Jiný svět

Zbytky uliční čáry ze dvou stran a v ní domy z minulých století. Dotvářím ji tak, aby se dům postavil bokem do náměstí a vytvořil první z několika stěn. Tady jsme na maloměstě - pár obchodů a nad nimi žijí lidé. Můžu proklouznout mezi domy myší dírou, tak jako jinde v Kostelci. Tady už je jiný svět. Volný prostor a v něm shluk domů. Říkají mu cluster. Navrhuji ho z třinácti rodinných domů, které uspořádávám kolem společných míst. Jeho forma má něco z komunitního bydlení.

Lidé tu žijí spolu, ale mají i svoje soukromí. Společným místem je poloveřejná mlatová cesta. Její hranici obkreslují fasády samotných domů, zídky, přístřešky nebo jen přechod mezi povrchem mlatu a trávou. Domy vynášejí život domácností o patro výš nad cestu a jejich orientace se mění v závislosti na proměnách prostorů shluku. Každý tudy může projít. Vím, kudy vede moje cesta, kde je před domem a kdy už jsem za ním, na cizí zahradě.