Vila Frýdava
URBANISTICKÉ, ARCHITEKTONICKÉ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ
Stavební pozemek se nachází v katastrálním území Frýdava. Pozemek je nezastavěný, značně svažitý, navíc se severovýchodní orientací svahu, tedy nepříznivě vzhledem k situování obytných místností. Dle územního plánu je pozemek určen k individuální zástavbě. Založení stavby je v takto složitém terénu náročné. Sousední pozemky jsou v současné době bez zástavby. Pozemky mají přirozenou zeleň, sestávající z vysokých jehličnanů a náletových listnatých stromů.
Stavební pozemek investora je jedním s řady pozemků na pravém břehu lipenského jezera v blízkosti hlavní pravobřežní komunikace do vesnice Frýdava. Řada pozemků je vymezena touto komunikací a vodní plochou samotného jezera. Břehová linie je zde mírně proměnlivá, veskrze břeh vykazuje značnou svažitost směrem k vodní hladině. Lze předpokládat, že náročné pozemky o výměrách mezi 2 a 3 tisíci metry čtverečnými budou zastavěny individuální zástavbou rodinných domů a vil s vyšším plošným a prostorovým standardem, který bude splňovat náročné individuální nároky jejich uživatelů.
Vzhledem k velikosti pozemků bude tedy zástavba volná s nepřerušeným přírodním charakterem břehové linie až po samotnou Frýdavu. Zároveň lze tedy očekávat konfrontaci různorodých architektonických přístupů. Společným tématem bude nutně orientace domů po svahu dolů k hladině jezera. Hmota budovy našeho návrhu se z komunikace příliš neuplatňuje. Viditelná je pouze horizontální linie horního obytného podlaží domu. Celá stavba je orientována směrem k vodní ploše a jižní, osluněné části pozemku.
Objekt se pokouší nalézt odpověď na velmi obtížné zastavovací podmínky. Hlavní a přirozená orientace svažitého pozemku je severovýchodní, směrem k hladině vodní nádrže, zatímco jediné pobytově využitelné a osluněné místo se nachází v horní části na jihozápadě pozemku. Tyto rozporné podmínky spolu s prudkým spádem celého pozemku nás přivedli k netradičnímu koncepčnímu řešení.
Celé těleso domu jsme rozdělili na dvě hmoty. Spodní – sokl a horní skleněnou lehkou kládu. Železobetonový kvádr o minimální půdorysné ploše, který redukuje míru založení ve svahu. Sokl je orientovaný proti svahu tak, aby se otevřela jižní fasáda. Sokl je jakýmsi pokračováním skály, jejím obnažením v materiálově příbuzné monolitické hmotě – betonu. Její vnitřní prostor je členěn betonovými kubusy koupelen, schodiště a obslužné prostory, které evokují balvany na skále. Mezi nimi vzniká volný užitný prostor.
Horní lehký kvádr je posazen na hranu soklu co nejdále směrem k vodní ploše. Jeho svrchní plocha slouží jako pochozí terasa a zároveň přístup do domu. Je koncipován jako otevřená skleněná hmota, která je vsazena doprostřed korun vzrostlých stromů, tvořící její přirozenou clonu. Pojímá v sobě hlavní denní obytný prostor domu otevřený výhledům k vodě i směrem k vstupní terase. Skleněný kvádr je symetricky překonzolován o 7,8 metru na obě strany soklu. Z hlavní přístupové cesty je patrná pouze tato část domu. Z ulice bude pohledově kryta jednak vzrostlou zelení a částečně také umělým valem mezi hranicí pozemku a komunikací.
TECHNICKÉ ŘEŠENÍ POZEMNÍCH STAVEB
Stavebně technické řešení objektu je rozděleno také na dvě části.
První část 1. NP, jehož nosnou část je tvořena lehkou ocelovou konstrukcí z příhradových nosníků, tvořených ocelovými trubkami hlavními průvlaky HEB. Ocelová příhradová konstrukce je při skleněných fasádách přiznaná, opláštění je jenom ve dvou bočních štítových stěnách v interiéru SDK konstrukcí a v exteriéru kompakt deskami. Štítové obkládané stěny jsou s provětrávanou vzduchovou mezerou.a tepelnou izolací. Fasáda je tvořená lehkým pláštěm z kompaktních desek FunderMax tl. 15 mm.
Druhá část objektu je tvořena konstrukcí dvou podzemních podlaží, která je navržena jako vrstvená sendvičová konstrukce z pohledových betonů. Obvodová konstrukce je tvořena železobetonovou stěnou z pohledového betonu 200 mm, tepelní izolace 150 mm a exteriérovou stěnou z pohledového betonu 200 mm.
Součástí stavební akce je také osazení dřevěného mola 6 × 2 metry na břehu nádrže pod tělesem soklu domu. Dřevěné molo bude jednou stranou pevně zakotvené ke břehu, druhá strana bude ležet na plovoucích plastových pontonech. Molo bude sloužit k letnímu pobytu u vody, případně kotvení malé lodi.
Navržené ústřední vytápění je realizováno pomocí tepelného čerpadla. Jako zdroje energie využívá dva vrty. Vytápění je realizováno veskrze pomocí podlahového vytápění.
Ložnice v 1. NP mají provedenou přípravu na případnou dodatečnou montáž chladicích jednotek.
- Autoři: Petr Uhlík, Zuzana Šuleková
- Ateliér: Uhlík architekti
- Země: Česká republika
- Generální dodavatel: Auböck s. r. o.
- Město: Přední Výtoň
- Ulice, číslo: Frýdava 183
- PSČ: 382 73
- Datum projektu: 2010
- Realizace: 2013
- Užitná plocha: 334.80m2
- Zastavěná plocha: 106.20m2
- Poznámka: Foto © Tomáš Balej