Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži

Pro podporu zájmu laické i odborné veřejnosti o zahradní kulturu v České republice vznikl komplexní projekt multioborového centra, jehož založení a existence je úzce spjata s provozem, obnovou a údržbou památky světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO – Zámku se zahradami v Kroměříži. Záměrem projektu je vytvoření instituce, která se bude orientovat na vytváření odborných metodik pro obnovu a následnou péči o historické zahrady a parky v ČR. Dále pak na identifikaci, zpracování a následné praktické ověřování, dokumentaci, výstavní, publikační, vzdělávací a edukační činnost vztahující se k tématu zahradní kultury. Nejen v rámci České republiky, ale i minimálně ve střední Evropě není v současnosti obdobně koncipované centrum, jež v sobě zahrnuje všechny výše popsané aktivity. Soustředěním do jednoho prostoru dostane návštěvník kompletní a vyčerpávající informace pro vytvoření obrazu o šíři tématu zahradní kultury.

Zhmotněním celého projektu je metodická obnova vybraných částí Květné a Podzámecké zahrady a vytvoření návštěvnického centra v prostorách Arcibiskupského zámku. Realizace projektu v architektonické rovině sestává z dílčích stavebních zásahů směřovaných do strategických bodů kroměřížského komplexu památky UNESCO. Na projektu se podílely dvě státní příspěvkové organizace Ministerstva kultury České republiky - Národní památkový ústav (NPÚ) a Muzeum umění Olomouc (MUO), obě organizace tak činily v souladu se svým statutem tzn. pečovat, ochraňovat, popularizovat a zkoumat historického kulturního dědictví.

Příprava projektu probíhala od roku 2008, kdy byl vypracován společností Transat architekti (Petr Všetečka, Robert Václavík) tzv. Generel NCZK, který byl následně dopracován do podoby závazného urbanistického a funkčního řešení, tzv. Zadání projektu NCZK. Na základě tohoto zadání byla vypsána veřejná soutěž na projektové práce, ve které uspěla i díky svým předchozím zkušenostem z podobných zakázek brněnská architektonická kancelář Architekti DRNH. Architekti následně zpracovali všechny architektonické studie, projekty pro územní a stavební řízení, projekty pro provedení stavby, výběr dodavatele a v průběhu realizace zakázky vykonávali autorský dozor. Finanční krytí bylo zajištěno dotací z Integrovaného operačního programu „Vracíme památky do života“.

Zahradnictví, Podzámecká zahrada

Podstatou Podzámecké zahrady je relativně organický vývoj a rozšiřování do konečné podoby přírodně-krajinářského parku. Koncentrace hlavních atraktivit návštěvnického zázemí se odehrává na relativně malém prostoru v návaznosti na hlavní vstup do zahrady z ulice Na Kopečku. Tato linie atraktivit vějířovitě rozptyluje návštěvníky do odlehlejších částí parku. Současný stav je díky projektu NCZK doplněn o novou plochu, která vznikla celkovou reorganizací a plošným zmenšením stávajícího zahradnictví Podzámecké zahrady o jednu třetinu. Uvolněná plocha v sousedství Rybářského pavilonu a Dlouhého rybníka „připadne“ veřejnost – pro realizaci různých volnočasových aktivit.

V rámci první fáze projektu NCZK byly zastaralé, staticky narušené a urbanisticky špatně umístěné budovy starého zahradnického zázemí nahrazeny třemi lehkými dřevostavbami. Vzniklo tak moderní hospodářské zázemí pro personál zahrady, zahradní techniku a uskladnění materiálu. Architekti z kanceláře DRNH zvolili jako dominantní stavební surovinu dřevo, které je jako přírodní materiál používané tradičně ke konstrukci hospodářských budov. Přiznané nosné konstrukce dřevostaveb vychází z tradičního postupů tesařského řemesla a jsou doplněny svislým dřevěným obkladem z modřínových desek ponechaných v přírodní podobě. Stavba tak bude přirozeně stárnout a postupně zapadne do celkového kontextu Podzámecké zahrady.

Opravy a stavby nijak neomezovaly provoz zahrady, naopak webová stránka projektu NCZK dokumentovala jak se zahrada postupně měnila.

Květná zahrada

Prioritou stavební části projektu NCZK byla Květná zahrada a její obnova vyrůstající na pozadí různorodých metodických pokynů a výzkumů v oblasti historických zahrad a parků (stavby, konstrukce, cestní síť, zeleň, vodní režim atd.). Základním cílem vzorové obnovy zahrady byla rehabilitace zanedbaných ploch podle dostupné ikonografie a současného stavu poznání. Podstatná část finančních prostředků byly věnována nyní návštěvnicky nepřístupným, zaniklým či zdevastovaným plochám a objektům rozmístěným po obou stranách vstupu do zahrady. Zaniklé části zahrady – Holandská a Pomerančová zahrada – byly obnoveny jako zahrada v zahradě, tedy rekonstrukcí a vložením původních drobnějších celků do širšího pozemku vzniklého až počátkem 18. století. Zbylý obvodový pás byl pojednán jakou soudobá zahradní architektura v historickém prostředí.

Celkovou rehabilitací si prošel i vstupní objekt spolu s oběma skleníky – Teplým i Studeným, které byly v havarijním stavu. Tímto krokem také došlo ke kvalitnějšímu zajištění návštěvnického servisu – vstupní objekt byl doplněn stálou expozicí o historii zahrady spolu pokladnou, sociálním zázemím a bookshopem. Dále pak došlo ke zřízení pracoviště pro edukační pracovníky a vybudování multifunkčního sálu, který bude sloužit pro pořádání kurzů a přednášek. Teplý skleník byl kompletně repasován a opatřen reprezentativní expozicí rostlin. Studený skleník po celkové obnově může plnit vedle své přirozené funkce k uskladnění rostlin během zimních měsíců i funkci sálu pro pořádání velkých kulturních podniků.

Nejintenzívnější proměnou a současně i zpřístupněním prošel zahradnický provoz, který zajišťuje kvalitní údržbu a péči o rehabilitované plochy obou zámeckých zahrad. V místech dnešního zahradnictví – původně barokní bažatnice – vyrostl moderně pojatý skleník, který výrazně podpořil opětovně definovanou podélnou kompoziční osu. Atraktivní Králičí kopec byl znovu vybudován na původních základech a nově zpřístupněnou osu ukončuje opravená voliéra Ptáčnice s obnoveným okolním bazénem. Současně došlo k rehabilitaci všech barokních staveb zakomponovaných do přilehlé ohradní zdi. Veškeré nově upravované plochy byly doplněny zahradními úpravami vycházejícími z historických souvislostí. V prostoru Štěpnice opraveny oba původní pstruží rybníky s balustrádami.

Arcibiskupský zámek

Prioritou projektu NCZK bylo dispoziční a funkční scelení zámku a jeho organizačních jednotek spolu s vytvořením dvou stálých expozic pro návštěvníky či frekventanty centra. První ze stálých expozic – vstupní – byla zřízena v přízemí zámku a slouží spolu s navazujícími pokladnami a giftshopem k základnímu styku s návštěvníkem a celkovému získání informací o zámeckém areálu, obou zahradách a projektu NCZK. Druhá expozice tzv. Kabinet zahradní kultury mapuje bohatou historii Květné a Podzámecké zahrady a současně doplňuje druhé patro zámku, které tak je věnováno především prezentaci (obrazárna, knihovny, expozice, krátkodobé výstavy) a odborné správě (badatelské centrum, knihovna, depozitáře) unikátních zámeckých sbírek. Výstava poprvé představuje širší veřejnosti formou stálé expozice historické materiály (plány, kresby, grafické listy, obrazy, sochy aj.) týkající se nejen obou zdejších zámeckých zahrad, ale i předních evropských zahradních areálů v rozmezí od 16. do 19. století. Atraktivními exponáty jsou i dva rozměrné modely obou zámeckých zahrad z jejich vrcholných období.