Anotace
Architekt Louis I. Kahn popisuje objevování řádu jako součást procesu navrhování. Hledání řádu je cestou, která začíná od pocitu a myšlenky, vede skrze pochopení „formy“ zadání, pokračuje volbou systému konstrukce. Vnímání a respektování materiálu pomáhá objevit „formu“, to vše nás vede k návrhu. Hlavní dílce bot jsou z jednoho kusu třísločiněné usně. Přehýbané a modelované tak, aby se projevil charakter materiálu. Kontrast rubu a líce. Boty jsou bez členících švů. Přehyby dílců jsou umístěny tak, aby podpořily konstrukci boty a zabránily tažnosti materiálu. Modelováním nechávám promlouvat materiál způsobem, který nachází svůj účel v konstrukci.
Výrok poroty
Jednoduchý, maximálně funkční a elegantní design. Autorka plně respektuje použitý materiál a tvořivě s ním pracuje. Hlavní dílce boty jsou citlivě tvarované z jednoho kusu usně. Kolekce je výrazná jako celek a výrazné jsou i jednotlivé její páry. / Simple, utmost functional and elegant design. The author fully respects used material and treats it in a creative way. Major shoe parts are sensitively shaped from the only piece of leather. The collection is distinctive as a whole, the same way are distinctive also its parts.
Lucie Kutálková, DiS, členka národní poroty
liška Kuchtová - Simply for Simple (Rozhovor v rámci Národní ceny za studentský design 2012)
Eliška mi o sobě napsala:Žiji v Praze a miluji přírodu;Navrhuji boty a sama nemám v čem chodit;Neumím moc vařit, ale ráda jim skvělé jídlo.
Když jsem přicházela na rozhovor s Eliškou, už tam na mě čekala i s malým černým štěnětem, které nakonec z toho našeho dlouhého povídání usnulo na patce slunečníku, pod kterým jsme se schovávaly před nečekanými paprsky vykukujícího sluníčka. Bavily jsme se o detailech a principech, které si vyzkoušela na své kolekci Simply for Simple, přesunuly jsme se ale i do obecnější roviny a přemýšlely nad všeobecným využitím věty či o pravdivosti věcí od L. I. Kahna. I přesto, že jsme se neustále točily kolem bot, vůbec jsem si nevšimla, co měla Eliška za boty, ale naprosto pozorná jsem byla, když mi z batohu vytáhla krabici s novými kousky její tvorby, které měla připravené na focení po skončení našeho rozhovoru. Až si budete číst tento článek o Elišce, bude zrovna ve Španělsku pracovat pro Camper, a jsem si jistá, že určitě na nějaké další skvělé kolekci bot.
Co tě vedlo k tomu studovat obuv/oděv? (Někdo v rodině studoval tento obor nebo tě někdo výrazně ovlivnil.) Jak jsi spokojená se studiem na VŠUP?
Pro tento obor jsem se rozhodla během studia na gymnáziu, kdy jsem si začala šít boty sama pro sebe. Začala jsem chodit na různé kurzy, kresbu a nakonec se přihlásila na přijímačky do Ateliéru designu oděvu a obuvi na VŠUP.
U nás v rodině nikdo výtvarný obor nestudoval. Mamka se věnuje uměleckým vitrážím a restaurování. Děda byl zase konstruktér - vymyslel několik patentů, které se využívají ještě dneska. Tak jsem třeba snad něco podědila, těžko říct:)Se studiem na VŠUP spokojená jsem. Mám prostor pro to, co chci sama dělat, a vedou mne lidé, kterých si moc vážím.
Nemůžu si pomoct, ale tvoje anotace k tvé kolekci obuvi mi přišla moc hezky napsaná. Zaujal mě tam tvůj popis procesu, respektive procesu v architektuře od L. I. Kahna, kde tak vznikly dvě stejné linie, avšak v jiném kontextu. Jaký je tvůj vztah k architektuře? A proč jsi inspirovala právě ji?
Architekturu obdivuji a rozhodně se jejímu studiu nevěnuji tolik, jak bych měla a jak bych si sama přála...Knihu Ticho a světlo od Louise Kahna mi jednou půjčila kamarádka - architektka. Moc mě zaujalo, jak Kahn popisuje proces navrhování architektury. Co píše o hledání a objevování řádu, přemýšlení o tom, „čím" architektura „chce být" - jak tuto otázku sledovat, a jak z ní vycházet dál. O tom, jak se výslednému návrhu dobíráme skrze vnímání a respektování zvoleného materiálu a konstrukce.A tak jsem přemýšlela, jakým způsobem toto převést do své práce.
Každý pár působí velmi čistě a jednoduše. Podíl na tomto vizuálním vjemu má určitě použití jednoho materiálu ale i způsob zpracování obuvi, kde nejsou žádné členící švy. Byla tvoje idea použití jednoho kusu materiálu namísto klasického způsobů zpracování přítomna už na začátku nebo se postupně vyvíjela?
Všechny náměty se vyvíjely postupně. Snažila jsem se najít takový způsob, aby vynikl charakter materiálu. Kontrast rubu a líce. Začala jsem skládat useň a přemýšlela o tom, jak tento princip využít pro konstrukci boty.
Umístění skladů a překrývání dílců má své opodstatnění. Jsou umístěny tak, aby zabraňovaly tažnosti materiálu a podpořily konstrukci boty. Nahrazují tak zpevňující švy nebo různé vyztužovací komponenty, které pak v botě už nemusí být.
V rámci této kolekce jsi vytvořila několik párů bot. Máš mezi nim svoji oblíbenkyni?
Jednu oblíbenou asi nemám. Ten nápad a princip mě ale ještě pořád drží. Teď zrovna připravuji novou kolekci bot na Designblok. Snažím se využít skládání a modelování, hraju si se střihy. Zároveň ale musím respektovat možnosti průmyslové výroby. Spolupracuji totiž s profesionální dílnou, kde se boty vyrábí. Skloubit nový a střihově dost neobvyklý postup s klasickou výrobou je někdy docela oříšek...
Jeden pár bot z tvé kolekce by mohl být nazván „Kontrast", neboť jedna bota je rub a druhá líc. Skrývá se zatím víc než jen ukázání materiálů z obou stran?
Asi ne:)
Co by pro tebe znamenalo uspět v soutěži Národní cena za studentský design?
Měla bych z toho samo sebou velkou radost. Z toho, že mou práci ocenili lidé, kterých si vážím. A z toho, že svou práci mohu prezentovat a získat zpětnou vazbu od dalších lidí, kteří ji uvidí.
Děkuji za rozhovor.
Aneta Železníková
