LCArch - Školní pavilon - Smečno

Dotvoření kompozice

Přístavba nového pavilonu logicky doplnila stávající budovy školy ze západní strany, čímž vznikl uzavřený kampus včetně venkovních sportovišť. Vymezený prostor ovlivnil i základní hmotové řešení nové budovy v podobě podélné hmoty. Horizontálnost budovy podporují navíc výrazná pásová okna v patře, která svými černými hliníkovými rámy opticky vystupují z dřevěného obkladu a korespondují s černou barvou podnože. Svou výškou se dvoupodlažní budova přizpůsobuje okolní zástavbě a zachovává tak dominantu historické budovy školy. Architekti záměrně zvolili o něco nižší celkovou výšku, aby při vzdálených pohledech nový objekt nevyčníval, ale doplňoval danou kompozici. Propojení nové budovy se stávající přístavbou zajišťuje propojovací krček v úrovni druhého nadzemního podlaží, který akcentuje vstup do budovy školy a umožňuje přímý průchod na venkovní sportoviště.

Prostor pro život

Vize základní školy Smečno zní: "Vytvořit školu, která je důstojnou vzdělávací institucí s ochotou zapojit se do kulturního a společenského života ve městě." V duchu tohoto principu přistoupili k návrhu nového pavilonu i architekti z ateliéru LCArch. Přístavba zajišťuje nejen potřebné prostory pro výuku a stravování, ale současně slouží i širší veřejnosti. Nový pavilon školy poskytuje prostor pro čtyři učebny prvního stupně, další dvě jazykové učebny a také prostornou jídelnu sloužící nejen pro stravování žáků, ale rovněž pro příležitostné aktivity města.

Všechny pobytové prostory uzpůsobili autoři pro multifunkční využití, jak pro školní, tak i pro volnočasové aktivity dětí. Při řešení jídelny počítali s možností pořádání i jiných akcí školy, jako jsou besídky, školní představení, hudební produkce žáků či různá zasedání občanů města. Díky velkoplošnému zasklení v hliníkových profilech Aluprof je prostor jídelny bezprostředně propojen s exteriérem. Ze strany školního dvora navíc prosklené plochy vizuálně odlehčují hmotu objektu. V přímé návaznosti na vnitřní prostor jídelny navrhli autoři venkovní zastřešenou terasu pro možnost stravování i ve venkovním prostoru.

V prvním patře pak vznikla v souvislosti s touto koncepcí centrální pobytová hala kumulující hned několik funkcí. Hala slouží pro pohyb a relaxaci žáků, ale umožňuje také intenzivní samostatnou práci žáků s poruchou soustředění či jiné atypické formy vyučování. Snahou autorů bylo vytvořit otevřený prostor, jehož pozitivní atmosféru podporuje dlouhé pásové okno opticky propojující halu s prostorem školního dvora. Pro případnou nerušenou práci s jednotlivými žáky navrhli autoři skleněné zástěny pro zajištění alespoň částečného soukromí.

Lichoběžníkový tvar haly mění perspektivu prostoru, který se při příchodu jeví opticky kratší, při pohledu ke vstupu je pak chodba vnímána naopak v celé své délce. Její konec akcentuje velké čtvercové okno do ulice představující jakýsi kaleidoskop se vzdálenými výhledy na historickou zástavbu Smečna. Na halu se napojuje krček spojující přístavbu se stávající budovou školy. Vedle funkce komunikace zde autoři umístili šatny pro děti prvního stupně.

Modřín, beton, vláknocement

Materiálové řešení částečně reflektuje stávající objekty. Dřevěný obklad patra z českého modřínu reaguje na dřevěný obklad nové tělocvičny. Architekti pracovali s různými materiály záměrně tak, aby budova nepůsobila příliš hmotným dojmem. Tomu napomáhá i výrazný přesah patra. Přízemí je naopak potlačeno díky fasádnímu obkladu v černé barvě.

Vedle vláknocementových fasádních desek a modřínového dřeva se dále uplatňuje pohledový beton, použitý jak v exteriéru, tak v interiéru. Vnitřní stěny volili autoři čistě bílé kontrastující s tmavými okenními rámy, betonovými plochami i barevnými vinylovými podlahami. Litý beton nalezneme i na venkovních zpevněných plochách s výraznými dilatačními spárami tvořícími grafiku plochy. Venkovní prostor dvora doplňují dřevěné prvky sedacích lavic.

Multifunkčnost ve všech směrech

Do základní koncepce multifunkčnosti objektu zapadá i technické vybavení pavilonu. Navržené systémy neslouží pouze jednomu účelu, ale zastávají mnohdy více funkcí či fungují pro více prostor. Tak je to například s podlahovým vytápěním, které v zimě objekt vytápí a v teplých měsících pak naopak ochlazuje konstrukci budovy pro dosažení optimální teploty v interiéru. Obdobným způsobem je využito i centrální větrání, které střídá obsluhu jednotlivých prostor dle jejich aktuálního využití a šetří tak energii. Během výuky se systém větrání přepíná na chodby a ostatní prostory a připravuje vzduch na přestávky, mezi vyučovacími hodinami pak naopak provětrává učebny. Samozřejmost představuje rekuperace vzduchu a jeho možná úprava v případě potřeby (např. při epidemiologických situacích).