Tomáš Kodet - Landartová instalace Třešňovka

Spíše lyrické dílo je parafrází na pomíjivost a energii. Bílá látka reprezentuje dynamiku, pohyb a dočasnost, stromy jsou zase symbolem trvalé a však proměnlivé skutečnosti. Jde také o vnímání místa, jeho jedinečnosti a upoutání pozornosti na samotný sad. 

Uměleckým prvkem je kilometr dlouhá textilie, která sad rozděluje, člení a vytváří nové prostorové souvislosti. Sama a o sobě je v kontrastu s okolními stromy v několika rovinách. Je průmyslová, dočasná, vanoucí a bez energie. Právě poslední vlastnost je asi ta nejzásadnější. Zatímco živé stromy mají v pupenství a v květu sílu a záruku nového roku, ona sama je mezi nimi silou navlečená a dokáže přenášet pouze energii větru, kterou ale zhmotňuje do estetické a dynamické hry. 

Prolínání prostorů a přerušené aleje, mezi živými třešni je bezvládná látka, dynamicky zmítaná větrem. Jde o vnímání prostorových souvislostí, stromů jako nositelů času, látka reprezentuje děj. Vizuální i prostorová zábrana se neustále hýbe, je však spoutána o kmeny a větve, které ji nepustí dál a nedovolí ji odletět.

Instalace bude hotová, až třešně rozkvetou, květenství je tak podřízena doba, mezi třešněmi bude ale ve všech fázích, například i tehdy, až větrem budou poletovat odkvetlé okvětní lístky a mezi bílou látkou a starými třešněmi bude chumelit. Najednou nebude látka tou krátkodobou záležitostí. 

Přestože je v sadě látky rozmístěn celý kilometr, díky rozlehlému vrchu je zde stále prostor pro aktivní trávení volného času a prvního máje zde bude spousta možností na tradiční polibek pod třešní bez látky, o kousek dál však doplněn jedinečným uměleckým zážitkem.  

Landartová instalace Třešňovka, Tomáš Kodet. Zdroj: Tomáš Kodet 

O autorovi

Tomáš Kodet, student architektury a nadšenec konceptuálního umění, chodí do Třešňovky běhat. Zaujaly ho tam staré kmeny třešní, které už další jaro neobrazily, dlouhé linie sadu na vrcholu kopce a město pod ním. Připadlo mu, že by chtělo striktní geometrii nějak narušit. Aby se rozbila a nebylo k vnímání jen město, aby se třešně a jejich květy dostaly do popředí.