Studio Archiholik - Rekonstrukce venkovského stavení v Borové

Stavení se nachází v obci Borová u Poličky na Českomoravské vysočině. Původní obec vyrostla v údolí Černého potoka a její počátky sahají až do 14. století. Formou typickou pro tento kraj je zástavba tzv. „dvorcového typu“ nebo také „Poličský dům“. Statky byly budovány tak, že čtyřboký dvůr byl obestavěn obytnými a hospodářskými stavbami, konstrukčně spojenými, uzavírajícími dvůr ze všech stran. Jeden takový „dvůr“ byl původně postaven i na řešeném pozemku, což je patrné z katastrální mapy z roku 1840. Tento dvůr byl později (zkraje 20. století) nahrazen jednoduchým stavením s malým hospodářským přístavkem, který pak již prošel jen minimálními změnami a až na pár drobných úprav na fasádě je zachován v původním stavu.

Navrhovaný koncept předpokládal práci s historickými stopami ve smyslu jejich přepisu do okolních sadových úprav a zpevněných ploch jako jakési připomínky více než staleté historie domu. V kontrastu k historizujícímu přístupu jsme se zabývali nastavením dialogu mezi původní historickou a současnou, řekněme minimalistickou, formou, detailem.

Stopa původního „Poličského domu“ se tedy měla výrazně propsat do řešení severovýchodního prostoru, který je vymezen vstupním zápražím a altánem s venkovní kuchyní a přístřeškem na dříví (tento objekt, umístěný v původní stopě jednoho z historických objektů, měl tvořit pomyslnou bránu mezi „dvorem“ před domem a zahradou za domem). Tuto myšlenku se bohužel podařilo zrealizovat pouze částečně a záměr původního minimalistického altánu realizovaného ze ztraceného bednění a monolitického betonu byl zredukován. Při severozápadní hranici, při vstupu na pozemek, je situována garáž se zpevněnou parkovací plochou.

DISPOZIČNÍ A PROVOZNÍ ŘEŠENÍ

Původní obytná část domu byla uspořádána jako dispoziční trojtrakt, uprostřed dispozice byla průchozí příčná chodba se dvěma vstupy, ze zahrady (jihozápad) i ze zápraží (severovýchod). Chodba, působící pocitově a provozně jako chladné zádveří, tvořila s ohledem na dnešní funkční uspořádání domu nepříjemnou bariéru a její zrušení se stalo klíčem k utváření nové vnitřní dispozice. Severní část domu byla využívána jako sklep/sklad s možností přístupu do sklípku v suterénu a po schodech na půdu v podkroví. Přístavek byl využíván jako sklad, v části byl zbudován suchý záchod.

Návrh dispozici zásadně změnil. Vnitřní prostor domu je utvářen tak, aby mohl být optimálně využíván investorem jako víkendový dům, schopný nárazově pojmout větší počet návštěv, samozřejmě při zajištění maximálního soukromí. Příčná chodba se díky vybourání příček stala součástí velkorysého obytného prostoru, ve kterém je situována kuchyň a jídelna. Jedná se tedy o jakousi novodobou „světnici“. Prostor se nadechl vybouráním části stropu a vytvořením galerie v podkroví. Ocelovo dřevěná konstrukce dvojramenného schodiště a galerie se v interiéru uplatňuje jako výrazný prvek, který samotné vnitřní uspořádání domu do značné míry definuje. 

Na obytný prostor v přízemí navazuje pokoj - ložnice s vlastní koupelnou a vstupní chodba, navazující na vstupní zápraží. Ve středu dispozice je vytvořena prostorová rezerva pro případné umístění vertikální plošiny, umožňující bezbariérové propojení s půdním prostorem. Část původního půdního prostoru zůstává využita jako klasická půda, tedy bez podkrovní vestavby. Koupelna pro hosty, denní WC, kotelna, nový sklad a další hostinský pokoj jsou orientovány v nyní nevyužité severní části domu.

Klíčovým přístupem našeho studia k této a podobným úlohám je úsilí o zachování, repasi, opětovné použití kvalitních původních historických prvků a forem v souladu a harmonii s prvky současnými.