Louis Paillard, SKYLIGHT TOWER

Budova využívá několik materiálů. Nejčastějším je buď modře nebo zeleně tónované sklo, využívá se ale i bronzové, kartáčované nebo termolakované oceli. Příroda je v centru obchodní čtvrti vzácná, jediná místa odpočinku tvoří malé parky nebo prostranství u kancelářských solitérů. Obyvatelé sem nejčastěji dojíždějí za prací a veškerý společenský život, který se zde odehraje, je s ní bezesporu spjat. To ovšem není z urbanistického hlediska výhodné. Celá čtvrť žije jen několik hodin denně a mimo pracovní domu zde najdeme jen noční hlídače. Vznikla proto městská iniciativa, která na zbylých nezastavěných plochách podporuje bytovou výstavbu a do čtvrti vrací život i mimo den.

Základní podmínkou pro architektonický návrh bylo překonání železničního tunelu pod parcelou. Spodní část věže mělo tvořit 168 studentských apartmánů a horní část 112 bytových jednotek k prodeji. Nedostatkem je i skutečnost, že jižní fasáda nemohla být členěná a nejširší stěna lichoúběžníkového půdorysu je orientovaná na sever. Potíže představovalo také zpracování profilu stavby a její celkovou hmotu. Naplnění požadavků dopomohlo především vykonzolování horní části. Ta je podepřena sérií pětadvaceti metrů dlouhými sloupky ve tvaru V, I, O, Y a čtverce. Fasása budovy je obložena perforovanými kovovými pláty, které podporují homogenitu stavby.