Byt I. P. Pavlova

Po diskusi s majitelem dospěli architekti k přeorganizování hlavní místnosti, v které bylo nutné spojit větší množství funkcí. Jediná místnost v sobě měla spojovat ložnici, šatnu, knihovnu, jídelní kout, dětský i obývací pokoj. Požadavkem pro architekty bylo vložení patra na spaní, vytvoření dostatečného úložného prostoru jak na oblečení, tak na osobní věci, umístění knihovny a jídelního stolu. Vytvoření prostoru vhodného pro dítě na hraní, kam by mohla být později umístěna i jeho vlastní postel a zejména formulování volného prostoru, ve kterém stále mělo zbýt místo pro rodiče a jejich potřeby.

Prvním krokem byla výměna starší laminátové podlahy za dubové parkety, což pokoj výrazně zútulnilo a poskytlo dítěti příjemnější prostředí pro hraní.

Častokrát se místnost opticky zmenší vložením patra do části místnosti, proto se architekti, ve snaze tomu předejít, rozhodli pro umístění patra v celé její šířce. Vložení patra umožnily vysoké stropy. Pohodlný průchod umožňuje dostatečná podchozí výška patra, 210 cm. Patro je na bocích usazeno na šatních skříních a bezpečný přístup je umožněn po schodech, pod nimiž zároveň vznikl prostor pro skladování větších věcí. Bezpečnost zajišťuje po obou stranách patra natažená síť, která ovšem nenarušuje dojem vzdušnosti.

Na malém prostoru bylo nutné sloučení některých funkcí, příkladem může být například knihovna, která slouží navíc jako podpora patra a dělící prvek, který vymezuje prostor pro budoucí umístění dětské postele.

Volné místo vymezilo vložené patro s podpůrnými skříněmi, které bylo umístěno do nejméně osvětlené části místnosti. Do zbylého místa bylo nutné umístit jídelní a pracovní stůl, bicí soupravu a hernu, kam se výhledově umístí i dětská postel.

Architekti kladli velký důraz na použité materiály. Bílé lamino se ukázalo jako vhodný materiál pro skříně v dolní části zejména proto, že bílá barva prostor opticky zvětšuje. Samotné patro je z naolejované březové překližky, ve které vyniká přírodní struktura. Boční stěnu pokoje nechali architekti oškrábat, čímž vznikl zajímavý výtvarný prvek. Hlavní stropní osvětlení je z jediného místa distribuováno pomocí barevných textilních kabelů.

Vzhledem k velké pestrosti nároků se architekti při řešení malého bytu snažili o co největší komprimaci funkcí. Důraz byl kladen na správně zvolené materiály, které prostor opticky zvětšují. I přes malý prostor neměli být obyvatelé ochuzeni o komfort.

Díky vloženému patru a nosným skříním se podařilo v jedné otevřené pětatřicetimetrové místnosti spojit všechny funkce nutné pro pohodlné bydlení tříčlenné rodiny. Architektům se ale především podařilo vymezit to vůbec nejcennější – volný prostor.