Uměleckoprůmyslové muzeum přichází s novou koncepcí. Představí to nejlepší ze současného designu
Čtyřdenní „opening days” nově zrekonstruovaného Uměleckoprůmyslové muzea v Brně ukáží, co vše je možné udělat pro design: v takovém sbírkovém a výstavnickém rozsahu a kvalitě se designu a módě zatím nevěnuje žádná instituce v České republice. Moravská galerie představí nové prostory a objekty vytvořené českými designérkami a designéry, netradičně pojaté stálé expozice stavějící na odiv tisíce designových exponátů a dvě výstavy: Jiří Pelcl Design a Lucie Koldová: LIGHTNESS.
Moravská galerie v Brně , 26. 11. 2021
V posledních pěti letech se Moravská galerie v Brně rozhodla cíleně zaměřit na sbírku porevolučního designu. V rámci naplňování tohoto úkolu se stala hned při jejím založení členem Asociace českého průmyslového designu se snahou přispívat svou odbornou a edukativní činností k podpoře a inovaci českého designu. „Jedním z pomyslných milníků je otevření Uměleckoprůmyslového muzea v Brně, kterým jasně demonstrujeme jeho novou náplň: pomocí podtitulu ART DESIGN FASHION předesíláme, že zaměření se bude týkat především soudobého designu, módy a samozřejmě umění,“ uvádí Jan Press, ředitel Moravské galerie v Brně.
Stálé expozice představují design ze všech úhlů. Chronologicky prvním prostorem, zabývajícím se vrstevnatou historií designu, je Jeskyně: Panorama designu. Ta odvypráví dlouhý příběh designu, který je spojený se všemi důležitými vynálezy a objevy tvořících milníky všech průmyslových revolucí od konce 18. století až po dnešek – zdokonalení spřádacího stroje, parního stroje, objevení ropy, zvládnutí těžby a zpracování uhlí, vynález spalovacího motoru, šicího stroje, žárovky, telefonu, televize, počítače nebo 3D tiskárny. Vzhledem k tomu, že průmyslová historie Brna, Moravy a českých zemí je mimořádně bohatá, rozhodla se Moravská galerie vyprávět příběh designu právě pomocí produktů, které vznikly na tomto území.
Více k tématu
V další místnosti budou pod hlavičkou Design 2000+ prezentována mimo jiné ikonická díla získaná z retrospektivních výstav Maxima Velčovského a studia Olgoj Chorchoj, které se obě uskutečnily v roce 2016 a symbolicky odstartovaly mapování současného designu v dramaturgii Moravské galerie. Další nákupy a dary do 2000+ proběhly již během příprav její prezentační podoby, kdy byly napřímo osloveni jak tvůrci, tak také přední české firmy těžící z expertizy lokálních designérek a designérů. Expozice 2000+ nabídne první průřezový pohled sbírkou organizovanou do šesti kategorií, které popisují obecné tendence v současném designu: Nostalgia, Emo, Ars, Fér, Funkce a Vize. Tyto kategorie navíc tvoří protiklady na pomyslné škále. Například práce zařazené do skupiny Nostalgia hledají své předlohy v minulosti, těží ze vzpomínek na dětství, redesignují popkulturní ikony, vrací se k rukodělnosti a dokonce zachraňují tradiční řemesla jako třeba modrotisk. Na opačném pólu jsou práce řazené do množiny Vize, které testují technologie a materiály budoucnosti, svěřují proces vzniku počítačovým algoritmům, skenerům a 3D tiskárnám. Práce s nálepkou Emo útočí na emoce a abstraktní ideál krásy, zatímco ty Férové nahrazují estetické ideály hesly udržitelnost, upcykling nebo odpovědnost. V kategorii Ars se užitkovost předmětů mění v samoúčelnost vlastní jen umění a jejím přímým opakem jsou logicky předměty, jejichž primární kvalitou je Funkce.
Expozicí Black & Light Depo přichází galerie s originálním formátem otevřeného depozitáře, které návštěvníkům zprostředkují komplexní pohled na sbírky skla, porcelánu a keramiky. Působivé prostorové interpretace sbírek se ujal Maxim Velčovský spolu s kurátorem Radkem Wohlmuthem a studiem Edit!.
V obsahu stálých expozic má své výsadní místo i móda – v prostoru Fashion 2000+ dostala velký prostor například oděvní designérka a ambasadorka expozice Liběna Rochová, která Moravskou galerii dlouhodobě podporuje, v poslední době dokonce darem v podobě věštiny svých kolekcí za posledních dvacet let.
Ve všech případech úprav interiéru šlo především o vkomponování myšlenky prezentace současných designérů nejen pomocí jejich děl, ale právě i podobou interiérových prvků a návrhů prostor, jako je tomu například v případě Designshopu (dle návrhu Evy Eisler) či odpočinkového respiria (dle návrhu Davida Karáska). Intervencí do prostoru muzea potom bude Démon růstu Krištofa Kintery. Nejvíce signifikantním prvkem v budově jsou pak tzv. „lávky“ navržené studiem Olgoj Chorchoj poskytující návštěvníkům maximální průhled do interiérů a expozic. Svou konstrukcí umožňují promítnout nejnovější trendy v oblasti designu, a vhodně pomocí nich prezentovat například výherce Cen Czech Grand Design.
Představit oceněné designéry je jednou z nových dramaturgických linií nově otevřeného muzea, letos bude dán prostor Lucii Koldové a její výstavě LIGHTNESS. Architektonická koncepce je dílem studia Lucie Koldové a vychází ze zákonitostí, které přináší komplikovaný prostor světlíku. Ten nově definují výrazné prvky - pochozí lávky přepažující zastřešenou dvoranu. Cílem je přivést návštěvníky na tyto lávky a obklopit je objekty. Rozsáhlou výstavou doplní koncepční směřování muzea i renomovaný český designér a architekt Jiří Pelcl. Celé druhé nadzemní podlaží bude věnováno jeho výstavě Jiří Pelcl Design, která bude tematicky rozčleněna podle různých typů materiálu, se kterými Pelcl v rámci svého tvůrčího období pracoval.
V produkci Moravské galerie vznikl nový film Tomáše Svobody Belfegor, továrna na život. Film je kritickým esejem o práci a jejích proměnách v průběhu čtyř průmyslových revolucí. Vrací do hry rozpory, které mnohdy stály za produkcí většiny vystavených artefaktů, a umožňuje návštěvníkům vnímat design ve větší komplexitě. Autor přizval ke spolupráci kolektiv BCAAstudio.
Na venkovní terase Uměleckoprůmyslového muzea vyrostl již v minulém týdnu veřejnosti představený konceptuální „Mrak”, který navrhl architekt Marek Štěpán. „Mrak“ je rozměrným objektem, který mění barvy a může reagovat na podněty zvenčí.
Vzhledem ke komplikované situaci spojené s celosvětovou pandemií nebude možné některé dříve plánované prvky v listopadu plně zprovoznit. Některé části prostoru, jako například robotická kavárna či Design laboratoř, budou s největší pravděpodobností zpřístupněny až na jaře roku 2022.
