RANGHERKA5 - Rodinný dům v Praze 6

Malá parcela s velmi malým a špatně postaveným domkem. Pozemek úzký, z obou stran těsně přistaveny sousední baráky. Zahrada orientovaná na jih, ale krátká a ukončená svislou a dost vysokou skálou. Světla poskrovnu, prostoru nedostatek. Parcelu ukončuje pískovcová skála porostlá břečťanem, ve které je sklípek tak akorát na posezení. To vše na Praze 6, kousek od mohyly na Bílé hoře. Takže vlastně luxus.

Prostoru je málo, ale naštěstí ho o mnoho víc nepotřebujeme, schody nevadí. Je ale jasné, že z původní stavby moc nezůstane, jen část obvodových zdí a strop nad přízemím. Také se musíme trochu rozrůst: obývák do zahrady tak, že zarovnáme zadní fasádu se sousedy, předsíň a kuchyň do boku, kde zastavíme původní uličku a také z půdy se stane téměř regulérní patro, kam se vejdou dvě ložničky. 

Slunce také není moc, ale poradíme si. Vestavby do uličky jsou pouze přízemní, takže mohou mít prosklené stropy. Obývák má sice prosklenou celou zahradní fasádu, ale skála ho i přesto stíní. Proto je hodně velké okno v patře nad schodištěm, kterým padá světlo nejen do zadních partií obývacího pokoje, ale skrz pásové vnitřní prosklení osvětluje i hlavní koupelnu. Světlu, které prochází skleněnou střechou nad kuchyní, by vadily horní skříňky, proto jsou zkosené a světlo po nich klouže a odráží se do interiéru.

Fasáda do ulice je omítnutá, do zahrady dřevěná, stejně jako celé poslední patro. Okna jsou také dřevěná, tmavě zelená. Jako dřevěný obklad se maskují i výklopná vrata garáže, v úzké ulici by jinak ovládla celou fasádu. Nad vstupními dveřmi je stříška se světlem, protože je to příjemné. Zápraží tvoří betonové cihly.

Podlaha v přízemí je světle šedá, ale přesto docela praktická, z broušeného betonu, vytápěná. V patrech je podlaha z dubových prken, pěkně v kuse na celou délku místnosti. V koupelnách dlažba s modrými vzory na šedém podkladu. Místo obkladů vápenné stěrky - ty ovšem zklamaly, takže je ve sprchových koutech nahradil velkoplošný keramický panel.

Vestavěný nábytek je vyroben z březové překližky s olejovaným povrchem, úchytky, pokud jsou, tak z kůže. Pracovní desky jsou z černého kamene, krb z litiny, komín z oceli. Na obezdívce krbu dubová spárovka, pro sezení a polehávání, ale nakonec hlavně odkládání věcí. Vše přiměřeně funkční, kvalitní a trvanlivé.

Zahrádka malá tak akorát, aby s ní nebylo mnoho práce, ale přinášela hodně radosti. O to se postarali skvělí zahradníci, kteří ji navrhli i osázeli. Zůstalo místo pro terasu se stolem, skrytým pod pergolou. Vše je navrženo tak, aby hmota sousedovy garáže, která přímo sousedí se zahrádkou, byla při pohledu z interiéru odcloněna pergolou a při posezení venku tak byla za zády. A pak tu stále ještě máme ten sklípek. Zahradníci si dali práci nejen s tím, co je pod nohama, ale i nad hlavou - střecha obývacího pokoje je zelená a z horních oken je na ní proto krásný pohled, osázené je i ustoupení posledního patra.