Rodinný dům Jiřetín pod Jedlovou

Dům byl navržen pro mladého učitele do malé obce Jiřetín pod Jedlovou, jednoho z nejmalebnějších městeček v severních Čechách. Získal od rodičů krásný rohový pozemek, který sloužil několik let celé rodině jako ovocný sad. Ze severní strany pozemku je krásný výhled do krajiny, z jižní části zase přes zahradu na dominantu okolí – Kapli sv. Kříže.

Snahou bylo navrhnout malý objem domu v tradičních materiálech, který co nejvíce respektuje charakter místa. Stavba má elementární tvar, který by v budoucnu měli doplnit navržené dřevníky, které se stanou součástí oplocení. Díky nim bude jižní terasa zcela ukryta od pohledů z ulice. Severní předprostor domu není oplocen. Stává se tak poloveřejným místem, jakýmsi nárazníkem. Oproti tomu jižní část parcely, celá zahrada a především terasa bude schována za budoucí dřevníky.

Chování domu na pozemku a ke svému okolí je spíše introvertní. Dům je orientován delšími stranami sever – jih. Konstrukční systém je z modifikovaného systému Two by Four. vnější povrch je z modřínových prken s lazurovým nátěrem. Celkový výraz domu doplňuje plechová střecha v černé barvě.

Ze vstupní místnosti vedou dvoje dveře. Jedny jsou do velkého obytného prostoru – jakési venkovské světnice, kde se nachází kuchyně a druhé vedou do garáže. Investor si přál velké technické zázemí nebo garáž, kde by bylo možné v zimě seřizovat kola, které jsou jeho velkou vášní.

Z garáže se také dostaneme přímo na zahradu a terasu, která je v přímém kontaktu s obytným prostorem. Z tohoto 50 m2 velké místnosti vedou troje dveře skrz dřevem obloženou stěnu, do ložnice, koupelny a zase zpátky do vstupních prostor. Na velkou obytnou místnost, kde rozrůstající se rodina tráví nejpodstatnější část dne, se soustředí veškerá pozornost. Schodiště do podkroví je orientováno podélně s obytným prostorem, tak, že částečně odděluje jídelní část a vstupní dveře do koupelny. V podkroví se nachází dva pokoje, pracovna a koupelna.

Díky modřínovému pobití se dům v čase mění a usazuje v krajině. Prvopočátkem byly naše ambice dát příklad ostatním, že není vždy nutné stavět ze superizolačních tvárnic v místech, kde po staletí fungovali podstávkové dřevěnice.