Il Fondaco dei Tedeschi
OMA dokončila revitalizaci budovy z 16. století – Fondaco dei Tedeschi (Německé skladiště) v Benátkách. Přeměnu budovy o ploše 9 000 m2 v nákupní centrum si v roce 2009 objednala rodina Benettonů, dnes má objekt v pronájmu společnost DFS z Hongkongu. OMA dokončila svou práci a přeměnila budovu pro potřeby prodejen DFS.
Postavena v roce 1228, nacházejíc se u paty mostu Rialto naproti rybímu trhu, je Fondaco dei Tedeschi jedna z největších a nejrozpoznatelnějších budov. Byla používána jako obchodní místo německých obchodníků, za Napoleona jako celnice a jako pošta za dob Mussoliniho. Namalována Canalettem a ostatními mistry, nespočetněkrát fotografována jako působivé, nicméně anonymní pozadí mostu Rialto, stojí Fondaco jako němý svědek dob benátské kupecké éry. Její důležitá role se postupně vytratila díky rychlému vylidnění tohoto města.
Budova dvakrát vyhořela a byla obnovena (do současného stavu v roce 1506), v 18. století byla vystěhována a ve století dvacátém se stala předmětem série radikálních architektonických zásahů, aby mohla lépe plnit funkci hlavní pošty fašistického režimu. Skladiště je tak ztělesněním skryté benátské brutality. V 30. letech 20. století se budova potom budova stala historickým podkladem pro moderní rukopis, neboť byla téměř kompletně zrekonstruována za hojného použití betonu. Stavba tak v sobě použitými stavebními technologiemi překlenuje pět století. Bez ohledu na historii a stavební úpravy (odstranění věží, zakrytí dvoru skleněnou střechou, probourání nových oken, konstrukční přestavby…) a objektivní nedostatek původní konstrukce, je budova památkově chráněna (od roku 1987) a neumožňuje tak téměř žádné zásahy.
Koncept renovace OMA je založen na určitých strategických zásazích a umístění vertikálních komunikací, které podpoří novou náplň a vytvoří šňůru veřejných prostorů a cest. Každý zásah představuje odstranění stávající hmoty, vytvoření nových perspektiv a takovouto akumulací autentických částí za sebe umožňuje odhalení pravé substance budovy jejím návštěvníkům.
Projekt – řešící jak samotnou architekturou, tak návrh programu – otevírá pro pěší vnitřní nádvoří, které si i tak udržuje svou historickou roli krytého městského „dvorku“. Nové zastřešení je vytvořeno renovací stávajícího pavilonu z 19. století – zakrývá tak novou podlahou ze skla a oceli, vznášející se nad centrálním nádvořím, která díky napojení na velkorysou dřevěnou terasu nabízí okázalý výhled na město. Celá střecha se společně s nádvořím promění ve veřejný prostor – vždy přístupný a otevřený městu.
Z ulic Campo San Bartolomeo a Ritalio jsou do budovy vybourány nové vchody, vedle toho ale zůstaly zachovány i stávající vstupy na dvůr, které místní často používají jako zkratku; k vytvoření nové veřejné cesty skrz budovu zase přispěly nově přidané eskalátory. Zatímco místnosti jsou povětšinou sloučeny, a to takovým způsobem, který respektuje původní uspořádání, klíčové historické prvky (jako rohové pokoje) zůstávají nedotčeny. Obnoveny byly také některé aspekty budovy, ztracené po celá staletí – stěny v galeriích opět zdobí fresky, tentokrát v současných formách.
Turistům, stejně jako Benátčanům, Fondaco dei Tedeschi odhalí svůj potenciál významného cíle a zájmového centra – obchodní dům soudobého městského vzhledu bude nabízet rozmanitou škálu aktivit, od nakupování po kulturní akce, společenská setkání či každodenní život. Decentní a zároveň ambiciózní renovace z pera studia OMA navazuje na tradici zdejšího živosti a adaptace, takže zachování Skladiště znamená další kapitolu v jeho zářné a mnohavrstevnaté historii. Vyhýbá se však jakési nostalgické rekonstrukci minulosti a demystifikuje posvátný obraz historické budovy. Projekt vedli architekti Ippolito Pestellini Laparelli, Rem Koolhas a Silvia Sandor.
- Autoři: Rem Koolhaas, Ippolito Pestellini Laparelli
- Ateliér: OMA
- Spolupráce: Francesco Moncada, Silvia Sandor
- Země: Itálie
- Město: Benátky
- Ulice, číslo: Sestiere San Marco 5339-5349
- PSČ: 30100
- Datum projektu: 2009
- Realizace: 2016
- Užitná plocha: 9 000.00m2
- Poznámka: Foto Delfino Sisto Legnani a Marco Cappelletti © OMA