Lepší Srbsko

Workshop v Srbsku začal ve středu tématickým večerem plným přednášek, které měly inspirovat pro další nakládání s veřejným prostorem obce nejen účastníky workshopu. Do Srbska zavítalo čtyřiadvacet studentů architektury, kteří vytvořili pět týmů a rozdělili si pět lokací, které obyvatelé vesnice označili za nejvíce problematické. Na těchto místech (u přívozu, na náměstí u kapličky, v prostoru bývalého dětského hřiště, na parkovišti a pod lávkou) měli druhý den začít s revitalizací. Zadání bylo vytvořit koncept nového využití prostoru a vytvoření praktické ukázky z palet. Každý tým jich dostal dvanáct.

Čtvrteční dopoledne a odpoledne se odehrávalo v duchu seznámení se s místem, s jeho vlastnostmi, s názory místních a vytvoření vlastní idee nové podoby místa, rozpočítání vlastních možností a počtu palet, které byly k dispozici. Večer byly nápady prezentovány konzultantům a ostatním účastníkům. Důležitým momentem v tvorbě byla konfrontace mezi týmy vedená organizátory. Pátek a sobota byly vyhrazeny realizacím projektů a přípravě prezentace obyvatelům Srbska.

Výsledkem workshopu bylo pět dokončených povedených děl.

Prolézačka u nádraží

Prvnímu týmu bylo uděleno místo mezi lávkou a nádražím, komplikovaný prostor bývalého dětského hřiště. Pro většinu návštěvníků je to první místo, kam se dostane cestou mezi nádražím a samotnou obcí.

Kdysi zde stálo dětské hřiště, které bylo nedlouho před workshopem poničeno a odstraněno. V návrzích, které byly nasbírány od Srbečáků, se často objevovaly motivy brány do CHKO, obnovy dětského hřiště nebo symbolizování turistického potenciálu oblasti, často navštěvované horolezci. Tým z těchto konceptů vycházel a výsledkem jejich snažení je konstrukce připomínající jeskyni, která je využitelná jak pro dovádění dětí i dospělých, tak pro zahřívací trénink horolezců, než se vydají na skály nedaleko. Prolézací jeskyně určuje prostor bývalého dětského hřiště tak, aby mohla být doplněna dalšími objekty. Její orientace, jakkoliv náhodná nabízí možnost hlídat dítě, které si na ní hraje, z lavičky, která je jediným pozůstatkem bývalého hřiště.

Molo

Hned na protějším břehu vytvořil další tým u přívozu molo, které rozšiřuje kamenný svah vyžívaný k měření stavu vody. Oblast je často sužována povodněmi, voda kolísá v průběhu roku v rozmezí deseti centimetrů. Konstrukce mola s těmito fakty musí počítat, proto byl zvolen plovoucí model. Molo vytvořené z palet je vybaveno plováky, na které bylo použito na osm set pet lahví posbíraných po nejbližším okolí během jediného dopoledne. Na molo se schází po schodech lemovaných měřidlem výšky hladiny, nejbližší budova na nábřeží nese na fasádě záznamy o povodních které obec zaplavily, některé se nachází vysoko nad hlavou člověka. To bylo nejspíše hybným momentem týmu, který strávil v okolí těchto značek celé tři dny. Proto je molo samotné jako měřidlo se stylizovanými chronologicky řazenými záznamy povodní, tyto záznamy končí tou poslední v letošním roce. Další místo pro záznamy není jako vzkaz tvůrců mola obyvatelům, přání, aby se situace s čištěním řeky Berounky zlepšila a nedocházelo k dalším děsivým povodním.

Houpačka

Dále po proudu se nachází lávka, pod níž je prostor, který nebyl nijak využitý, stěna betonového pilíře byla poznamenána nijak povedenými graffiti. Tento prostor se rozhodl třetí tým zkrášlit. Vycházely z nápadů, které se často opakovaly na obrázcích od dětí ze srbecké školy. Houpačka byla jako objekt zábavy pro tým inspirací, jak do prostoru pod lávkou nalákat lidi. Navíc to byl jediný způsob, jak obyvatelům houpačku dát, protože vytvořit nosnou konstrukci z palet by bylo téměř nemožné. Houpačka se tak vznáší pár desítek centimetrů nad hladinou a je zavěšena ocelovými lanky na traverzy lávky. Dvoumístná houpačka je bohužel v současné době dostupná pouze pro odvážlivce, kteří se nebojí přebrodit metrem a půl vody, zavěšována totiž byla za použití horolezeckého sedáku odshora a mylná informace o stavu vody, který místní udali jako třicet centimetrů, byl odhalen až po zavěšení houpačky. Součástí projektu je také “zevlítko” u vody, které si místní přáli. Pod stěnou pilíře, která byla nově přetřena, se nachází z palet vytvořená sedačka, ze které lze pozorovat odvážlivce na houpačce. Od “zevlítka” byl vytvořen přístup k vodě i nahoru k parkovišti zpevněním svahu schody.

Udírna

Na parkovišti pak vznikl asi nejodvážnější projekt, jehož tvůrci navíc dlouhou dobu zachovávali tajemnost, především před ostatními účastníky workshopu. Z materiálů, který poskytly palety, z nalezených cihel a z obnosu, který byl z grantu na workshop udělen každému týmu, postavil čtvrtý tým udírnu, která, jako ostatní objekty, byla věnována obci. Udírna je veřejná a každý si v ní může udit, co chce. Zajímavě byly využity dřevěné kostky z palet - je z nich vytvořena lavička nad rourou komínu, takže vzniklo vyhřívané posezení.

Kříž

Poslední lokací byl problematický prostor v okolí kapličky. Kaplička se nachází na rozcestí v prostředku vsi. Stojí však přímo na okraji velmi frekventované zatáčky, kde se stalo v minulosti mnoho nehod. Poté, co byla jedna z cest uzavřena nyní již nevzhlednými betonovými květníky, nehodovost se snížila. Kaplička se však ocitla na hranici frekventované silnice a slepého ramene cesty využívaného k parkování. Tato víceméně urbanistická hříčka by si zasloužila mnohem více času, než tři dny workshopu. Proto se pátý tým zaměřil na interiér kaple, aby vytvořil odrazový můstek pro řešení jejího okolí. Bývalý interiér kaple nebyl důvodem k zastavení, zpomalení kolemjdoucích. Slovy Srbečáků se v ní nacházel “nějaký stůl, pár nějakých obrázků a nějaký růženec”, její stěny nesly stopy času. Součástí realizace tak bylo vymalování kaple a vytvoření důstojného náboženského symbolu, dostatečně výrazného, aby zaujal. Vytvořit důstojný kříž z odpadu, kterým použité palety jsou, byla výzva, kterou se týmu podařilo dotáhnout do konečné podoby velkého kříže levitujícího v bílém prostoru kaple. Zaslouženou odměnou jim pak může být, že ještě v průběhu montování kříže přijeli sami místní a očistili vrbu, která skoro celou kapličku pohlcovala a činila z ní nenápadný objekt. Večer po skončení workshopu se pak po dlouhé době v kapli rozsvítilo osvětlení a můžeme doufat, že nadšení místních pro tento i další vytvořené objekty přetrvá.

Více informací o průběhu projektu a fotografie z akce najdete na workshopsrbsko.wix.com.