RCNKSK - Chata v Jundrově

V prudkém svahu v zahrádkářské kolonii Jundrov ležící v klidné části Brna vyrostla nenápadná dřevostavba. Projekt domu pro dva designery se třemi dětmi byl od počátku specifický s netradičním zadáním na komplikované místo. Pro výsledný tvar byl omezující původní objekt chatky. Tím byl dán sklon střech a jedno nadzemní podlaží. Bylo přidáno podzemní podlaží a využit sklon terénu, aby se docílilo maximálního využití povoleného objemu stavby.

Projekt odstartoval dispozičním cvičením se zadáním, jak dostat do domku s půdorysem 6 x 6 metru pětičlennou rodinu včetně atelieru s rozměrnou 3D tiskárnou. Tím vznikl prostorový „tetris“, kde každý kousek domu je využit. Na zastavěné ploše 35 metrů čtverečních je „nahňácáno“ 110 metrů čtverečních. Rafinovanost a hravost vnitřního prostoru se propisuje i do fasád objektu, které potlačují reálné měřítko stavby a jednotlivá patra či místnosti jsou z nich těžko čitelné. Stejně tak jako tomu je z prvotního dojmu z interiéru. Různé velikosti oken a pečlivě vybrané průhledy z nich vytváří dojem většího prostoru, než jaký zde ve skutečnosti je. 

Omezený rozpočet a chuť investorů – designerů – se na stavbě aktivně podílet definovaly přístup k celku i detailu. Často jsou užity alternativní řešení kvůli ceně či vzhledu. V interiéru i exteriéru si investor vypomáhá 3d tiskem, kterým efektivně spojuje různé konstrukce a prvky, vytváří nábytkové úchytky či svítidla.

Stavba je postavena jako standardní dřevěná rámová konstrukce založená na železobetonových pasech s využitím granulátu pěnoskla a podezdívkou ze ztraceného bednění. Krov je z vlašských krokví. Provětrávaná fasáda z modřínových svislých nehoblovaných prken na dřevěném roštu je pojednána metodou opalování Shou Sugi Ban. Technologie umožňuje využití i místního dřeva, nejlépe modřínu. Na rozdíl od japonského cedru je cena výrazně nižší. Opalované dřevo tradičním postupem vyniká trvanlivostí a cena odvisí jen od času stráveného při procesu, je zcela bez vedlejších nákladů, na rozdíl od drahých olejů či opalování propanem. Stačí si udělat pěkný víkend s kamarády „u ohně“ a máte bezúdržbovou fasádu odolávající povětrnostem na příštích 50 let. A kdyby jedno prkénko nedejbože vyhnilo, není problém opálit pár dalších.

Stavba má minimální množství klempířských prvků. Z opáleného dřeva jsou i parapety, které jsou schopny odolávat vodě, plísním atd. Střešní krytina z černé EDPM folie doplňuje vzhled. Je užita i na střešní žlaby a veškeré jinak klempířsky řešené detaily.

Interiér využívá okolní zahrady a otevírají se zde komponované průhledy do exteriéru. Tím se interiér opticky zvětšuje. Stěny i strop jsou pokryty bíle olejovanou kartáčovanou topolovou překližkou. Podlaha je masívní parketová dubová. V ateliéru v suterénu je využita základová deska domu jako užitný povrch podlahy. Beton je pouze zbroušen a hydrofobizován. Hydroizolace je uložena pod deskou přímo na granulátu pěnoskla. Objekt je vytápěn teplovzdušně v rámci rekuperační jednotky, která obyvatelům dopřává dostatek vzduchu i v nevelkých místnostech. Přestože rodina domek již několik let obývá, zbývá v interieru doladit ještě pár detailů (místností,...). Za zmínku stojí schodiště, jehož zábradlí majitelé pojednali z březových kmínků, nebo třeba netradiční umístění umyvadla mimo koupelnu na podestě lineárního schodiště, aby se ušetřilo místem v koupelně a mohla být větší ložnice.

Objekt je odkanalizován do kořenové čističky, která je přirozeně začleněna do bujné zahrady ve svahu. V prudkém svahu vedle domku ještě zbývá dobudovat saunu, která architektům zbyla z jiného projektu a při workshopu opalování prken  ji nestihli dokončit – je tam jen kostra. Už se těší, až se zde jednou společně osaunují a budou moci projekt prohlásit za dokončený a popřát Jindrovi a Jolaně, ať se jim tam dobře bydlí, přestože už tam tři roky pobývají.