Dům v úžině, Jinonice

„Jinonická úžina“ je zbytková parcela, kterou stavební úřad označuje, podle platných OTP, za nezastavitelnou. Navíc je její půdorys nepravidelný a připomíná tvar přesýpacích hodin. Ze severní strany je ulice a jižním směrem se pozemek otevírá do vnitrobloku zahrad směrem do starých Jinonic ke kostelu svatého Vavřince.

Výsledkem projektu a jeho realizace je dům, který zaplňuje celou šíři proluky. Vnější výraz mu dávají obvodové stěny, které kopírují lámané tvary parcely. Ty vytváří opěrky terénních rozdílů, chrání stavbu před západními větry a také před hlukem ze sousední školy. Konstrukčně difuzně otevřená dřevostavba je provedena z pohledových masivních panelů NOVATOP. Dům využívá obnovitelných materiálů s minimální produkci CO2 v průběhu životního cyklu (nosné panely a dřevěná okna české výroby, dřevovláknitá izolace, fasáda z „palubových“ prken evropského původu apod.).

Vnitřní prostor si pohrává s momenty překvapení, neobvyklými tvary a členitostí. Vše je doplněno velkými skleněnými plochami. Ve dvoře roste a vláhu udržuje „druhohorní“ strom Ginkgo Biloba. Reguluje vnitřní teplotu bez nutnosti instalace náročných a nákladných zařízení! Otevřená dispozice, umožňuje provětrávání stavby ve vazbě na roční období a orientaci.

Dům má přímou vazbu a propojenost s přírodou. Má zelenou střechu, kterou spolu s dalšími rostlinami využívá k zajišťování klimatu, regulaci teploty a vlhkosti, akumulaci a filtraci srážkových vod. Ty jsou pak z retenční nádrže vraceny zpět k využití. Dům dosahuje energetické náročnosti budovy kategorie A i přes absenci rekuperace. Odtahy vzduchu zajišťují hybridní ventilátory poháněné větrem, přívody větrací štěrbiny ve vazbě na fasády a roční období. Teplo pak tepelné čerpadlo země – voda. Záložním zdrojem je krb na dřevo.

Foto: Filip Šlapal, archiv SAEM