Město Kolem – bydlení v Červeném Kostelci

Maloměsto. Místo, kde skoro nikdo nechce žít. Jak přilákat více obyvatel? Jak vyzdvihnout maloměstské kvality?

Při procházce Červeným Kostelcem mě zaujalo množství vývěsních štítů – obchodů, dílen a dílniček, které zde fungují. Na 8 500 obyvatel připadá asi 2 500 podniků – vyrábí a prodává se tu cokoliv od gumových těsnění po mobilní aplikace. Bytové domy a práce v jednom. Nejobvyklejší typologie. Rozhodla jsem se proto zastavět danou parcelu bydlením spojeným s podnikáním. Masa bytů promísená obchody, dílnami, ateliéry. Mladí lidé mohou žít a podnikat na jednom místě. Pět minut od lesa třicet vteřin od náměstí. Malé byty se zahradou - v klidu a virtuálně dosažitelní.

Při hledání formy jsem se zaměřila na maloměstkou typologii. Bloky domů obklopují prázdný střed, který dříve sloužil k hospodaření. Navzájem nedrží stejný ráz, mnohem více se ovlivňují fasády protilehlých budov – bytová zástavba, vily, rodinné domy.

Prázdnou parcelu také uzavírám. Obklopuju ji tří až čtyřpodlažními bytovými domy, které reflektují svoje okolí – vážnost náměstí ze severu, rozvolněnost honosných vil ze západu a do jejího středu vnáším novou vrstvu. Prstenec řadových domů – nejefektivnější formu individuálního bydlení. Každý dům má svůj vchod, každý svoji zahrádku. Všechno minimální. Minimální prostor s minimem starostí.

Novým zásahem vznikají i nové prostory. Vnitřní prstenec je odříznut od vnějšího světa a je o patro vyvýšen, aby obyvatelům umožnil vstup do něj přímo z obývacího pokoje. Nachází se v něm změť soukromých zahrádek a teras vhodných pro sušení prádla nebo grilování. Dvůr je obklopený řadovkami a má veřejnější ráz. Lze do něj vjet autem, zahrát si na něm fotbal, nebo uspořádat trhy. I tak je ale spíš jen pro obyvatele přilehlých domů. Je přístupný ze dvou stran – jednou branou, jednou ulicí.

Dům je životaschopný sám o sobě, ale zároveň odráží svoje okolí. Je uzavřený před městem kolem, ale zároveň z města kolem vzniká. Je to nový vstup, do starého města.