Brazilian Pavilion
Autoři návrhu popisují svou hlavní myšlenku při tvorbě návrhu brazilského pavilonu takto: „Naším cílem bylo zkombinovat architekturu a scénografii tak, abychom dokázali zprostředkovat návštěvníkům zážitek, který by jim tlumočil brazilské hodnoty a snahy brazilského zemědělství a rodinného chovu dobytka v duchu sloganu: ‚Nakrmíme svět svými řešeními‘.“
Pavilon je víc než jen stavbou vybudovanou pro krátkodobou expozici. Je spíš jakýmsi vnitřním pocitem, který zahrnuje volnočasové aktivity, nejnovější inovační technologie i nejrůznější moderní typy interakcí a způsobů vzdělávání. Inspirativní představa flexibilní, měkké a decentralizované sítě je přítomná v každém aspektu konstrukce a znázorňuje pluralismus země.
Pavilon je tvořen třemi základními prvky: chráněným prostranstvím označeným jako „plaza“, gigantickou sítí organického tvaru a multifunkční budovou.
Síť vychází od základů konstrukce a sahá přes dvě podlaží v jediném hravém gestu, a dokáže spojit dohromady několik symbolů, jako je například setkávání lidí a nezávislost ekosystémů.
A je to skutečně síť jedinečná, která unese najednou až tisíc návštěvníků, přináší nepředvídatelné průhledy pavilonem a návštěvníky podněcuje, aby si vytvářeli nové pohledy na brazilskou kulturu.
Tvarová jednoduchost v sobě skrývá velmi složité matematické výpočty a je dokonale přizpůsobená evropským požárním předpisům. Se sítí sousedí několik ochozů, které propojují všechna tři podlaží a lákají návštěvníky k cestě po pavilonu, aniž by museli využít klasické cesty.
Multifunkční budova je obložená korkem, jehož odstín ladí se zemitými tóny konstrukce.
Interiér stavby je propojen s exteriérem chodníky a rampami, které vedou ven a zase dovnitř, a navzájem se míjejí. Do přízemí byla situována velká přednášková síň, oddělená od vstupního foyer velkou dřevěnou stěnou vyrobenou z polic, které symbolizují rukodílnou tvořivost Brazilců. Ozdobou této vstupní haly je práce bratrů Campanových: tři organické lavice vyrobené z rákosu.
Při vstupu do foyer se návštěvníkům otevírá obrovský prostor s typickými brazilskými rostlinnými druhy.
Stánky, rozmístěné v přízemí pavilonu, byly inspirované nejrůznějšími tématy. Jsou uspořádané podle náplní, jako je například výživa, rodinné zemědělství, lesní hospodářství a integrace mezi farmařením a chovem dobytka. Stánek s rostlinami je pojednaný v pravoúhlém systému s kroutícími se stezkami symbolizujícími řeku Amazonku. Tato kartézská soustava si hraje s organickou krajinou, a je to hra spočívající ve vrstvení a dialogu mezi lidskou rukou a silami přírody. Při procházce po této cestě objeví návštěvníci interaktivní tabule a uvidí, jakou roli hraje síť v pohyblivé demarkaci jednotlivých témat.
A všude je zde kladen důraz na udržitelný rozvoj, od konstrukčního systému vytvořeného z prefabrikovaných modulů, přes zařízení pro opakované využívání vody, až po využívání certifikovaných a recyklovatelných materiálů. A zásadní součástí zážitku, který si z návštěvy pavilonu odnesete, je skutečnost, že racionálnost této efemérní architektury předvádí, že je možné vytvořit smysl a obsah jen z mála a bez negativního dopadu na okolí.
- Autoři: Arthur Casas
- Ateliér: Studio Arthur Casas, Atelier Marko Brajovic
- Země: Itálie
- Město: Milano
- Datum projektu: 2014
- Realizace: 2015
- Zastavěná plocha: 3 674.00m2
- Plocha pozemku: 4 133.00m2
- Spoluautoři: Alexandra Kayat, Gabriel Ranieri, Alessandra Mattar, Eduardo Mikowski, Nara Telles, Pedro Ribeiro, Raul Cano, Renata Adoni (interiér). Koordinace projektu - Alexandra Kayat, Marilia Pellegrini