Již provokativní název výstavy „Zbitkysvětla“ naznačuje jak je instalace uchopena. Jedná se totiž o fotografické obrazy vytvářené technikou dlouhé expozice a světelných záblesků, proces, jak popisuje Dokoupil, ve kterém se světlo bije o své postavení na světlocitném materiálu.
Martin Dokoupil se technice dlouhé expozice věnuje již více než deset let a proto výstava „Zbitkysvětla“ nabízí přehledný umělecký vývoj fotografa, který má za sebou mimo jiné samostatnou výstavu v severoitalském městě Bergamu v rámci Mezinárodního festivalu kultury (www.bergamofestival.it), nebo zařazení svých fotografií do prestižního katalogu výstavy Premio Arteingenua v roce 2008.
Martin Dokoupil na výstavě prezentuje čtyři cykly. Prvním je cyklus „Mars“, který započal jeho experimentování s dlouhou expozicí. Dynamické až abstraktní výjevy postav osvícených několika záblesky skutečně mohou evokovat pocit mimozemskosti. Série černobílých fotografií symbolicky pověšených na dřevěných kolících, které odkazují na umělcovy začátky v klasické fotografii, každopádně naznačuje možnosti techniky dlouhé expozice, kde je autor nejen fotografem, ale také objektem.
Druhý cyklus, který abstrakci částečně opouští a spíše slouží konkrétnímu tématu, je fotografický příběh „Žena, muž a vzdálenost“. Tato původně diplomová práce mladého fotografa posouvá hravost a možnosti dlouhé expozice k vyprávění. Zde Dokoupil prezentuje umělecký koncept, prožitek, který se přímo dotýká jeho osobního života. U fotografií, kde se tělo ženy „prolíná“ tělem muže v jiném čase, je zajímavé to, že se jako v celé prezentované tvorbě nejedná o fotomontáž ani o multiexpozici, nýbrž o jeden jediný fotografický snímek.
Možnosti souboje světla a tmy v černobílé fotografii hledá Martin Dokoupil také ve třetím cyklu Lasergraphy. Velmi dynamicky působící vyobrazení obličeje i postavy samotného autora naznačují, že Dokoupil nehledá jen ideální techniku dlouhé expozice v tomto případě s použitím laseru, ale že tím demonstruje hledání vlastní identity.
Uměleckým vrcholem lze pak vnímat poslední cyklus s názvem Tusciegní - Intueri, kde se fotograf odpoutal od černobílé a nechal volný prostor barevnosti, světlu a pohybu. Působivé fotografické obrazy, jejichž objektem je opět člověk, tentokrát nejen sám autor, bohatou barevností a přehršlí nejasných detailů návštěvníka pohltí. Instalace umně využívá i koncertního křídla, na němž jsou náhodně rozloženy desítky malých fotografií, a namísto koncertního mistra se na židli honosí rozechvělé hodiny (černobílá fotografie). Výstava je ke shlédnutí každý všední den (od 10:00 do 13:00) na zámku Trhanov nedaleko Domažlic, přičemž následující dva víkendy (od 10:00 do 15:00) je možné si na výstavě o obrazech popovídat se samotným autorem.
