N

Nová škola pro Psáry a Dolní Jirčany - Znamení čtyř - Architekti s.r.o.

URBANISTICKO – ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Koncept „ŠKOLY V NOVÉ ALEJI“ spojující centrum obce -t. j. náves , kostel s cihelnou / tradičně sociálně - ekonomickým symbolem - konstantou Jirčan - zaměstnavatel - zpracovatel ložiska hlíny

· Školní areál s knihovnou, školkou a sportovišti je pro nás vzhledem ke své velikosti v poměru k měřítku obce archetypem hospodářského dvora / analogií je Jirčanský dvůr u kostela.

· Význam objektu školy pro obec, její poloha a měřítko musí být v úzkém sepětí se stávající strukturou sídla. Tedy také se stávajícím uličním systémem. Nová /připojovací komunikace/ musí významem odpovídat významu objektu – mít vlastní příběh navazující na kontext obce /kostel, centrum obce, škola, cihelna, volná krajina.../

· Uskupení budov kolem nástupního „nádvoří „ umožňuje snadnou orientaci, přehledný provoz , kontrolu, funkční zónování a také požadovanou etapizaci výstavby.

Urbání a prostorový koncept

· přímo vychází ze zvolených analogií· integruje v sobě dopravní, hmotové, typologické a významové /archetypální prvky· využívá tradičních typických znaků jako je alej, dvůr, štít, opěrka, zeď, loubí· navozuje v některých částech záměrně zdání nahodilosti, přestože jasně vychází z pevného řádu· respektuje technická omezení dané lokality /ochranná pásma/· v maximální míře využívá potenciál pozemku z hlediska orientace ke světovým stranám, převýšení a polohy vůči stávajícím a budoucím dopravním komunikacím /kruhový objezd/· optické a funkční oddělení od rušivých vlivů natočením kratších fasád bez učeben k potencionálnímu zdroji hluku a ruchu· v maximální míře umožňuje podmínku výstavby v několika fázích, i za plného provozu· umožňuje postupné vnitřní typologické propojení jednotlivých fází – etap do jednolitého funkčního komplexu budov školy, školky, technického zařízení, společného stravování se zázemím a sportovišť· vytváří plnohodnotný koncept i v případě realizování části /etapy/ zadání

Architekura - exteriér

· navazuje na příběh celkové analogie· ozvláštnňuje tradiční základní prvky „vesnického tvarosloví “· klasická dělená okna s horní ventilací· jednoduché konstrukce s využitím cihelných , resp. keramických , prvků z Jirčanské cihelny jako vyjádření místní vazby, příslušnosti /není nezbytnou limitující podmínkou/· přírodní materiály jako pálená keramika, cihla, dřevo...· dominantní plochy pálené střešní krytiny· snadná orientace a znakovost· institucionární výraz a současně pocit známosti, stálosti a bezpečí· opakující se identické okenní otvory- výraz řádu· identifikace s místem a funkcí· trvalá nadčasovost· zahradní úpravy jsou navrženy jako elementární parková úprava· na volných částech pozemků jsou navrženy multifunkční sportoviště, dětská hřiště pro mateřskou školu a I. stupeň, záhony a arboreum pro pozemkovou výuku· centrální dvůr je multifunkční a slouží jako schromažďovací, rozptylová, sportovní i relaxační plocha· mateřská škola je řešena samostatným chráněným vstupem i vjezdem s parkováním mezi stromořadím a odděleným hřištěm. Tělocvična dtto umožňuje snadné samostatné pronajímatelné využití

Architekura – interiér

· důsledná bezbariérovost všech prostor· ve vstupních částech maximalizace optického i prostorového propojení interiéru a exteriéru systémem příčných i diagonálních průhledů· neokázalý, přesto výrazný vstup do jednotlivých částí -typologií· chodby s odpočivnými zálivy a dostatkem denního světla stejně tak jako schodiště, která jsou v zrcadle vybavena plošinou pro imobilní· v rozlehlém komplexu je kladen důraz na snadnou orientaci· možnost „suchou nohou „ projít do všech částí areálu· hlavní spojovací chodba ve středním traktu plní funkci klíčové propojovací komunikace a zároveň univerzální rozptylové plochy. Umožňuje pořádání výstav, přednášek ale i volný pohyb žáků při nepříznivém počasí , v době přestávek, umožňuje propojení s jídelnou a klubovnou při pořádání různých akci· důraz kladen na denní osvětlení v jednotlivých učebnách důsledným rozmístěním všech učeben delší stranou na fasádu s velkoformátovými okny· orientace učeben jihovýchod - severozápad· knihovna je řešená jako atypický dvoupodlažní prostor s orientací a umístěním co nejblíže k centru obce. Svou atmosférou by měla lákat k návštěvě· důraz na rozdílné požadavky I. a II. Stupně . /napojení na šatny a a kabinety..atp.· celková atmosféra interiérů a jejich organizace důsledně ctí principy otevřenosti, propojenosti a prostorového komfortu· oproti tradičnějšímu vzhledu exteriéru jsou interiéry navrženy v moderních barevných površích s řadou opticky propojených a multifunkčních prostorů

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ

· důraz na ekonomiku· vychází z elementární stavební tradice· hlavní školní budovy jsou navrženy jako trojtrakt· střední propojovací budova je dvojtrakt· tělocvična je halová dřevěná konstrukce a školka dvojtrakt· MATERIALIZACE z jednoduchých konstrukcí cihelných , keramických, prvků ze sortimentu i Jirčanské cihelny· fasády jako dvouplášťové s cihelnou přizdívkou, alternativně možno řešit bez estetického kompromisu obkladovým cihelným páskem na kontaktní zateplovací systém /cenová úspora, avšak nižší akumulace a ochrana před přehříváním/

HODNOCENÍ POROTY

Škola jako archetyp. Největší budova v obci, s pravidelným rastrem oken, školním dvorem a rustikálním výrazem. Návrh v prvním i druhém kole těsně míjel hranici populistického kýče, ale zároveň vzbuzoval diskusi svojí tvrdostí. Tento protiklad může být dobrým signálem. Porota ocenila odvahu přijmout a navrhnout školu tak velkou jaká je, dát jí význam, jasný výraz, detail a urbanisticky učinit školu městotvorným prvkem. Návrh je po pečlivém zkoumání řadou neledabylých rozhodnutí. Nenápadné využití konfigurace terénu a tedy různost výšky školy z různých stran, samozřejmý způsob obsluhy školy – resp. jejího napojení na obec cestou s alejí, prázdný školní dvůr a důvěra v uživatele, že si prostor sami obydlí, centrální křídlo s jídelnou a chodbou – jako neformální společenský prostor s výhledem přes školní dvůr. Všechny tyto drobnosti mohou učinit ze školy u aleje přirozenou součást života dětí, jejich každodenního rituálu. Škola je první setkání dítěte s institucí. Není potřeba tuto skutečnost zastírat, je možné učinit jí samozřejmou a důstojnou.

Výsledky soutěže najdete ZDE.