Atelier Hoffman - Konverze Kotelny Libčice

Brownfield - výrobní areál Drátovny a Šroubárny n.p., který založil Pražský spolek železných hutí v roce 1872 při železniční trati Praha – Drážďany a řece Vltavě, což výrazně ovlivnilo rozvoj přilehlých obcí a zanechalo výraznou stopu při formování této lokality, vtisklo jí jedinečný charakter i atmosféru. Kdysi zde pracovalo a žilo více než 1600 lidí, nyní necelá stovka. Přitom je tu téměř vše: domy, železnice, silnice, technická infrastruktura, řeka, vzrostlé stromy, ale hlavně tu je „duch místa“.   Kotelna je v sousedství již opraveného Uhelného Mlýna, se kterým byla provozně propojena. Jedná se o další důležitý projekt postupné regenerace celého areálu. Budovy patří k nejstarším částem a spoluutváří „ducha místa“. S tím souvisí naše rozhodnutí chovat se s rozvahou a pokorou, stavby zachovat a výrazně je neměnit, ačkoli dnes už není možné jim vrátit původní funkci. Cílem bylo najít nové využití a přitom navázat nejen na kvality stávajícího architektonického a urbanistického řešení, ale i samotného faktu, že se nacházíme ve výrobním areálu s téměř 150letou tradicí.  

  Jedná se o dvě do sebe srostlé budovy. Výstavba starší severní části kotelny s dřevěným krovem se datuje někdy kolem roku 1880. V důsledku rozvoje výroby byla rozšířena v roce 1921 o novější podsklepenou kotelnu se subtilní ocelovou konstrukcí krovu. Ve stejném roce byl na komín přistavěn dodnes funkční vodojem. Po roce 1991 budovy využívali jako sklad a garáže elektrických plošinových ještěrek. Od roku 2002 již jen chátraly.   Prostorové a urbanistické řešení stávajícího území jsme výrazně neměnili. Proběhly terénní úpravy, jejichž součástí jsou dnes nové zpevněné cesty, doplněné výsadbou stromů a založenými trávníky. Mezi Uhelným mlýnem a Kotelnou vznikla pěší ulice, vedoucí od páteřní areálové komunikace směrem k řece.   Naší snahou bylo objekt zachovat a očistit od nevhodných stavebních úprav z minulých let a vrátit mu jeho původní industriální podobu tak, aby i po rekonstrukci byla čitelná původní funkce objektu. Vhodnými zásahy zpřehlednit dispoziční řešení a vtisknout objektu i čitelnost nově vložené funkce. Základní tvar domu a tektonika stavby se výrazně nezměnily, objemové členění zůstalo téměř neporušené. Cihlové konstrukce obvodového pláště jsme rehabilitovali původními cihlami.  

  Architektonické, dispoziční a technické řešení vznikalo s ohledem na nutnou flexibilitu ve využití objektu a jeho dlouhodobou udržitelnost, ale i na fakt, že areál v roce 2002 zasáhly povodně. Od samého počátku jsme definovali budoucí využití jako multifunkční prezentační prostory pro kulturní, firemní a společenské akce s ambicí stát se srdcem budoucí umělecké a kulturní čtvrti v symbióze s tradiční řemeslnou výrobou a technologickými inovacemi.  

  Multifunkční hala je umístěna v jižní části Kotelny. Severní část Kotelny je připravena stát se plnohodnotnou restaurací, ale zatím je převážně využívána pro catering k probíhajícím akcím. Suterén poskytuje další zázemí s možností nahlédnout do doposud nepřístupných kouřovodů, ale i do samotného komína.   V další fázi plánujeme zapojit areálovou vlečku do dopravní obsluhy a také využít stávající energomost jako vyhlídkovou pěší trasu, spojující již opravené části s rozvojovou plochou v severním cípu brownfieldu. Počítáme s nabíjecími stanicemi pro elektromobily a elektrokola.