ATELIER 38 - Červený zámek v Hradci nad Moravicí
Na území ploché vrchoviny Nízkého Jeseníku, v oblasti jižního Slezska, se rozprostírá zámecký areál Hradec nad Moravicí. Svou rozlohou patří k největším v České republice: vedle Červeného zámku zahrnuje Bílý zámek, Bílou věž a park. V roce 2001 byl zámecký komplex prohlášen Národní kulturní památkou.
Červený zámek plní roli významného společenského a kulturního centra. Mimo jiné hostuje mezinárodní interpretační soutěž a hudební festival Beethovenův Hradec nebo velké kulturní festivaly Hradecký slunovrat a Hrady CZ. Romantický neogotický zámek s početnými věžičkami a cimbuřím je řazen k těm „nejpohádkovějším“ v republice.
Historie
Komplex koníren (tzv. Červený zámek) byl zbudován v 80. letech 19. století podle návrhu vratislavského architekta Alexise Langera. Inspirací byly severoněmecké gotické hrady, konkrétně křižácký hrad Malbork v dnešním Polsku. Kníže K. M. Lichnovský zde umístil stáj pro své anglické plnokrevníky s vozovnou pro bryčky a kočáry, kočárovnou/kovárnou a dalšími provozními místnostmi a sklepy. Součástí byla i obytná věž s hostinskými pokoji, věž hodinová a hlavní vstupní brána do celého zámeckého areálu.
Do funkce a podoby panského sídla se svými politickými a hospodářskými zvraty promítla historie 20. století.
Zájem knížete Lichnovského o konírny slábl s jeho rostoucí zálibou v automobilismu. Poté co Lichnovští opustili v roce 1913 Hradec jako své hlavní sídlo, ztratil objekt definitivně svůj původní účel. Během první světové války využívala areál koníren armáda jako nemocnici pro raněné a nemocné koně východní fronty.
Lichnovští usilovali ve 30. letech o demolici tehdy prakticky již nevyužívaného objektu. Pro vysoký zájem vlastivědný a turistický – „ublížilo by to velmi cestovnímu ruchu a poškodilo krajinný ráz celého městečka“ – však státní správa mladé Československé republiky jejich záměr nepodpořila.
V závěru 2. světové války byl zámek při bombardování poškozen a částečně vyhořel, v poválečných letech byl provizorně opraven. Poté, co bylo zamítnuto umístit zde státní hřebčinec, byly konírny v letech 1954-59 adaptovány na restauraci s hotelem a společensko-kulturními prostorami. V roce 1972 část objektu vyhořela a stav z rekonstrukce z roku 1975 je až na drobné dispoziční zásahy zachován dodnes.
Rekonstrukce památkově chráněného objektu (2017-19)
První etapa rekonstrukce a památkové obnovy musela zajistit to nejnutnější - staticky ohrožené zdivo, klenby, vyhlídky a krovy a výměnu střešní krytiny a vikýřů.
Hodnotné historické zdivo bylo zachováno v maximální míře. Fasádu zámku z režného zdiva s kamennými prvky z červeného pískovce zdobí umělecko-řemeslné prvky – např. erbovní a nápisové desky, chrliče, maskarony, rozety, zakončovací články, socha baziliška, komínová hlava. Na fasádě vstupní brány byl po letech doplněn ukončovací článek „Věžice“.
Klenutému dvoulodnímu prostoru Dolních koníren (tehdejší hospic pro raněné koně) byla navrácena jeho původní dispozice a monumentalita. Nyní je využíván pro výstavy, koncerty a jako glyptotéka (uložení původních soch a fragmentů ze střech a fasády objektu).
V rámci úprav krovů došlo k realizaci valbových vikýřů, které odpovídají řešení z 50. let 20. století a vyhovují potřebám ubytování. Střešní krytina je řešena technikou skládání ze štípané břidlice s minimalizováním klempířských prvků - tzn. břidlicí je vykryto také úžlabí, nároží, hřeben a okap.
Nádvoří bylo pro potřeby kulturních akcí opět sjednoceno. Celoplošné vydláždění je pojato jednotně v materiálu žuly, aby celkový dojem nekonkuroval romantickému výrazu Červeného zámku. Především v letních měsících zlepšuje mikroklimatické podmínky na nádvoří fontána v provedení tzv. skryté vody.
Projekt vznikl s využitím ARCHICADu.
- Autoři: Jan Zelinka, Luděk Valík
- Ateliér: Atelier 38
- Země: Česká republika
- Město: Hradec nad Moravicí
- Ulice, číslo: Městečko 2
- PSČ: 74741
- Suma: 60 000 000.00
- Měna: CZK
- Datum projektu: 2015
- Realizace: 2019
- Zastavěná plocha: 4 700.00m2
- Klient: Národní památkový ústav - Územní památková správa v Kroměříži