Jaké projekty a výstavy připravily na podzim ateliéry UMPRUM?

AŠ PO UŽ/HOROD VZDÁVÁ HOLD PODNIKATELSKÉMU BOOMU PRVNÍ REPUBLIKY

Ateliér textilní tvorby prezentuje výsledky akademického roku projektem Aš po Už/horod. Studenti se v něm zabývají osudy firem a podnikatelských rodin, které stály u zrodu první republiky. Příznačný název vychází ze zájmu o široké území od západu až na východ Československa.

Výsledkem intenzivní celoroční práce studentů je roadshow po menších i větších českých a slovenských městech. Zde se představí studentské kolekce včetně doprovodného programu. Proběhnou výstavy, besedy, komentované procházky a křest rozsáhlého Almanachu. Projekt se díky svému zaměření a komplexnímu historickému pokrytí stal součástí Oslav Republiky. 

K tématu, který se může zdát pro ateliér zabývající se textilní tvorbou neobvyklý, vedla vlastní zkušenost vedoucí Jitky Škopové. „Až v nedávné době jsem zjistila, že jsme měli v rodině továrníky, se kterými si osud také zahrál. Dlouhá desetiletí se o tom mlčelo. Nejprve se o minulosti nikdo nechtěl bavit, až se postupem doby vzpomínky vytratily úplně. Stejně tak to bylo i v jiných podnikatelských rodinách, na které dopadly události 2. světové války a následně normalizace.“

Samotná historie podnikatelských rodin Československa nebyla nikdy souborně zpracovaná. O osudech předků se podobně jako v rodině Jitky Škopové mlčelo. Studenti se během bádání sami seznamovali s místy, kde podnikatelé působili. Sbírali poznatky od místních historiků a kontaktovali příbuzné kvůli přímému svědectví.

„Každý osud by si zasloužil vlastní román. Uveďme například pohnutý životní příběh doktora Kocha, který v Bratislavě zřídil sanatiorium. Přestože za 2. světové války ukrýval pronásledované Židy, byl po ní za své postavení odsouzen na doživotí a propadnutí veškerého majetku státem. Díky svému příteli, architektu Jurkovičovi, který je mimochodem také autorem sanatoria, byl po delších snahách propuštěn na svobodu.  Zmínit bychom mohli i rodinu Sochorovu vlastnící textilní továrnu ve Dvoře Královém nad Labem nebo koželužníky Skřivanovy Binkovy z Krucenburku, kteří byli mimo jiné příbuzní architekta Gočára,“ uvádí tisková zpráva k projektu. 

DESIGN PLNÝ STROJKŮ A ŘEMESLNÁ TRADICE

Ateliér produktového designu v průběhu září již po sedmé prezentuje svou tvorbu na festivalu Design September v Bruselu. Letos si studenti pro největší přehlídku designu v Belgii připravili hravou instalaci tradičně vyrobených zařízení Mechanical. Instalace upozorňuje na úpadek řemeslné zručnosti a ztrátu kontaktu s výrobním prostředím v důsledku rozšiřujících se možností v oblasti technologií. Počítačové programy dnes práci v mnoha ohledech zjednodušují, což přirozeně vede k odklonu od tradičního řemesla. 

„Návratem k analogovým technologiím, kresbě, skicování a tvorbě modelů v různých typech dílen jsme chtěli ve studentech podpořit materiálovou „citlivost“ a pochopení historických souvislostí.  Naše prezentace se zaměřuje na mechanický pohon různých výrobků či výtvarných objektů,“ komentuje zadání jeden z vedoucích ateliéru, prof. Jan Neměček.

Studenti pro přehlídku vytvořili hodiny, gramofony, hračky, šicí stroje nebo pohyblivé skulptury sestavené ze součástek starých budíků. Například diplomní projekt Johany Němečkové představuje sedací venkovní nábytek pro firmu Meyto. Dominik Novák vytvořil ready-made objekt z mechanického gramofonu na kliku. Autor se tak symbolicky ohlíží do dob, kdy si děti hrály v „reálném“ světě. Návrh přenosného grilu Jakuba Jarcovjáka pro firmu Ambiente se zase inspiruje tradicí vaření na otevřeném ohni.

 „Věříme v hravost, ale i brutální estetiku strojů, která nám může pomoci rozšířit naše virtuální obzory. V naší prezentaci se zaměřujeme také na spolupráci s výrobci, například gramofony studentů v bakalářském studiu byly vytvořeny s legendárním tvůrcem Hi-Fi techniky SEV Litovel, který je celosvětově uznávaný. Petr Vykoukal i Matěj Coufal zaujali rakouského distributora – firmu Pro-ject, která s litovelskou firmou dlouhodobě spolupracuje,“ podotýká druhý vedoucí ateliéru, prof. Michal Froněk.

FENOMÉN UMĚLÉ INTELIGENCE Z POHLEDU MÓDY

Multimediální projekt studentů Ateliéru módní tvorby zaujal organizátory festivalu digitálního umění a médií ARS ELECTRONICA v Linci. Ze zájmu vyšlo pozvání jako jednoho z hlavních hostů festivalu. Studenti se zde od 6. do 10. září představili výstavou We want machines to become more human while we are becoming machines.

Studenti ateliéru Pavla Ivančice pojali módu jako interdisciplinární platformu. Semestrální prací se pokoušeli přiblížit pohled mileniálů na fenomén umělé inteligence. V projektu propojili nové technologie s udržitelným přístupem k produkci a spotřebě.

„Projekt čerpá z rozpoznání umělé inteligence jako nástroje, který nám může pomoct, jak být více lidskými. Uvědomujeme si, že pozice člověka je nejistá a že jako lidé jsme nedokonalí. Chybování a nedostatky však lidi vedou ke kreativitě a improvizaci, a díky tomu máme za pomoci nových technologií možnost měnit situaci k lepšímu“, vysvětluje vedoucí ateliéru Pavel Ivančic.

Finálním modelům prezentovaným na ARS ELECTRONICA předcházel intenzivní výzkum, experimentování a konzultace s odborníky z oblasti inovací a nových technologií. Studenti s těmito poznatky naložili ve zpracování autorských návrhů, jejich cílem byla pozitivní změna ve společnosti. Za zmínku stojí projekt s názvem Hey Siri, what should I wear? od Nataliye Grimberg, která navrhla kolekci na základě dialogu s umělou inteligencí v podobě virtuálních asistentů Siri, Alexa nebo Alisa. Vendula Niklová se inspirovala potřebami komunity digitálních nomádů, její kolekce EZY7907 se skládá z multifunkčních oděvů – například kabátu, který lze proměnit na polštář, přikrývku nebo spací pytel.