukce, byla navržena jeho přestavba, především tedy kompletní výměna nosné konstrukce, pilířů, opěr a křídel.

Nový most

Nový most byl navržen ze tří samostatných mostů propojených podélnou dilatací. Nosná konstrukce každého dílčího mostu byla navržena jako spojitý 3-polový deskový most s nosnou konstrukcí tvořenou zabetonovanými nosníky, uloženými na opěrách a nad pilíři na hrncových ložiskách.

Pilíře byly navrženy v osách stávajících pilířů, ocelové podpory snižující rozpětí v nejdelším poli byly odstraněny. Stávající pilíře měly být dle návrhu nahrazeny novými, subtilními, založenými na stávajících základech, zesílených mikropilotami. Nové opěry byly navrženy se založením na velkoprůměrových pilotách.

Projekt s využitím BIM

Projekty mostních konstrukcí jsou vždy specifické a vyžadují poněkud odlišné postupy projektování i samotné výstavby, než se používají u pozemních staveb. Ačkoliv metodika BIM se již postupně u řady pozemních staveb začíná aplikovat, v případě mostních a dalších inženýrských staveb mnohdy do běžné praxe ještě zavedena není. „I když naše kancelář má již téměř desetileté zkušenosti se způsobem projektování pomocí BIM a v oboru pozemních staveb již klasický způsob prakticky nepoužíváme, představují mostní objekty speciální druh konstrukce s řadou atributů, které jsou vlastní spíše liniovým stavbám, a proto se doposud v naprosté většině případů zpracovávaly klasickým způsobem. V případě mostu v Bartoškově ulici bylo po důkladném rozboru rozhodnuto o nasazení BIM,“ říká k postupu návrhu Ing. Vladimír Vančík, ředitel společnosti VIN Consult s. r. o., jež projekt přestavby mostu zpracovávala.

Hlavními důvody, které projekční tým vedli k uplatnění metodiky BIM, byla především snaha o uplatnění zajímavějšího inovativního způsobu práce s důrazem na kreativní návrh s potlačením rutinních činností. „K tomu, abychom zkusili tento nový způsob, nás vedla i skutečnost, že projekt vyžadoval velký rozsah dokumentace a tím i značné množství výkresových příloh,“ dodává Vladimír Vančík. Nezanedbatelnou výhodou uplatnění této metody je eliminace a chyb a zjednodušení kontroly, a to obzvláště v případě takto rozsáhlého projektu. V neposlední řadě využili projektanti výhod práce s 3D modelem pro automatické kalkulace kubatur pro zpracování soupisu prací.

Využití 3D modelu

Projekt rekonstrukce železničního mostu v Bartoškově ulici byl zpracováván v softwaru Allplan. Prostorový model zahrnoval zjednodušený model stávajícího mostního objektu, podrobný model nového mostu včetně spodní stavby a pilotového založení a digitální model terénu, do kterého byly doplněny figury výkopů a dočasné konstrukce pažení stavebních jam.

Z BIM modelu byla následně generována veškerá výkresová dokumentace. Prostorový model dále sloužil pro vygenerování výkresů tvaru i výkresů výztuže.

Specifickým rysem projektu přestavby mostu v intravilánu města je neustálý konflikt se stávající konstrukcí, která je z části demolována. V tomto případě komplikoval situaci ještě fakt, že původní základy byly částečně ponechány a místy tak kolidovaly se základy novými. Zároveň je nutné podrobně navrhnout postup výstavby o mnoha etapách, s koordinací výkopových prací, zajištěním stavebních jam, zachování provozu na komunikacích a přístupu pro stavební mechanizmy. I tato část dokumentace byla z převážné části vygenerována z modelu BIM.

Specifika návrhu liniových staveb a budoucí vývoj nástrojů BIM

Uplatnění metodiky BIM při projektu přestavby mostu hodnotí Vladimír Vančík následovně: „Po vyhodnocení ukončeného projektu lze konstatovat, že využití BIM technologie se vyplatilo. Menším problémem může být do budoucna skutečnost, že Allplan není v tuto chvíli navržen pro liniové stavby a tedy nepodporuje v plné míře trasování komunikace ani generování tělesa nosné konstrukce. Práce s digitálním modelem terénu lze naopak hodnotit kladně.“