Jaro, léto, podzim, zima… a jaro

Proč?

Když jsme jej objevili, zakázali jsme realizovat projekt, který by vyřezal táhla, tím poničil tektoniku konstrukce a vše nechával obalit sádrokartonem. Hledali jsme cestu, která zachová ducha a logiku prostoru, která vyhoví památkářským požadavkům a zároveň nabídne komfortní bydlení.

Jak?

Zásadní rozhodnutí bylo ponechat vše tak, jak to je. Jedna z našich hlavních zásad zní, že nejdůležitější je rozpoznat, kdy raději nezasahovat.

Ale bylo třeba prostor spojit a překonat táhla. Rektifikační oka jsme zvětšili do podoby průchodů. Táhla oddělují jednotlivé „pokoje“. Zdi jsou jen imaginární, stejně jako v Kim Ki-dukově filmu. Už zbývá jen najít kupce, který se pro projekt nadchne.

Komu?

Studie prošla několika fázemi, měli jsme i „rodinnou“ variantu. Nakonec se ozvali stavebníci až z daleké Austrálie – on Australan, ona původem Moravanka, kteří dokázali ocenit autenticitu prostoru. V Austrálii mají obecně úctu k čemukoliv starému, je to tam nedostatkové zboží. Díky tomu jsme mohli zrealizovat minimální variantu, která prostor nijak nedělí a nedrobí.

Se svými sto čtyřiceti metry je byt největší garsonkou široko daleko. Koupelna s chodbou se nachází v původním přístavku. Byt má vlastní rozlehlou terasu, která je přístupná nově proraženým vikýřem. Spí se na boxu v konečné sekci prostoru.

Projekt měl velmi napjatý rozpočet, což občas vedlo ke kompromisním řešením a některým surovým detailům. Nicméně celkovou koncepci se podařilo udržet.

Autoři: Jan Hora, Barbora Hora
Ateliér: ORA
Spolupráce: Matěj Špaček
Země: Česká republika
Město: Mikulov
PSČ: 692 01
Datum projektu: 2011
Realizace: 2013
Užitná plocha: 140.00m²
Foto ©: Jan Žaloudek