Student FA ČVUT navrhuje alternativní scénář chaotickému plánování pražské Libně

Dolní Libeň je dnes na hraně intenzivní přeměny z vnitřní periferie na městské subcentrum. Zároveň v paralýze z množství nejasných souvislostí a vazeb, nečitelné urbánní struktury a nepředvídatelného vývoje. Fyzická neexistence přirozeného těžiště, uzlového bodu křižovatky Palmovka, urbanistickou svébytnost navazujících rozvojových ploch podporuje. S její výstavbou se nepočítá. Centrum, bez kterého se dál buduje periferie, bude výsledkem nekoordinované rovnice svého okolí. Pravděpodobně se tak bude rovnat holému nesmyslu. Navrhuji alternativní scénář. Navrhuji centrum vystavět. Křižovatku vymezuji jako další a to prioritní rozvojovou plochu. Její výstavbou je doplněn chybějící parametr - existence, jistota centra, tedy jasný směr a orientace v lokalitě. Větší klid na práci, o úkol méně. V rámci širších vztahů bylo přesto nutné podobu a základní parametry generující/limitující navazující rozvojové plochy předpovědět, aby bylo později možné synergicky navázat.

Libeň je nedokončeností, napůl uskutečněnými plány, a odchylkami charakteristická. Znamenají specifickou kvalitu, životnost, rezervu pro proměnné veličiny života ve městě. Vytvářejí neformální místa, která se vymanila z diktátu plánování a regulace, potřebná vybavenost a rozmanité scénáře obsazují místa, na kterých s nimi nikdo nepočítal. Na místě křižovatky Palmovka se však struktura rozpadá zcela a právě touto, jinde kvalitou, prostor trpí. Poměr vystavěného a prázdného je obrácený. V současném stavu má prostor křižovatky charakter periferie. Volná nároží dovolují tramvajím nárokovat si přehnaně velké poloměry. Sloučeno je odlišné od sdíleného. Vše je křižovatkou, ulice i náměstí, koleje, Židovská synagoga s hot dog stánky, stromy i stromky, keře, grilované kuře - vše je jedním, v mírném svahu jsou nad horizontem stříšky, sakrální i světské si rovny.

Místo, jenž během posledních 70 let bylo Libeňským korzem, železniční tratí, autobusovým nádražím, tramvajovou spojkou, centrem i periferií, stanicí metra, pěší zónou, které bylo asanováno, zasypáno, i podkopáno, nechť je vystavěno znovu! Křižovatku navrhuji sevřít v každém rohu. Jednotlivé vrstvy rozklíčovat a ty platné definovat, artikulovat jejich charakter. Zakládající struktury najít a posílit, prověřit prostorové možnosti, míru a způsob zastavění křižovatky.

HODNOCENÍ POROTY

Palmovka je bezesporu složitým, komplikovaným, tajemným místem s mnoha historickými zvraty a velkým potenciálem. Výběr tématu, nyní tak aktuální nejen pro Libeň, je uchopen s lehkostí a až přirozenou samozřejmostí. Udává názor na práci v problematickém území, které je v současné době bez tolik potřebné koncepce.

Autor pojmenovává neexistenci jednoznačného těžiště v území, bezkoncepčnost nové výstavby ve vztahu k území. Navrhuje vytvoření jasného a čitelného centra, struktury, iniciačního bodu, který bude dále rozvíjen. Nově navrhované budovy nenásilně dotváří rámec centra s jemnou dominantou, věží. Náhled do zamýšleného schématu širšího zastavění je přesvědčivý, vyvážený, s odkazem do historie, ale bez patosu. Práce má vysokou kvalitu nejen v rovině návrhu, ale i její rozsah a zpracování je nadstandardní.