Praha představila svůj nový informační systém. S testováním začne už letos
V září loňského roku vyhlásil ROPID (Regionální organizátor pražské integrované dopravy) mezinárodní soutěž na novou podobu jednotného informačního systému pro veřejnou dopravu a prostranství hlavního města Prahy. Porota v anonymním hlasování rozhodla o vítězném návrhu, jehož autorem je český tým tvořený grafickým studiem Side2, ateliérem A69 architekti a typografickým studiem Superior Type. S novým designem, ale také s úplně novými fyzickými i digitálními prvky se Pražané v ulicích města poprvé setkají letos v létě v rámci pilotního testování, ve kterém budou moci nový systém sami vyzkoušet a komentovat. Testování bude trvat do konce roku, kdy se připomínky vyhodnotí. Postupné nasazení nového systému začne v roce 2023.
Ropid , 5. 4. 2022
Od výsledku soutěže si Praha slibuje sjednocení v současnosti tak trochu roztříštěného systému, zlepšení přehlednosti a srozumitelnosti informací pro obyvatele i návštěvníky. Současně používaný systém byl ve své době velmi nadčasový, podařilo se ho však realizovat jen na lince metra B. Ambicí je, aby se nový navigační systém zároveň stal jedním ze symbolů města.
„Praha má nový, přehledný a uživatelsky přívětivý celoměstský orientační a navigační systém. Chci, aby každý vždy snadno nalezl informace o své cestě a zbytečně nebloudil. To se třeba děje při hledání správného východu z metra na komplikovaných přestupních bodech, zastávkách navazujících spojů i při chůzi městem. Pražané se mohou těšit na prvky s moderním vzhledem a na nové digitální nosiče a informace. Čím více dopravních možností v MHD nabízíme, tím přehlednější musí být. Základ je srozumitelnost, dobrá viditelnost a aktuální informace. Kvalitou informací a designem se Praha konečně může srovnávat se světovými metropolemi, jako je New York nebo Londýn,“ uvedl Adam Scheinherr, náměstek primátora hlavního města Prahy pro dopravu.
„Jeden příklad za všechny. Brzy zahájíme hlavní stavbu metra D. Změní se všechna dopravní schémata nad dveřmi ve vozech metra a na nástupištích, a to i na existujících trasách. Praha získá novou linku, nové přestupní uzly, které na ukazatelích nesmí chybět. Současný navigační systém má kořeny v 70. a 80. letech minulého století. Bereme si z něj to nejlepší, ale od jeho vzniku jej systematicky nikdo nerozvíjel. Chystáme velké krásné stavby jako metro D, nové tramvajové tratě, Terminál Smíchov nebo lanovku z Podbaby do Bohnic. Nedovedu si představit, že by tu byl informační systém z minulého století, který by nepracoval s tím, co dnes umí špičkoví designéři, a s množstvím on-line informací, které máme k dispozici. To je jako kdybyste si dali do nového auta místo satelitní navigace kompas,“ dodává Scheinherr.
Projekt vznikl již v roce 2017, tehdy ještě pod jménem Jednotný informační systém Prahy. Ten měl především sjednotit orientační systém v rámci městského veřejného prostoru i hromadné dopravy a měl také reflektovat na potřebu změny v souvislosti s velkými investičními dopravními projekty v Praze, jako je například nový dopravní Terminál Smíchov nebo stavba metra linky D a další. Velké dopravní projekty, ale i potřeba lepší navigace v neustále se rozvíjejícím městě, ještě více zdůrazňují potřebu nového orientačního systému, který odpovídá požadavkům moderní společnosti v 21. století.
„Město by mělo být pro své obyvatele i jeho návštěvníky přehledné. Dobrá orientace v městské hromadné dopravě pak nepochybně usnadňuje také pohyb i život lidí v metropoli. Pilotní projekt informačního a navigačního systému bude propojen také s městskou open source datovou platformou Golemio, takže nehrozí uvrtání města do závislosti na jednom dodavateli,“ říká Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.
„Nová podoba a funkčnost systému Čitelná Praha se bude testovat na pilotních projektech, necháme cestující se k němu vyjádřit a teprve poté ji budeme finalizovat. Pražané se tak s novým městským orientačním systémem začnou setkávat od roku 2023. Přitom nemáme v úmyslu všechny současné prvky vyměnit najednou a zbytečně plýtvat prostředky, naopak budeme preferovat jejich postupné nasazení tam, kde plánujeme rekonstrukce, nebo když původní prvky technologicky doslouží,“ dodává Hřib.
Lidé si mohou položit otázku, proč Praha potřebuje systém pro orientaci ve městě, když všichni mají svou vlastní navigaci v kapse v podobě mobilního telefonu. Ukazuje se však, že i v dnešní době má moderní městský navigační systém smysl. „Podle zahraničních zkušeností se potvrzuje, že lidé se ve veřejném prostoru nebo v dopravních prostředcích ujišťují, že jdou správnou cestou, právě pomocí městského orientačního systému, a to i ve chvíli, kdy mají v ruce nejmodernější telefon s mapovými aplikacemi nebo online dopravními informacemi. Naším cílem je to, aby si lidé díky novému jednotnému systému cestování městem užili, mohli se kolem sebe dívat a i z rutinní cesty do práce si udělali zážitek z nového poznání,“ vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel IPR hlavního města Prahy.
Soutěž a vítězný návrh
Do mezinárodní soutěže na podobu nového orientačního systému české metropole se mohli přihlásit zájemci z celého světa. Samotná soutěž byla dvoufázová s anonymním hodnocením. Byl tak zaručen rovný a maximálně férový přístup. O soutěž, kterou administrovala společnost Czechdesign, projevilo zájem hned 16 mezioborových týmů, osm českých a osm zahraničních, mimo jiné z Německa, Švýcarska nebo Nizozemska. „Vážíme si toho, že se Praha společně s organizací ROPID a dalšími zapojenými institucemi do tak rozsáhlého projektu pustila. Zájem o soutěž z řad profesionálů z Česka i zahraničí předčil naše očekávání a byl pro nás velkou odměnou. Mimo jiné dokazuje, že je Praha výjimečné město s velkým potenciálem, které si zaslouží zájem a péči. Podařilo se nám získat pro tento projekt zkušené odborníky z celé Evropy nejen z řad účastníků, ale také pro odbornou porotu. I v tomto projektu se potvrdila naše dlouhodobá zkušenost, že dobře sestavený tým nezávislých porotců je jedním z nejdůležitějších faktorů určujících kvalitu a váženost soutěže, přímo ovlivňuje nejen její proces a výsledky, ale také motivaci k přihlášení potenciálních soutěžících,“ shrnula Jana Vinšová, ředitelka odborné organizace Czechdesign.
Mezinárodní porota byla složena z celkem devíti zástupců a měla svou nezávislou a závislou část v poměru pět ku čtyřem hlasům. Porotě předsedal Mike Rawlinson, spolutvůrce navigačních systémů světových metropolí a zakladatel iniciativy Čitelná města. „Vítězný návrh byl vybrán jednomyslně, panovala na tom jednoznačná shoda. Všechny nás oslovilo, že návrh byl velmi propracovaný, podrobný, promyšlený a uvážený. Bylo zřejmé, že samotné nabídce vítězný tým věnoval spoustu času a úsilí. Zároveň podoba návrhu a všech jeho produktů byla čistá, střídmá a v podstatě jednoduchá v pozitivním smyslu slova. Ve výsledku návrh vytváří velmi dobrý dojem, nesoupeří s městem, ale skvěle do něj může zapadnout a stát se součástí celkové identity města. Další aspekty, jako je grafika, užití barev a celá typografie působí promyšleně. Návrh obsahuje patřičnou úroveň detailů k otázkám mapování, zejména ve vztahu, že jde o systém, který pomáhá chodcům pohybovat se snadno po městě a využívat všechno, co jim město může nabídnout. Celkově se práce vložená do návrhu vyplatila a vznikl tak skutečně vysoce funkční orientační systém pro Prahu,“ vysvětluje Rawlinson. Nezávislí porotci byli osloveni z řad předních domácích i světových odborníků nejen na grafický design nebo architekturu, ale především na informační a navigační design. Závislou část reprezentovali zástupci hlavních aktérů vznikajícího jednotného systému, MHMP, ROPID, DPP a IPR.
Pro postup jednotlivých týmů do druhého kola bylo důležité předložit vhodné reference. Porota pak do první fáze soutěže vybrala pět účastníků. Úkolem pro soutěžící vyzvané do první fáze soutěže bylo zpracovat komplexní zadání k vytvoření celkového konceptu informačně-navigačního systému s praktickým znázorněním typografie, barevnosti a především funkčních principů na různorodých 3D výstupech. Předložená řešení hodnotila porota anonymně a do druhé fáze vyzvala autory tři nejrelevantnějších návrhů. Vítěze však porota vybrala jednomyslně, všech devět porotců v anonymním hlasování zvolilo stejný návrh.
V elitní konkurenci světových účastníků uspěl český tým, který prokázal nejen nezbytnou odbornost a řemeslnou kvalitu, ale i vášeň pro tento komplexní projekt. Tým tvoří grafické studio Side2, ateliér A69 architekti a typografické studio Superior Type, doplňuje ho UX designérka Dominika Potužáková a historik a filozof docent Petr Hlaváček. Členové vítězného týmu mají za sebou desítky realizací navigačních systémů pro muzea, školy, bankovní domy, hotely, rezidenční projekty i multifunkční prostory pro desetitisíce návštěvníků. „Už delší dobu jsme s kolegy řešili, že Praha nutně potřebuje aktualizovat podobu navigačního systému, zejména s ohledem na připravované nové dopravní stavby. Současný stav navigace, její nekoncepčnost a roztříštěnost, nás dlouhodobě netěšil. Jakmile byla vypsána soutěž, neváhali jsme a přihlásili se. Navigační systémy jsou poměrně specifická disciplína a navigace v městském prostoru je pak disciplínou královskou. Větší a tak komplexní úkol v českém prostředí se nám již nenaskytne,“ vysvětluje Tomáš Machek ze studia Side2.
„Při práci na navigačním systému obecně není prostor pro přehnaná vizuální gesta, musí se při ní především správným způsobem organizovat informace a sdělované obsahy, řešit množství detailů při zachování funkčního celku a dbát na srozumitelnost. Ještě před soutěží jsme si dělali osobní rešerše městských navigačních systémů po celém světě, utvářeli si vlastní knihovnu dobrých příkladů a podrobně studovali veřejně dostupné manuály. Vedle toho jsme si fotili a měřili stávající prvky a nosiče v Praze a poté jsme si namodelovali v měřítku několik stanic a vestibulů metra pro ověření velikostních vztahů a fungování našeho návrhu. Systém je promyšlen a navržen tak, aby mohl Pražanům sloužit dlouhé desítky let a mohl se rozvíjet ruku v ruce s tím, jak se bude dále rozvíjet i Praha,“ pokračuje Machek.
Nový systém však nenajde uplatnění jen v hromadné dopravě. Praha si od něj slibuje také sjednocení navigačních prvků ve veřejném prostoru. V současnosti se o orientační systém stará osm subjektů najednou. Některé orientační prvky si dělají městské části, jinak vypadají pro autobusy, metro a další mají tramvaje. Praha tak chce nabídnout nový systém jednotlivým obcím s tím, že se bude o instalované navigační prvky starat skrze své městské organizace. Tím by se obce mohly zbavit jedné ze starostí a ušetřený čas využít jinak.
Pilotní projekty
Po dokončení soutěže je na řadě uživatelské testování. „V létě začneme testovat novou podobu systému v rámci pilotních projektů. Půjde třeba o totemy, obelisky, směrovky pro pěší, novou grafiku tabulí v metru nebo informací na zastávkách včetně zcela nových map okolí. Aktuálně připravujeme seznam míst, kde budou pilotní testy probíhat, a také při nich budeme sbírat názory cestujících. Připravujeme i expozice, aby si mohli lidé nový systém prohlédnout. Třeba v prostorách metra nebo prostřednictvím mobilního kontejnerového výstavního systému od IPR. Zpětná vazba nám pomůže dotáhnout finální podobu a funkčnost zejména nových prvků, které budou pro Pražany úplně nové,“ říká Petr Tomčík, ředitel ROPID.
S postupným rozšiřováním nových prvků nebo nové grafiky na stávající prvky Praha naváže od roku 2023. Nejjednodušší to bude s aplikováním nové grafiky na stávající prvky, déle bude trvat výstavba úplně nových nosičů v metru, na zastávkách povrchové dopravy nebo na pěších trasách. „S novým designem jednotného informačního systému se vlastně vracíme k otcům zakladatelům, v tomto případě Rostislavu Vaňkovi a Jiřímu Rathouskému, autorovi jednotného vizuálního stylu pražského metra i legendárního písma Metron, který si řada cestujících pamatuje z dob před ničivými záplavami v Praze. Líbí se mi myšlenka sjednocení informačního systému pražské MHD s tím, který je v ulicích na celém území Prahy. Protože to bude poměrně velká vizuální změna, považuji za důležité nový design jednotného informačního systému nechat otestovat našimi cestujícími. Testování bude probíhat letos v průběhu léta ve stanicích metra Háje a Palmovka, těšíme se na výsledky a věcné podněty veřejnosti. Celá obměna proběhne v rámci přirozené výměny dožilých prvků novými nebo např. v rámci rekonstrukcí či modernizací stanic. Proto touto cestou obměna informačního systému potrvá několik let. Považovali bychom totiž v současné složité ekonomicko-politické situaci v Evropě za nehospodárné vyměnit celý informační systém najednou,“ uzavřel Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP.
Další informace k projektu naleznete na www.pid.cz/citelnapraha
